Praha – Dva nula, jeden z mála český filmů tematizující fotbalové prostředí, jde dnes večer do kin.

Snímek který jeho tvůrci natočili dvěma desítkami kamer namířených převážně do publika při derby Sparta – Slavia, je do jisté míry sondou do fotbalového prostředí, v níž ale vystupují nejen fanoušci, ale třeba i majitel Sparty Daniel Křetínský nebo v ne úplně oslavné pozici komentátor České televize Pavel Čapek.

Filmaři v rozhovoru s filmovým recenzentem Aktuálně.cz prozradili, jak se při natáčení snímku chovali lidé z vedení Sparty nebo její fandové.

„Tenhle film si Sparta za rámeček nedá," napsal o něm po prvním zhlédnutí recenzent Aktuálně.cz Jan Gregor.

Tvůrčí duo Pavel Abrahám a Tomáš Bojar ale říká, že na Spartě kontroverzní snímek přijali dobře.

„Sparta zná náš předchozí počin - Českou RAPubliku - ví, co jsme zač a že bychom primárně nedělali nějaký oslavný počin. Jejich PR oddělení tušilo, že přijdeme s autorskou výpovědí," říká Pavel Abrahám. „Vedení Sparty je v tomto ohledu nečeské a osvícené, máme je lidsky rádi," dodal.

Průvan jako v politice

Platí to i o hojně medializovaném šéfovi Letenských Danielu Křetínském. „Nás potěšilo, že si ve svých časových možnostech našel hodinu a tři čtvrtě, aby se na to podíval a ještě další hodinu, aby si o tom s námi popovídal," říká Pavel Abrahám. „A film se mu opravdu líbil."

Co soudí filmaři o Křetínského legendární černé aktovce? Tomáš Bojar zákulisí svého oblíbeného sportu sleduje bedlivě: „Známe aféru s Ivánkem z roku 2004, víme, co se tady dělo celá devadesátá léta, víme, co se dělo před revolucí. Že to nebyla třeba síla peněz, ale politického vlivu, co ovlivňovalo zápasy. Mám oči a na těch stadionech ty zářezy vidím, takže je evidentní, že to z fotbalu nezmizelo. Je to ovšem podobné jako v politice: uplácí a krade se dál, ale začíná se to tu a tam i trestat a je na to čím dál víc vidět."

Herci - neherci a zpověď koulaře Machury

Nápad na film vznikl v lednu 2009. Po roce a půl pravidelných obhlídek na letenském stadionu vypracoval Tomáš Bojar asi osmdesátistránkový scénář s podrobnými charakteristikami postav.

„Když se někomu nepovedlo chovat se autenticky při předtáčkách, byl to pro nás signál, proč s ním dál nepracovat. Ale to prostředí je na fotbale takové, že když se zvedne hluková hladina a začne se něco opravdového dít, fanoušci na to reagují a velmi rychle se nechají strhnout atmosférou," říká Abrahám.

Příkladný je v tomto ohledu případ koulaře Remka Machury, který dělal na zápase pořadatelskou službu, a se svými kolegy ve filmu rozebírají aktivní braní nepovolených preparátů. Machura byl v době natáčení v dopingovém trestu. „My jsme tohle tak úplně nedohlédli," říká Tomáš Bojar. „Zároveň ale on věděl, že je natáčený a v minulosti asi fakt nějaké látky užil. Uvidíme, jak se tahle věc vyvine. Samozřejmě nás to spíš mrzelo, když se novináři ozvali," říká s tím, že skandalizovat svou postavu neměli v žádném případě v úmyslu.

Gorily v České televizi

Pikantní příchuť mají ve filmu také scény, které zabírají komentátorské studio České televize. Kromě výjevů, z nichž vychází komicky moderátor Pavel Čapek, nahrála tvůrcům do karet situace, v níž spolukomentátor Luděk Zelenka označí hvězdu Sparty Leonarda Kweukeho a jeho afrického kolegu Adenu v nadsázce za „gorily". Film pak obsahuje scénu, v níž za Zelenkou přijde televizní technik a oznamuje mu, že má průšvih. Kvůli jeho slovům se odehrál emotivní telefonní rozhovor mezi vedením Sparty a šéfem sportu v ČT Otou Černým.

„Oni na to z mého pohledu zareagovali docela adekvátně, takže tu televizi to podle mě nijak nedehonestuje," říká Pavel Abrahám. Jak se ale podařilo ČT, citlivou na jakýkoli off record únik z jejího vysílání, přesvědčit, aby se projektu zúčastnila? „Je zvláštní, že si na to nedali pozor," přiznává Tomáš Bojar a vysvětluje, že tvůrci celou věc předjednávali s produkční a v den vysílání byli komentátoři, kteří vyfasovali službu na derby, postaveni před hotovou věc, že mají podepsat souhlas s vysíláním.

„Je ale zajímavé, že když se po stadionu rozleje ta určitá vlna agrese, tak mají i malé děti od dospělých nacvičená stejná gesta a grify. Když tam ten aktivnější z nich rozhazuje rukama nad nějakou spornou situací, tak už v tom malém dítěti vidím padesátiletého strejce."

Tvůrci si svůj koncept nechali patentovat a uvažují, že ho nabídnou zahraničním producentům, třeba v Německu a Španělsku.