Dramatické střety Slavie a Sparty se táhnou od prvního vzájemného duelu v roce 1895, kořenily nejvyšší fotbalovou soutěž i v probíhajícího ročníku a ještě jeden je na pořadu v samém závěru nadstavbové části. Ale nyní může Sparta svému úhlavnímu konkurentovi pomoci, když obere Plzeň na její půdě o body.
Vstřícnost do letitého antagonismu? Nic úplně mimořádného. "Vždycky mezi oběma kluby panovala velká rivalita, ale často, když to bylo v zájmu obou, nebo to druhému přinejmenším nevadilo, si pomohly," říká Karel Zuzka, archivář Slavie Praha. A nabízí z historie několik příběhů, kdy Sparta projevila vzácné soucítění….
Znovu na trůn (ročník 1928/1929)
Poprvé a naposledy se nad oba tehdy letenské týmy vyšplhá Viktorie Žižkov a připisuje si v ročníku 1927/1928 jediný titul v historii. Při obhajobě jí vzdoruje jenom Slavia, Sparta v tomto období konkurenceschopný tým neposkládala. Ale sousedovi vydatně pomáhá, když už ve druhém kole vítězí na Žižkově 4:0.
Svěřenci skotského trenéra Johna Maddena už si režii hlídají, i přes krajně nelichotivou vzájemnou bilanci s držitelem trofeje (0:5 a 1:1), jediné ztráty v ročníku, se znovu vracejí na trůn. Přispívá k tomu ovšem i další pražský tradiční klub Bohemians výhrou nad Žižkovem 4:2.
Přivítání Peška (rok 1955)
Hraje se po sovětském vzoru jaro-podzim, výkonnostní rozdíly jsou markantní. Sparta (Spartak Praha Sokolovo) obhajuje titul, Slavia (Dynamo Praha) se ještě tři roky před tím při prvním očistci plácala v krajském přeboru - tehdy ovšem druhá nejvyšší soutěž. Cíl je prostý - znovu nespadnout.
Posila z Letné, Slavia (Dynamo) už má domov v Edenu, je nečekaná a hodně vítaná. Rozhodnutím výboru k 1. červenci přichází Jiří Pešek, účastník mistrovství světa 1954 ve Švýcarsku, nejlepší střelec ligy uplynulého roku s 15 zásahy. "Ve Spartaku měl nějaké osobní problémy, už tam nechtěl hrát, byl proto uvolněn," popisuje Zuzka. "Přitom v době nejpevnějšího komunistického režimu se přestupovat vůbec nedalo, navíc bez souhlasu mateřské jednoty, jen se měnilo pracoviště," upozorňuje na pro dnešek nepochopitelné poměry.
Pešek k jarním dvěma gólům přidává na podzim v novém prostředí šest, Dynamo se usazuje v klidném středu tabulky.
Do propadliště soka neposlala (rok 1956)
Mnohem vyhrocenější situace nastává o rok později, při posledním uspořádání dle sovětského vzoru. Letenští končí opět na bronzovém stupínku, zato mužstvo z Edenu se trápí a hrozba sestupu je hodně reálná. V předposledním kole prohrává s Kladnem, pod ním jsou sice ještě slovenské týmy Trnava, Žilina a už zatracené Košice, jenže sestupují dva.
Dynamo v posledním dějství schytá příděl na půdě mistra Dukly Praha 3:6, Trnavě stačí bod z Ostravy, Žilina ještě deset minut před koncem drží záchranu vedením 3:2 nad letenským týmem. Ještě vyrovnání ji posílá do propadliště. Věčný rival se stává přímým spasitelem.
Ještě jednou záchranný kruh (ročník 1972/1973)
A zase Slavia už pod původním názvem prožívá martyrium, topí se u dna a ne a ne se nadechnout. Jarní derby se Spartou, v němž vítězí 2:1, představuje slámku, kterou by mohla nasát nějaký vzduch, ale pořád je poslední. "Tehdejší tisk se shoduje, že Sparta podala ostudný výkon," naznačuje Zuzka, že výpomoc byla hodně vstřícná.
Nebyla jediná. Dvě kola před tím obírají rudí po bezgólové remíze Třinec na jeho půdě o bod (na podzim ho porazila doma 2:0), v konečném účtování lepší brankový poměr hovoří ve prospěch Slavie. Sparta pro rivala udělala, co mohla.
Vstup do zlaté éry (ročník 2016/2017)
Čínský kapitál vrátil už několik let vypelichanou Slavii na výsluní, našla prostředky i schopnosti uzmout titul dominující Viktorii Plzeň. Ještě po 24. kole (nadstavba se zatím nekoná) vedl obhájce ze západočeského kraje o bod. V následném však podlehl na Letné Spartě 0:2, která na boj o nejvyšší příčky nárok neměla. Do čela se vyšvihla Slavia.
I když oba konkurenti před cílem ještě klopýtali, Slavia ztratila body za remízy v Jablonci a doma v malém derby s Duklou, Plzeň rovněž neporazila Jablonec a doma Mladou Boleslav, jásot se nakonec rozlehl nad Edenem.
