Byla pro vás nominace překvapením?
Už týden před nominací jsem mluvil s panem Koubkem a nebylo to takové překvapení, že by se v konečné nominaci objevilo zničehonic mé jméno. Bylo to avizované dopředu, ale i tak jsem byl překvapený.
Potěšilo vás, že si můžete zahrát proti Německu a Severnímu Irsku?
Byl to výborný pocit, protože se po dvou letech podívám do reprezentace. A hlavně do toho A-týmu, ale nijak zvlášť jsem to raději neřešil, abych nebyl nějak extra nervózní v těch zápasech.
Máte v německém týmu nějaký fotbalový vzor?
Koukal jsem na jejich nominaci. Mají tam nejlepší hráče na světě. Bude hezké je vidět, ale zase to nechci moc řešit, abych z toho neměl starosti. Extra vzor asi z německého týmu nemám, ale těším se třeba na Özila nebo Kroose. Hezký zážitek bude takové hráče třeba jen vidět.
V Dánsku už začínáte druhou sezonu. Nelákal vás návrat do německého Stuttgartu, kterému stále patříte?
Teď se mi daří a těší mě, že jsem v Bröndby zůstal další rok. Rozhodování nebylo snadné, protože byla možnost se vrátit i do Stuttgartu. Ale domluvil jsem se s agentem a trenérem Bröndby, že bude dobré ještě rok zůstat v Dánsku. Možná se mi ze začátku sezony i tolik daří, protože už to tam znám. Navíc se mi povedla letní příprava.
Nechtěl jste se přece jen vrátit do kvalitnější soutěže?
Jak jsem odešel ze Stuttgartu, tak bylo v plánu, že se po roce vrátím a poperu se o další šanci. Ale zjistil jsem, že to není v Německu vůbec jednoduché, tam jste pro každý klub jen číslo, kterých tam je spoustu. Takže jsem raději zvolil cestu přes Bröndby, navíc jsem se díval na kádr Stuttgartu a během roku se tam toho hodně změnilo a zbylo tam minimum hráčů, které jsem znal.
Po povedeném Euru do jednadvaceti let jste obratem zamířil do Německa. Zvolil byste podobný přestup znovu?
Asi bych svou fotbalovou kariéru neměnil. Hodně se mě lidi ptají, jestli bych udělal něco jinak, ale vždy říkám, že jsem spokojený tak, jak to je.
Kdyby na předminulé malé Euro přijel Matěj Vydra, tak byste asi podobnou kariéru neměl…
Máme takovou skupinu, ve které byl i Matěj Vydra a jeho kamarádi. Dodnes si ze mě dělají srandu, že bych měl Matějovi koupit pivo. Takže tam to začalo. Určitě to ovlivnilo mou kariéru.
Stihl jste se naučit něco dánsky?
Dánsky absolutně nic neumím, takže občas se mi stává, že dostanu pokutu za parkování, protože nerozumím, co je napsáno na cedulích. V klubu se mluví anglicky, takže to není problém. A navíc, když lidem řeknete, že umíte jen anglicky, tak není problém. V Dánsku na vás i starší paní v obchodě v pohodě mluví anglicky.
Jak se vám v Kodani bydlí?
Musím říct, že je Kodaň po Praze asi nejhezčí město, kde jsem byl. Vyhovuje mi to, že je to tam všechno obklopené vodou. Místní říkají, že je to tam jako v malém Londýně. Bydlím v centru, protože mám rád, když všude dojdete pěšky. Navíc to mám autem na stadion taky blízko.
Jací jsou vůbec fanoušci v Kodani?
S fanoušky v Bröndby to je takové střídavě oblačno. Když vyhrajeme, tak nás strašně podporují, ale když se prohraje nebo remizuje, tak už se píská. Takže je lepší pořád vyhrávat. Ale útoky na autobus tam určitě nehrozí.
Už jste se stihl bavit s Michaelem Lüftnerem, který v létě odešel k největšímu rivalovi do FC Kodaň?
S Lüftnerem jsem se ještě nebavil, protože na reprezentačním srazu ještě není. Ale musím říct, že jsem s ním do kontaktu v Česku nikdy nepřišel. Pamatuji se, že jsem proti němu hrál možná v Juniorské lize, ale jinak jsem proti němu nenastoupil. Poprvé jsem s ním prohodil pár slov po kodaňském derby. Uvidíme, jestli budeme spolu v Dánsku v kontaktu.
Jak to vypadá mezi fanoušky Bröndby a FC Kodaň?
Derby mezi FC a Bröndby je vždy velmi vypjaté. Pokaždé je plný stadion a fanoušci bývají občas i agresivní. Při posledním derby dokonce fanoušci rozbili nějakému pořadateli hlavu, takže se zhruba čtvrt hodiny nehrálo. Takže emoce tam jsou vždy.
Takže schůzka s Michaelem Lüftnerem by ve městě neprošla?
Možná by u fanoušků prošla nějaká zapadlá kavárna. Tam by to asi šlo.
