Jak na tom Gabriela momentálně je a jak se připravuje?
Připravuje se v Östersundu. Její zdravotní stav stále není stoprocentní, což nás samozřejmě mrzí, ale v této sezoně máme jasnou prioritu a to je olympiáda. Úplně jsme dali do ústraní to, jestli bude startovat v prvním, druhém či třetím kole Světového poháru. Bohužel to u ní nejde tak, jak bychom si představovali.
Takže zatím neexistuje ani žádná předpověď, kdy by mohla být zpátky?
To je strašně těžké určit. Až nastane, že bude stoprocentní, tak můžu říct, že se bude čtrnáct dnů nebo měsíc připravovat a pak může závodit. Ale pořád to tak není a jde spíš o improvizaci ze dne na den. Tréninky se přizpůsobují jejímu stavu.
Řekl vám někdo z lékařů či fyzioterapeutů, proč se to táhne tak dlouho?
Spousta lidí se na to ptá. Ideální řešení by bylo dát tomu absolutní klid, nikdo ale neví, jestli půlrok nebo rok. V olympijské sezoně to takhle dlouho úplně nelze. Proto jsme se rozhodli tělo připravit postupnou rehabilitací, dostat ho do pohybu a stoprocentního zatížení. Teď hlavně doufám, že to Gabča zvládne především po té psychické stránce. Není to jednoduché pro závodnici jejího formátu pořád jen čekat, až rehabilitace zabere a bude se moct naplno připravovat.
A jak na tom psychicky je?
Jak kdy, někdy je to dobrý, jindy dost špatný. Odvíjí se to od toho, jak je schopná trénovat. Když je zrovna trénink, který může absolvovat, tak je to v pořádku, ale když jí třeba nejde jet rychle, je to pro ni problém a nese to hůř.
Takže musíte být tak trochu i psycholog?
Každý trenér by částečně psychologem být měl. Teď jde o to, jak dobrým. Nejde o to ale, co jí říkám, všichni máme zájem jí nějak pomoct, protože si to zaslouží.
Jak tedy pracujete na tom, aby se uzdravila a zároveň se trénovala?
Pomáhají jí fyzioterapeuti, maséři, kteří mají různé měkké praktiky na uvolňování svalů. Prochází různým ledováním nebo kompresní procedurou, která by zase měla pomoct s prokrvováním. Někdy přijde, že už je toho moc, ale asi je to jediná cesta, abychom se z toho vykopali. U tréninku musíme víc zvažovat, co je možné. Posilovna jí třeba problém nedělá, ale lyžování ve větších intenzitách už ano.
Přišli jste na to, kde byla příčina jejího zranění?
Nikdy všechno nemá jednoznačnou příčinu. Diagnóza byla chronické přetížení achilovek, což znamená, že je pak přetížený i lýtkový sval. Gábině třeba nedělá problém chodit nebo jít se proklusnout. Normální smrtelník by to ani nepoznal, ale u sportovce, který je ve stoprocentním zápřahu ten sval začne trochu stávkovat.
Tak jinak. Dalo se tomu předejít?
Nemyslím si, že by se dalo. Fyzioterapeuti mi říkali, že tohle chronické přetížení má většina sportovců. Zní to hrozivě, jako že vás někdo rasuje, když máte takový problém. Ale to se vám může stát i při nějaké těžké manuální práci. Asi se tomu nedá vyloženě předejít, chce to najít cestu, aby se to stávalo co nejméně nebo se to nerozbouřilo v takový problém jako u ní.
Gabriela už je tedy v místě dějiště první zastávky Světového poháru. Bude s vámi objíždět celý seriál, i když nebude závodit?
Je to asi jediné řešení, pokud ji chceme udržet v tom improvizovaném tréninku. I kvůli tomu, abychom byli všichni pohromadě, má kolem sebe ten tým sportovců, kterému ona v minulosti hodně pomohla. Je to pro ni známé prostředí a může jí po psychické stránce motivovat.
Nebojíte se, že ji bude stresovat odpovídání ostatním kolegům ze světa, jak je to s její budoucností?
Už jsme se o tom bavili. Nejlepší je na to si připravit univerzální odpověď "nevím".
Existuje reálná varianta, že nebude startovat ani na olympiádě?
Když to nepůjde, tak nemá na olympiádě co dělat. Závodník, který není připravený, tak tam nemá co dělat. Nebylo by to ani důstojné reprezentování České republiky.
