Když se střetne Jablonec, kde jsem s ligou začínal, se Spartou, kde jsem prožil v české lize nejúspěšnější období, fandím fotbalu. Mám v obou klubech nějakou historii, nedržím proto palce žádnému, sleduju jen zápas. Sparta má určitě lepší podmínky, měla mít navrch. Jablonec má užší kádr, navíc trenér Rada nerad mění sestavu, zatížení, které mají nyní oba týmy stejné, se mělo projevit. Ale v utkání se to nepotvrdilo. Výsledek byl pro mě překvapením.
Přesto pořád tvrdím, že letos Sparta na útok na titul má. Sice se říká, že porážka v Plzni a nyní domácí remíza s Jabloncem, tedy utkání s týmy, které jsou schopny jí konkurovat, ukázaly, že není tak silná, jak se na začátku představovala, jak by chtěla. Ale zápasů je před námi ještě hodně.
Už delší dobu pozoruji, že český fotbal má potíže s kvalitními stopery. Paradoxně. Bývaly doby, kdy jich bylo hafo, spousta, nastupovali i na jiných pozicích - kraj obrany, defenzivní záloha. Ale teď nějak nejsou.
Jablonec vyrovnal, když Čvančara předskočil Hancka. To je pro stopera nepříjemná situace, dobře jsem to poznal. Útočník je o myšlenku napřed, skočí tam, obránce prohraje souboj a soupeř nečekaně vyrovná. Když dá mužstvo další dva góly, zapomene se na to, rozebere se situace interně. Ale tohle je hodně špatné, to moc na náladě nepřidá.
Slavia pak přišla o dalšího stopera, ve vršovickém derby se zranil Takács. Jeho případ podrobně neznám, ale proti Slovácku střídal v konci utkání, nebyl schopen pro zdravotní problémy dohrát. Proti Unionu Berlín zaskočil za Kačarabu. Odůvodnění, že nemá po zranění natrénováno, moc neberu. Když nejsem stoprocentně fit, na hřiště nejdu. Riskuje se dlouhodobé zranění, což se možná stalo. Tohle je pro každý mančaft fatální ztráta.
Mne ovšem šokovali mnohem víc domácí. Poločasy den a noc. Po prvním vedou, po přestávce hrůza. Samozřejmě má Slavia kvalitu, ale ty chyby! Stoper Köstl, zase jsme u nich. Kopne do Bořila jako do pytle brambor, musí přece domýšlet, co se může stát. Vyrovnání z penalty mělo pro Bohemku děsivé následky.
Vžívám se do kůže fanoušků. Těšíš se na derby, první poločas fantastický, klokani dají gól. Dáš si o půli pivo, probíráš, zda to vydrží, a pak sleduješ něco děsivého. K tomu se přidá i gólman. Nemyslím si, že byl otřesený. Dostaneš balonem, no dobře, jsi přece chlap, to vydržíš. A pak během devíti minut dostaneš tři góly a je po zápase. Vypadá to strašlivě. Chybělo mi bohemácké srdíčko. A ne smířit se s tím, že je Slavia obhájcem titulu a porážka s ním není ostudou.
Ale abych jen obránce nekritizoval, smekám před plzeňským Řezníkem. Předchozí trenér Guľa ho dal na hostování do Mladé Boleslavi, nepočítalo se už s ním. Vrátil se, nejspíš jako flastr na pozici jiného hráče, ale on hraje výborně a už má na kontě tři góly. Úžasné. Jen dokládá svůj charakter. Byl to poctivák už v Ostravě, který se chtěl prosadit v lepším týmu a to pořád v sobě nachází.
Vítězný gól pak vstřelil stoper Hejda, kterého považuju za jednoho z nejkvalitnějších u nás. Takových není moc. Má v sobě bonus, že je schopen vstřelit gól, třeba i rozhodující, jako teď proti Českým Budějovicím. A Plzeň je zpátky v boji o titul i v myslích fanoušků. Je to dobře pro celý český fotbal, protože kádr na to má.
A ještě přidám jedno jméno - brankář Staněk. Podrží ostatní v důležité chvíli, kdy můžete v konci přijít o výhru. Odhlédnu od toho, že ho provází pověst obrovského talentu a je i v nároďáku. Mančaft tvoří jedenáct frajerů, kdy je každý připraven udělat ve vteřině pro výsledek cokoli. A to se mi moc líbí, proto je Plzeň znovu nahoře.
Mladá Boleslav prohrála v Liberci. Hrozně bych si přál, znovu pro celou ligu, aby Boleslav byla tam, kde je Slavia, Sparta, Plzeň, Jablonec. Podmínky na to má, od trenéra po posledního hráče. Ale udivuje mě, jak neumí být konstantní. Už po pár zápasech, velice brzy, se začíná pochybovat o jejích kvalitách. Z mého pohledu není něco v pořádku.
Vím, že Liberec byl pod obrovským tlakem, ještě nevyhrál, měnil trenéra. Jedeš na jeho půdu, vedeš jedna nula, musíš proto domácí v jejich zmaru nechat vykoupat. Ať vyhrají další zápas, ne proti tobě. Přijde ale vyrovnání z penalty, ale neudržíš ani remízu, dostaneš další gól. Prohraješ a jsi za blbce. Tohle není pořádku, něco se v Boleslavi nedaří.
Po mnoha letech, asi po padesáti, se hrálo prvoligové východočeské derby. Bohužel ne v Hradci, ale na neutrální půdě, to je obrovská škoda, slavilo by se vítězství úplně jinak. Je to pro mužstvo obrovské povzbuzení. Mně vadilo, že hráči Hradce vždycky o sobě pochybovali. Přijímali roli otloukánků, bylo jim skoro jedno, jestli hrají první, nebo druhou ligu. Prostě Votroci. Teď to s příchodem trenéra Koubka vypadá mnohem nadějněji. Mají vynikající mládež, měli by se stát stabilním členem ligy. Tam je to teď nastavené dobře.
