Praha - Dalibor Svrčina, talentovaný hráč prostějovského klubu, vzbuzuje už nyní ta nejvyšší očekávání. Není divu. Zdá se, jako by byl vždycky o kategorii napřed. Pravidelně poráží i o několik let starší tenisty.
"Nestalo se nám už dlouho, že by někdo takhle hladce přešel od žákovského tenisu k tomu juniorskému. Je to něco obdivuhodného. Dlouho jsme neměli takový talent," tvrdí Jaroslav Navrátil, český daviscupový kapitán a také trenér Dalibora Svrčiny.
Sám nejlépe ví, že situace mezi muži, kteří letos podruhé v historii sestoupili ze Světové skupiny Davisova poháru, není nejrůžovější. Obzvlášť proto je nutné si tak nadějné mladé hráče hýčkat a chytře rozvíjet jejich umění.
"Dalibor musí hlavně zesílit. Je subtilnější postavy, ale na druhou stranu právě díky tomu hraje svůj styl tenisu. Není to silový hráč," vysvětluje Navrátil. Podle něj je tedy nutné dbát na to, aby se kondiční trénink v nízkém věku nepřehnal.
"Chce to dělat postupně. Má kondičního trenéra, ale snažíme se být rozumní. Byl by nesmysl to nějak přehnat. Musíme brát ohled na kolena, klouby. Jde o to, abychom ho za dva roky nezničili. To nesmíme dopustit," říká zkušený trenér.
O Svrčinovi se dlouho vědělo, širší veřejnosti se ale v plném světle ukázal letos v červenci. Ve chvíli, kdy se tenisový svět ještě ohlížel za rekordním sedmým wimbledonským triumfem Rogera Federera, dosáhl o jednadvacet let mladší český tenista svého vlastního milníku.
Od pořadatelů Brno Open dostal divokou kartu do kvalifikace turnaje dospělých, dotovaného 25 tisíci dolary. A v tu chvíli ještě čtrnáctiletý chlapec při svém prvním představení na profesionálním okruhu neuvěřitelně prošel až do hlavního turnaje.
"Bylo úžasné, co tam předvedl, dospělému Rakušanovi dokonce nadělil kanára," vzpomíná Navrátil. Svrčina mohl získat v prvním kole i první bod do dospělého žebříčku ATP, na devatenáctiletého krajana Petra Nouzu už ale nestačil. "Fyzicky už odpadl. Ale podal výborný výkon," dodává kouč.
Svrčina je prvním rokem mezi juniory a už se dokázal vyšplhat do šesté desítky světového pořadí. "To už se nám dlouho nestalo, že by měl někdo tak rychlý přechod a úspěšný přechod," chválí Navrátil.
Před rokem se stal hubený mladík mistrem Evropy do 14 let. V Plzni přitom neztratil ani set a napodobil úspěch, který naposledy zaznamenal Martin Damm před dlouhými třiceti let.
Letos vyhrál tři velké turnaje a tučným písmem se podepsal také pod historický úspěch národního týmu. Češi také díky jeho výraznému příspěvku v září vyhráli po 20 letech Davisův pohár hráčů do 16 let. Ve finále v Budapešti porazili mladičké Američany. Svrčina triumfoval společně se svými kolegy, Jonášem Forejtkem a Andrewem Paulsonem. Americkou jedničku Govinda Nandu ve finále smetl výsledkem 6:2, 6:2. Ve chvíli, kdy mu stále ještě bylo čtrnáct let.
"Musíme brát v potaz, že tam všichni bylo o rok starší než on. Srb i Američan, to je špička. Dalibor byl lepší než oni," připomíná Navrátil.
Svrčina je podle něj podobným typem tenisty jako Radek Štěpánek. "Je to celodvorcový hráč, skvěle se pohybuje, má vyrovnané základní údery, o něco lepší má asi bekhend. Ale nejdůležitější je u něj hlava, jeho myšlení. Třeba za stavu 5:5 v setu hraje nejlepší tenis. To je velmi důležité a dělá to rozdíly," říká trenér.
Svrčina, jehož vzorem je Srb Novak Djokovič, těží také z vynikajícího rodinného zázemí. "Oba rodiče jsou doktoři a velmi dobře o něj pečují, dělají pro něj úplně všechno," prozrazuje Navrátil.
A slabiny vycházející tenisové hvězdy? To je v první řadě servis. "Tam vidím největší deficit. Není tam taková razance. Nějaké svaly musí nabrat, ale rozhodně to není primárně o nich. Především je to o švihu," vysvětluje Svrčinův trenér.
I tak je jasné, že se českému tenisu za čtyři, pět let může blýskat na výrazně lepší časy. Předpoklady Dalibora Svrčiny jsou totiž v tuto chvíli impozantní.
