Jaké tedy byly vaše poslední týdny?
Podařilo se mi vyléčit natržený kolenní vaz, což byl samozřejmě prvořadý cíl po loňské sezoně, která pro mě byla po fyzické a hlavně psychické stránce mimořádně náročná. Proto jsem výjimečně hodně času věnovala odpočinku a do přípravy jsem vstupovala pozvolna. Nechtěla jsem nic uspěchat.
Zraněné koleno vás tedy už v ničem nelimituje?
Pomohlo mu delší léčení, ale teprve v Inzellu se uvidí, zda jsem opravdu stoprocentně zdravotně v pořádku.
Jaký program máte do konce roku?
Téměř celý listopad bude moje příprava pokračovat v Japonsku, kde už jsou na programu dva závody Světového poháru a v prosinci pak další dva. Už dnes vím, že je pojedu spíš tréninkově, tedy bez nějaké maximální snahy o co nejlepší výsledek. Chtěla bych se co nejlíp připravit na únorové mistrovství světa, které se shodou okolností koná v mém oblíbeném Inzellu.
A vidíte i do své budoucnosti?
Pokud mi to zdravotní stav dovolí, tak to jsou Zimní olympijské hry v roce 2022, na nichž bych nerada chyběla.