Dvaadevadesáté místo v prvním individuálním závodě mistrovství v Östersundu rozhodně nebylo výsledkem, který by si Moravec představoval. Po samotném klání nicméně umístění tolik neřešil. S trochou nadsázky lze říci, že byl rád za své holé přežití.
Čtyřiatřicetiletému závodníkovi se během závodu udělalo zle. Poslední běžecký okruh na lyžích prakticky obešel, přesto se v cílovém prostoru vyčerpáním svalil na zem.
"Nechápu to, nemohl jsem se ani zvednout. Nic takového se mi v životě nestalo," vyprávěl Moravec pro oficiální webové stránky českého biatlonu.
V první fázi začal cítit, jak se mu motá hlava. Pak se k tomu přidala bolest břicha. "Nevím, jestli to tělo nějak kolabovalo," divil se ve švédském areálu, zatímco lékař české reprezentace Vladimír Dobeš prováděl první vyšetření.
"Došlo k poklesu krevního tlaku, ale nedokážu říct, z jakého důvodu. Může jít o kolísavý tlak, ale to se zatím neprojevilo," kroutil lékař hlavou.
"Ondru trápila bolest hlavy, hučení v uších a křeč do břicha, což plynulo z toho, že se tělo snažilo centralizovat krev do hlavy. To podle mého názoru patřilo k tomu momentálnímu poklesu. Ještě dvacet minut po závodě v buňce měl tlak osmdesát na šedesát," přiblížil Dobeš Moravcovy výrazné potíže.
Biatlonista byl podle lékaře před závodem v naprosté pohodě a nic nenasvědčovalo tomu, co se během sprintu přihodí. "Nechápu to. Těsně před závodem jsme spolu seděli v buňce, Ondra se cítil v pořádku, byly tam i srandičky, dodržel obvyklé rituály, jedl a pil normálně."
Jak znenadání se tajemné zdravotní problémy objevily, tak rychle také odezněly. Večer už bylo českému reprezentantovi mnohem lépe, byť na něm stále byla znát velká únava. "To je samozřejmě, protože tělo dostalo pecku," vysvětlil lékař.
Moravec se v neděli chystal na trénink, poté se teprve uvidí, jestli bude schopen na světovém šampionátu ještě závodit. Lékaři mu zkusí změřit tlak při maximální zátěži, aby zjistili, zda nedochází k poklesu krevního tlaku při dosažení určité hranice.
