Praha - Česká reprezentace opět předvedla, jaké to je bojovat o vítězství jako tým. Zápas proti Irsku ukázal, že čeští fotbalisté na tom nejsou tak bledě. Pokud k tomu mají příležitost, tak dokážou hrát i kombinačně.
Tým se bez větších problémů vypořádal s absencí Jana Kollera. Vysoký útočník je sice nejlepším střelcem Česka, ale styl s Kollerem jako útočným hrotem už není pro soupeře ničím novým. A právě to, že v pořadí v devátém kvalifikačním utkání nenastoupil, to potvrdilo.
- Jankulovski se trefil, Euro je na dohled
Brückner: Oprášili jsme slovenský model
Šok: Francie prohrála doma se Skotskem
Irové netušili, s jakou sestavou domácí vyrukují a stejně jako Brückner si mysleli, že Koller je nenahraditelný. Chyba lávky, v první třetině zápasu to šlapalo v útoku jako hodinky.
Trenér české reprezentace Karel Brückner se však minimálně v jednom nemýlil. Před zápasem proti Irsku odhadoval, že ostrovní fotbalisté půjdou do středečního souboje velmi tvrdě.
Měl pravdu. Kromě úvodní části, kdy na Letné Češi překvapili ofenzivní smrští, se na trávníku bojovalo skoro jako na právě probíhajícím světovém šampionátu v ragby.
Hráči v tradičních zelenobílých dresech nešetřili nikoho. Vyloučení Hunta, při jehož doteku s míčem se neustále pískalo, Iry nezchladilo. Spíše naopak. Jejich provokace rozkouskovaly hru a utkání bylo zvláště mezi 55. a 70. minutou hodně nervózní.
Svou vinu na tom nesl i řecký rozhodčí Vassaras, zvyklý ze své domoviny na mnohé. Hlavní sudí nepůsobil jistým dojmem a ani u jednoho týmu si nezjednal respekt.
Nejprve nechal hru běžet, poté začal pískat každý zákrok a zvláště na českých fotbalistech bylo vidět, že se tomu hodně těžce přizpůsobují. Za všechno mluví i celkový počet udělených napomenutí. Pět žlutých karet pro domácí, čtyři pro hosty a ještě navrch už zmiňovaná čerevná karta.
S koncem důležitého duelu se opět začal hrát fotbal. Irové se tlačili do útoku, ale byli to Češi, kteří mohli vstřelit uklidňující gól. Ujfaluši ani Baroš se neprosadili. Ve středu je to nemrzelo, ale podobně tragická efektivita by se v dalších utkáních nemusela vyplatit.
Česko - Irsko ve zkratce:
Hvězda:
Marek Jankulovski
Smolař:
Robbie Keane. Největší hrozba Irů se vůbec neprosadila, přihrávky od jeho spoluhráčů v pohodě likvidovali čeští obránci.
Klíčový moment:
61. minuta a červená karta pro Stephena Hunta. Záložník Readingu oslabil irský výběr v nejméně vhodný moment, navíc svým zákrokem dal vzpomenout na likvidaci Petra Čecha z října loňského roku.
Překvapení večera:
Počet diváků. Ačkoliv mělo být vyprodáno, na Letnou nedorazilo ani sedmnáct tisíc diváků. Navíc odhadem minimálně třetina fandila Irsku, ale díky průběhu utkání bylo z hlediště spíše slyšet povzbuzování Češi do toho.
Matematika je věda, ale český tým i jeho příznivci nyní mohou počítat s klidnou hlavou. K postupu na evropský šampionát stačí tři body, tedy jedno vítězství. Zbývají tři zápasy: v Německu, se Slovenskem a nakonec v nepříjemném prostředí na Kypru.
Teď se mohou hráči rozprchnout zpět do svých klubů. S pocitem dobře odvedené práce, což potvrzují dvě výhry a také to, že se Rosickému a spol. podařilo potěšit nejen pražské fanoušky. Na Letné vyhrála reprezentace po dlouhých 15 měsících.
Hodnocení hráčů podle Aktuálně.cz
Petr Čech: Udržel čisté konto, i když byl dvakrát překonán. Po akci Doyla ho v závěru první půle zachránila branková konstrukce, dvacet minut před koncem zase na brankové čáře Rozehnal. Nepůsobil jistým dojmem jako obvykle, vynikly spíše jeho nepovedené odkopy, kterých vyrobil na mokrém trávníku více než dost.
Tomáš Ujfaluši: Překvapivě nejslabší z obranné čtveřice. Kde jsou ty časy, kdy se z místa na pravé straně obrany objevil po pár vteřinách ve vápně soupeře. Hodně ztrácel balony a právě přes jeho stranu chodila většina irských útoků. V Itálii teprve začala sezona, to může být jediná omluva pro slabý výkon zadáka Fiorentiny.
Radoslav Kováč: Nejvíce kritizovaný muž po zápase v San Marinu byl proti Irsku mnohem jistější v soubojích ve vzduchu i na zemi. Na několik akcí soupeře rychlostně nestačil, ale díky spoluhráčům to nebylo tolik zřetelné. Několikrát zahrozil i v ofenzivě, jeho hlavičkové pokusy však nebyly přesné.
David Rozehnal: Letní přestup z francouzského PSG do anglického Newcastlu mu pomohl fotbalově vyzrát. Přehled a důraz uplatnil ve středu na výbornou. Zachránil dva jisté góly, nejprve na konci prvního poločasu, když Doyle orazítkoval tyč, a poté opět na brankové čáře zastoupil Petra Čecha, když gólmana Chelsea překonal Dunne.
Marek Jankulovski: Nebylo na trávníku lepšího hráče. Zvláště ze začátku zápasu se proháněl kolem levé postranní čáry, s Rosickým si vyměňoval přihrávky na jeden dotek a irští obránci jeho pohybu vůbec nestačili. Navíc vstřelil vítězný výstavní gól a mohl v závěru přidat další.
Jan Polák: Nevěnoval se tolik útočné fázi, ani se nedostal k vážnějšímu střeleckému pokusu. Ale pokud se dotal k centru, tak nalezl spoluhráče a navíc právě po faulu na něj musel Hunt předčasně zamířit do šaten.
Tomáš Galásek: Odehrál jen jeden poločas, v němž byl téměř neviditelný (což není u jeho postu na škodu). Zvláště na konci první půle nestačil na rychlé brejky Irů, ale to mohlo být způsobeno zraněním, kvůli němuž střídal.
Tomáš Rosický: Na začátku byl reprezentační kapitán plný elánu a dirigoval útoky na branku soupeře. Pozitiva na jeho výkonu převažovala, i když to stále není ten Rosický v dresu Arsenalu. A možná i kvůli tomu, že ve středu se často musel (a ne vždy úspěšně) vracet dozadu.
Libor Sionko: Když se český tým dostal do brejku, byl u toho téměř vždy ofenzivní záložník z Kodaně. Přestože se mu některé přihrávky i střely nepovedly, patřil k hodně aktivním hráčům. Nejen prudká střela z první dala vzpomenout na jeho povedený výkon proti Slovensku.
Jaroslav Plašil: Jako obvykle se často objevoval u míče, ale tentokráte nepůsobil tolik zbrkle. Spolu se Sionkem doplňoval vepředu Baroše a s rychlostí obou křídel měli Irové až nečekaně velké problémy.
Milan Baroš: Ze začátku zápasu ho bylo celé hřiště a patřil k nejaktivnějším hráčům v červeném dresu. Po půlhodině ho do kotníku nakopl McShane a právě tento irský obránce odstartoval doslova hon na Baroše. Útočník Lyonu se potom stal terčem mnoha irských faulů. Přesto si vytvořil několik šancí, v nichž se však nedočkal vytoužené branky.
Tomáš Sivok: Příliš jistoty do hry v 2. poločase nepřinesl, předvedl se spíše nedovolenými zákroky. Pokud měl nahradit Galáska, tak se mu to nepovedlo. Je vidět, že v italském Udinese nenastupuje pravidelně.
Pozn.: Další střídající hráči Stanislav Vlček a David Jarolím nejsou hodnoceni, protože neodehráli dostatečný počet minut.
