Další ztráta bodů, další venkovní porážka. Trenér Václav Jílek má se Spartou v dosavadní sezoně hrůznou bilanci. Prohrou v Liberci se dostal pod opravdový tlak. Bylo zřejmé, že vedení i letenští fanoušci budou muset být trpěliví. Nový trenér se pustil do změny herního stylu, v kádru se udála řada změn. Jenže po sedmi kolech se nezlepšil herní projev a body sbírá Sparta jen doma.
Situaci dostatečně vykresluje i pouhý pohled na tabulku. Sparta je po sedmi kolech na sedmém místě a na čelo tabulky ztrácí už devět bodů. Má stejně bodů jako Příbram. Letenské tribuny jsou paradoxně zatím trpělivé, přesně tak, jak se po nich žádalo. Možná i proto, že doma Sparta, až na úvodní fiasko se Slováckem, předvádí relativně dobré výkony.
Zarážející je především její hra venku a to, s jakou lehkostí tam Letenští odevzdávají soupeřům body. Ve třech zápasech na hřištích soupeřů Sparta dostala devět branek a za 270 minut ani jednou nevedla - vždy inkasovala jako první a musela dotahovat. Hra v obraně se absolutně nedaří.
Proti Liberci opět chybovali hráči, na kterých hodlal Jílek stavět. Při prvním gólu namazal Radakovič Malinskému, druhý gól ze hry vyplynul z nesmyslné ztráty Kozáka a velmi volného bránění Musy ze strany Hancka. A pak tu máme penaltu nepenaltu z dílny rozhodčího Pavla Julínka a jeho asistenta u videa Jiřího Adama. Z opakovaných záběrů přitom naopak vyplývá, že fauloval útočící Malinský. Sparta si ale zápas prohrála sama.
Spolu jsme silnější. Možná…
To Slavia plynule navázala na loňský ročník. Úvodní kola ligy sice byla kostrbatější, ale teď sešívaný stroj znovu klokotá ve známém vítězném rytmu. Nejzajímavější na srovnání obou pražských S je hra v obraně. Zatímco Sparta inkasovala jedenáctkrát, Slavia pouze jednou, čisté konto navíc udržela i v play off Ligy mistrů proti Kluži.
A to poté, co Slavii v červenci trochu nečekaně prchli oba klíčoví stopeři Ngadeu a Deli. Příznačné je, že nově tvoří společně s Kúdelou páteř její obrany i Hovorka, kterého se Sparta před rokem zbavila jako nepotřebného. Proti Bohemians navíc Jindřich Trpišovský zariskoval a do základní sestavy pořádně hrábl, aby pošetřil klíčové hráče na odvetu s Kluží.
Vyšlo mu to, hra do obrany fungovala velmi dobře. Systém, na kterém staví, je funkční, i když v něm zrovna někteří důležití hráči chybí. Obrovský rozdíl oproti Spartě.
Slavii tak můžou nakonec rozhodit jedině spory s vlastními fanoušky. Respektive s konkrétní částí Tribuny sever, která těžce nese nová, striktnější pravidla na domácím stadionu. Vedení sešívaných například zakázalo domácímu kotli proti Bohemians rozvinout choreo.
Zápas měl pak rozpačitou atmosféru, ve které došlo na potyčku mezi fanoušky samotnými a všechno vyvrcholilo děkovačkou hráčů v rohu mezi tribunami sever a východ, protože tvrdé jádro si křepčení s hráči tentokrát nepřálo.
Takže zatímco tým na hřišti šlape, kolem se rozehrávají roztodivné žabomyší války mezi hledištěm a vedením klubu, a taky mezi jednotlivými fanouškovskými frakcemi v Edenu vyplývající z různého vnímání dění na tribunách - například rozdílnosti názorů na incident v zápase proti Olomouci.
Určitý podíl viny na situaci má nejspíš i šéf Slavie Jaroslav Tvrdík. Nedokázal stanovit mantinely pro fanoušky, dlouho před některými nedostatky Tribuny sever přivíral oči a nejspíš podcenil sílu tvrdého jádra. Heslo Spolu jsme silnější dostalo před zápasem s Kluží trhliny. Slavia se ale může rozložit jedině sama.