Je správné a pro fotbal jenom prospěšné, že se šest zápasů odložilo, na takových terénech a v takovém počasí to zkrátka nešlo.
Hrozilo zranění, což se v jediném sobotním duelu mezi Olomoucí a Slováckem nakonec dvěma domácím hráčům přihodilo.
Mrazivý vzduch a padající sníh byly hrozné nejen pro ně, ale i pro diváky.
Nakonec se v Olomouci hrálo, všichni sice byli proti, ovšem rozhodčí i delegát uznali hřiště způsobilým. Nebudu říkat, že se za nás hrálo na horších terénech, ty doby jsou už naštěstí pryč.
Ale proč se zápas v Olomouci uskutečnil, to opravdu nechápu, ani jeden z týmů nezastupuje naši zemi v Evropě, mohlo se to odložit.
Utkání za moc nestálo, jen to klouzalo. Obdiv zaslouží Vlasta Daníček, proměnil sedmnáctou penaltu v lize, ani jednou nezaváhal.
Znám ho dobře, když jsem končil ve Slovácku, přišel jako mladý kluk, který dokáže oběhat obrovský prostor a neuhne ze žádného souboje. Typický defenzivní záložník.
Ale on se stal i specialistou na penalty. Tvrdím stále, že by je měli kopat útočníci či kreativní záložníci, najde se však výjimka jako Vlasta.
Má to v hlavě dobře nastavené, zvládá to psychicky, přitom neproměňuje jen ty kosmetické na 4:0, ale i důležité, bodové, jako teď vyrovnávací v Olomouci. Od pokutových kopů ho těžko někdo odstaví.
I když bych se nedivil, kdyby bylo odloženo kompletní kolo, a dokonce bych to vítal, v Pardubicích se hrát dalo, hřiště bylo v solidním stavu.
Diskutuje se o tom, že Spartě dvakrát pomohl VAR, když poukázal na faul, který nebyl v pokutovém území, ale venku, a ofsajd při vyrovnávacím gólu. Za mě jedině správně, že se to tak posoudilo.
Jinak by možná padly dva neregulérní góly, což by bylo špatné, od toho VAR je, aby odhalil chybný verdikt.
Proto žasnu, že nevstoupil do utkání, když sparťanský Wiesner v předchozím kole udeřil jasně zlínského Bartošáka mimo dějiště hry, za to měl jít jednoznačně ven.
Tím VAR vlastně sám sebe poškozuje, protože to vyvolává dohady, komu slouží. V Pardubicích to však proběhlo správně.
O výhře mistra rozhodl dvěma góly náš brněnský odchovanec Laďa Krejčí. Naběhl si při hře, nikoli při standardce, do pokutového území soupeře a po centrech ze strany skóroval.
Má takovou pozici, může si to dovolit dokonce z místa obránce. A je jeho šikovností, že ho nikdo nezachytil, vystihne ten pravý okamžik.
Pořád si říkám, jak to, že je ještě tady v naší lize. Že ho nekoupí bohatý zahraniční klub.
Vím, že si ho Sparta cení, na hřišti i v šatně, chce za něj velké peníze. Ale takový hráč se doma udrží jen těžko. Dává góly, hodně gólů, protože kope s přehledem i penalty, za sezonu jich zase nastřílí aspoň deset.
To si odvažuju tvrdit, stejně jako to, že vstoupí i vzhledem ke svému věku do klubu kanonýrů se stovkou přesných zásahů.
Slavia zbytečně jela do Zlína, šlo o únavnou mnohohodinovou cestu, nakonec hráči jen přenocovali a jeli zpět.
Její šéf Jaroslav Tvrdík, který si hraje na boha, si hodně stěžoval, že nebyl zápas odložený už den předem jako u některých jiných, nemuseli by se do Zlína trmácet.
Jenže ono je to těžké. Policie sice vydala doporučení vůbec nevyjíždět na dálnici D1, pokud nemusíte, ale fotbalová soutěž má pravidla, klub se musí dostat na stadion soupeře, má se povětrnostním podmínkám přizpůsobit.
Ze sportovního pohledu chápu Zlín, že udělal všechno, aby se hrálo, i kdyby to odnesl zničeným hřištěm.
Co si vybavuji, tak na zlínské Letné nikdy nebyl kulečníkový stůl, navíc se rýsovala velká šance obrat o body Slavii, která si vždy stěžovala, když nebyl povrch ideální a poškozovalo to její fotbal.
I vzhledem k náročnosti jejího programu, přiletěla z Moldavska, teď vyčerpávající cesta do Zlína. Pokud by to šlo, chtěl Zlín hrát, ale počasí rozhodlo jinak.
Petr Švancara
- Bývalý ligový útočník. Narodil se 5. listopadu 1977.
- Jeden z největších talentů českého fotbalu počátku 21. století. V nejvyšší soutěži nastupoval za devět různých klubů. Vychovala ho Zbrojovka Brno, odkud přestoupil do pražské Slavie. Góly dával i za Viktorii Žižkov nebo Slovácko, v zahraničí za Slovan Bratislava.
- V české první lize odehrál 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.
