Vancouver - Kanada vyšle na olympiádu ve Vancouveru sportovce, který těžko vyhraje zlato a s velkou pravděpodobností skončí hluboko v poli poražených. Přesto bude Briana McKeevera obdivovat celý svět.
Třicetiletý běžec na lyžích se v únoru postaví do stopy vedle světových hvězd. Zatímco suveréni posledních let Bauer či Northug mohou sledovat, kam je lyže zavedou, on nikoliv. Místo krajiny, sněhu a tratě uvidí rozmazanou šmouhu.
McKeever je totiž slepý, podle lékařské diagnózy nevidí na devadesát procent.
"Lidé říkali, že jsem blázen. Divili se, že někdo s takovým hendikepem se snaží kvalifikovat na olympiádu," řekl už před časem McKeever. Teď už třicetiletého závodníka z Calgary berou všichni vážně.
První sportovec na olympiádě a paralympiádě
Splnil si svůj sen - kvalifikoval se do Vancouveru, kam ho nominovala tamní federace.
Čtěte také: Kanada chce ohromit svět. Má zbraň pro olympiádu
A navíc bude kromě ostře sledované olympiády o několik dnů později bojovat (tentokráte už opravdu o medaile) na paralympiádě. Pokud se nestane něco neočekávaného a on se opravdu postaví na start, změní tím historické statistiky.
Stane se totiž prvním zimním sportovcem, který startoval jak na paralympiádě, tak i na olympiádě.
Něco takového sám určitě neplánoval. Ještě v osmnácti letech patřil do juniorské reprezentace v běžeckém lyžování a v zemi s javorovým listem na vlajce ho považovali za příslib do budoucnosti.
Jenže o rok později mu lékaři zjistili Stargardtovu chorobu, s níž měl problémy již jeho otec.
McKeever dál lyžoval, ovšem dál také postupně ztrácel centrální vidění. V jednadvaceti letech byl slepý. Přesto na sport nezanevřel a rozhodl se zápolit s jinými postiženými běžci.
Doma už má sedm paralympijských medailí
Hned po pár letech přišly úspěchy. V americkém Salt Lake City a za čtyři roky v Turíně vybojoval celkem sedm medailí, z toho čtyři zlaté. Bronz dokonce získal v biatlonu, kde dosáhl na stupně vítězů, ačkoliv minul sedm z patnácti terčů.
Pomáhal mu jeho starší bratr Robin, jenž zastává roli vodiče (a jenž sám závodil na olympiádě v Naganu).
Jak šel čas dál, Brian si začal pohrávat s myšlenkou, že by se postavil na start "normálního" závodu. "Abych řekl pravdu, nikdy jsem o tom nepřestal snít," konstatoval. A teď už půjde o skutečnost.
Kanaďan se ale bude muset spolehnout jen sám na sebe.
S velkou pravděpodobností by se měl postavit na nejdelší trať, která se pojede na závěr celé olympiády. Padesátikilometrovou vzdálenost klasicky mu "zjednoduší" fakt, že se jede ve vyjeté stopě.
Jenže zase mu budou dělat starosti soupeři, na plánu je totiž závod s hromadným startem. "Když nemáte vodiče, tak je hodně důležité znát trať. Musíte vědět, kde jsou zatáčky a kde na vás číhá nějaké nebezpečí," vysvětlil McKeever.
Závodil už i na mistrovství světa v Japonsku
Ale nemyslete si, že pojede "jen" ve stopě. Podle kanadských médií chce startovat i na volné patnáctce.
Ostatně právě na této distanci dosáhl svého největšího úspěchu. Před třemi roky v japonském Sapporu skončil jednadvacátý a pozor - šlo o mistrovství světa! Tehdy za sebou v závodě, který ovlivnilo počasí, nechal i letošního suveréna Northuga!
Čtěte více o závodu: Berger a sníh přemohli elitu na MS
Zdravotně postižený sportovec má na svém kontě i šest startů ve Světovém poháru. Ani jednou si však nepřipsal body za umístění v nejlepší třicítce, jeho maximem byla loňská čtyřicátá příčka z padesátky v norském Beitostoelenu.
A jak se vlastně dostal na olympiádu? Nominaci si vyjel v prosinci, kdy vyhrál padesátikilometrový závod v Kanadě. Kromě svých soupeřů překvapil i časem - jeden kilometr zvládl uběhnout v průměru za necelé tři minuty.
Přečtěte si olympijský deník:
Podívejte se na to, jak Brian McKeever lyžuje:
