Původní zpravodajství z Londýna - Takhle si Angličané rozjezd na letošním Euru nepředstavovali. V kvalifikaci nastříleli 37 gólů a jejich útok naháněl strach, takže čekali, že touhle dobou už budou mít dávno zajištěný postup ze skupiny a svou hrou vyšlou soupeřům jasný vzkaz - míříme hodně vysoko a letos chceme pětapadesátileté čekání na pohár z velkého fotbalového turnaje ukončit.
Stačily ale dva úvodní zápasy a nadšení vychladlo. Hubená výhra nad Chorvatskem a bezbranková remíza s odvěkými rivaly ze Skotska. Bulvární deník The Sun nasadil palcové titulky se slovy "Horror Show".
A teď je na řadě Česko. Hráči očekávají, že na ně fanoušci konečně přestanou bučet. Anglický tým je ve výhodě, protože může jako jeden z mála na šampionátu hrát všechny zápasy doma.
Pro fanoušky z České republiky, stejně jako z většiny ostatních zemí Evropy, je ale cesta do dějiště turnaje velmi náročná, ihned po příletu do Británie musí nastoupit do desetidenní karantény. Je tak možné, že ani povolená čtvrtinová kapacita stadionu ve Wembley nebude naplněná.
Počet nákaz onemocněním covid-19 v Británii opět stoupá (někteří epidemiologové hovoří o nastupující třetí vlně), a tak je v zemi jen velmi málo míst, kde je možné sledovat zápasy hromadně.
Hospody a bary jsou otevřené, ale mají omezenou kapacitu a stoly je často nutné dopředu rezervovat. Většina lidí proto fandí doma u televize, například páteční zápas mezi Anglií a Skotskem překonal na stanici STV rekord sledovanosti. Typická festivalová atmosféra na letošním Euru bohužel chybí, také kvůli tomu, že turnaj pořádá poprvé jedenáct zemí a fanoušci jsou tím pádem roztroušeni po celé Evropě.
Angličtí i skotští fandové jsou vůči těm českým velmi přátelští, fotbal sice hodně prožívají, ale nikoli na osobní úrovni. Autor textu se ve Skotsku dosud nesetkal s jedinou negativní reakcí na svůj původ, a to mu někteří čeští přátelé kladli na srdce, ať se v reakci na kauzu Kúdela a následnou výhru českého týmu vydává radši za Litevce.
Češi v Anglii řeší jiná dilemata, jako například Powellovi z jihoanglického městečka Sudbury. Helena žije v Anglii už 19 let a stále fandí Česku, její manžel Chris je naopak hrdý Angličan. A jejich devítiletá dcera Jana?
"Hodně dlouho váhala, ale nakonec zvolila Anglii. Tady u nás nevidíte žádné české vlajky ani dresy, takže rozhodnout se spontánně pro český tým je dost těžké," dodává Helena.
A její manžel zároveň posílá anglickému kouči několik zasvěcených rad:
"Ve hře proti Čechům musíme zrychlit a ukázat, že zápas myslíme vážně. Doufám, že uhrajeme remízu a postoupí tak oba týmy - Anglie i Česko," vysvětluje Chris.
