Po trati letěl rodák z Karlových Varů s číslem 62, takže za ním se snažilo dalších 15 dalších závodníků zajet ještě lepší výkon než on. Navzdory skvělým mezičasům tak do poslední chvíle nevěděl, na co to bude stačit.
"Měl jsem v průběhu hlášení od týmu, že jedu o třetí čtvrté místo, pak najednou že o druhé. Snažil jsem se jet konstantně. V závěru mi trochu docházely síly, ale nakonec dobrý," zářil po závodě šťastný Novák.
Tušení, že by patnáctikilometrový běh mohl skončit medailový úspěchem, neměl, ale těsně před startem ho popadla velká nervozita, kterou setřásl až po prvních metrech na trati.
"Celý závod jsem se cítil dobře, snažil jsem se soustředit na sebe, na své dýchání. Ve finiši už to pak bylo o tom dát úplně krev," přiznal.
A to se mu povedlo. Když dojel do cílového prostoru, ani se neradoval, v předklonu se chvíli vydýchával a pak zamířil k týmu a hypnotizoval výsledkovou tabuli, kde naskakovaly konečné výsledky.
"Byl jsem hodně unavený. Radoval jsem se vnitřně, navíc to bylo hodně napínavé, jestli to bude medaile, a případně jaká," přiznal.
Zatímco zlatý Francouz Jules Lapierre přijel do cíle s jednoznačným půlminutovým náskokem, Rus Ivan Jakimuškin zaostal za českým reprezentantem jen o dvě desetiny sekundy.
"S tímhle výkonem by byl Francouz ve Světovém poháru do desátého místa. Je úplně někde jinde. Větším překvapením pro mě byl Rus na třetím místě, neměl tady úplně formu," prohlásil dvaadvacetiletý Čech.
Ten si připsal prvenství v jiné disciplíně, v odpovídání na oficiální tiskové konferenci s medailisty. Zatímco Francouz se v angličtině zadrhával, volil co nejjednodušší věty, a vedle ruského závodníka dokonce seděl tlumočník, Novák ze sebe sypal odpovědi poměrně suverénně.
"Je to pro mě úplně poprvé takováhle tiskovka, doufám, že to znělo dobře. Větší trému jsem měl rozhodně před závodem než teď," culil se.
Jeho nejčastější odpovědí novinářům bylo, že takový výsledek opravdu nečekal. "Předpokládal jsem umístění do šestého nebo osmého místa. Ale že to bude medaile a ještě k tomu stříbrná, to byl spíš sen a před závodem pro mě možná i nereálný."
Petra Nováková k úspěchu bratra:
"Jsem šťastná, že ‘předávám žezlo’ zrovna bratrovi. Přála jsem mu to neskutečně, a tak nějak vnitřně jsem věděla, že se to povede. Fandila jsem mu alespoň na dálku, sledovala mezičasy. Trochu jsem se od desátého km obávala Rusa, co ho začal sjíždět, nakonec to Michal ale udržel.
Teď má výhodu v tom, že já už samozřejmě nedokážu na MS do 23 let kvůli věku zareagovat. Snad se takhle budeme pošťuchovat a přetahovat i ve Svěťáku, na seniorských MS a třeba na další olympiádě."
Nyní dokonce předčil svou o tři roky starší sestru Petru, která na třiadvacítkách před třemi lety vyjela bronz v závodu na deset kilometrů. Od té doby nikdo z českých běžců medaili nezískal.
"Musí se do budoucna snažit, aby mě zase předčila," smál se nejprve. "Ale jinak spolu nesoupeříme, takhle jsem o tom nepřemýšlel. Možná, když jsme byli hodně mladí," dodal už s vážnější tváří.
Sestra je pro něho spíš kamarádkou a pomocnicí, která mu vždy pomáhala. "Když jsem před dvěma lety začínal ve Světovém poháru, byla pro mě hodně důležitá, dávala mi informace, radila mi. Pak jsem se v tom zaběhl a teď už si jen napíšeme kvůli podpoře," vysvětlil.
Jinak ale cenný kov ve sbírce nechce přeceňovat a do budoucna se jím nebude nijak svazovat. "Beru to tak, že se mi konečně podařilo uspět na té nejvyšší úrovni. Ne jako závazek. Mé cíle budou pořád stejné, posouvat se ve Světovém poháru."
Rychlá oslava zřejmě proběhne, ale nesmí to přehánět, sezona je v plném proudu a pokračuje pro něj program na šampionátu.
"V pátek mě ještě čeká třicítka klasicky, ale abych pravdu řekl, už se mi moc nechce, nejradši bych si užil tenhle úspěch a jel domů. Ale určitě to bude pěkný závod a výborný zážitek," dodal.
