Smrt skoku v Česku. Harrachovské můstky mají z limbu probrat Malysz s Babišem

Foto: Jakub Šafránek
Jakub Šafránek Jakub Šafránek
6. 8. 2019 6:19
Je horký letní pátek, krátce před polednem. V doskočišti mamutího můstku v Harrachově se v tuhle chvíli nachází možná dvě desítky lidí. Polsky hovořící parta mladíků se na střídačku fotografuje, mladý český pár optimisticky tlačí kočárek ku strmému svahu a několik motorkářů zakloněnými hlavami měří vysoko se tyčící nájezdovou věž, jako by čekali, kdy se na obzoru objeví postavička odvážného letce na lyžích.

Dnes ale budou na úpatí Čertovy hory vyhlížet stokilometrovou rychlostí plachtícího skokana marně. A nepomohli by si, ani kdyby přijeli v zimě. Mamutí můstek je už od roku 2014, kdy se do dřevěného bubnu propadla rolba, pro skokany uzavřený. A patrně ještě nějaký ten rok bude, ačkoliv má v roce 2024 hostit už své páté mistrovství světa v letech na lyžích.

"Mamuťák je pro nás Harrachováky stěžejní, nejen sportovně, ale i co se týče turistiky. Prostě aby Harrachov vůbec žil. Neustále tu někdo je a prohlíží si to," potvrzuje každodenní zájem turistů z Česka i zahraničí Stanislav Slavík; místní patriot, který společně se svou rodinou osudem můstků doslova žije. A pochopitelně jen velice těžce nese chátrání areálu, který stejně jako jeho bratr, otec, strýc a další příbuzní léta pomáhal budovat a udržovat. "I kvůli nim je potřeba to opravit," říká Slavík.

Klinická smrt ale ke smůle skokanů nepostihla jen ikonického "mamuta", ještě déle je zavřený vedle stojící velký můstek a nefunguje ani o pár stovek metrů dál umístěné trio menších můstků s kritickými body 40, 70 a 90 metrů. Ty kvůli negativnímu posudku zavřeli loni, a pokud alespoň ty menší letos v zimě znovu neotevřou, bude to znamenat další těžký úder nejen pro Harrachov a jeho návštěvníky, ale zejména pro celou sportovní disciplínu. Tedy vlastně čtyři olympijské disciplíny, kromě skoku na lyžích jde ještě o severskou kombinaci, přičemž oběma sportům se věnují i ženy.

"Jestli nechceme tento sport u nás zabít a chceme vychovat nějaké budoucí generace, tak musíme bojovat o to, aby byly ty můstky zprovozněny. Pokud se v nejbližší době nebudou rekonstruovat alespoň ty malé můstky, může to znamenat smrt skoku v Česku," varuje současný šéf skokanského úseku Svazu lyžařů ČR (SLČR) Jakub Janda.

Ještě rok dva neskákat a je po disciplíně

Skokanská komunita, která čítá přibližně tři sta aktivních sportovců, se bez harrachovského areálu skutečně jen těžko obejde. A to zejména kvůli tomu, že krkonošské středisko bylo dlouhá léta poslední baštou tohoto tradičního sportu, který v roce 1928 pro Československo získal vůbec první zimní olympijskou medaili v historii. 

Za posledních pět let se pouze jednou stalo, že by pokročilejší skokané mohli trénovat jinde než právě v Harrachově. Minulý rok se kvůli mimořádně příhodné zimě po dlouhých letech alespoň na pár týdnů otevřely areály v Lomnici nad Popelkou a Desné. I vzhledem ke změnám klimatu a ústupu chladných zim se ale nedá čekat, že se budou podobné podmínky častěji opakovat. 

Další tradiční bašty skoku jsou bohužel v podobném stavu jako Harrachov. V zimě se neskáče ani ve Frenštátě pod Radhoštěm, rodišti legendárního Jiřího Rašky. Roky se nevyužíval ani areál v Liberci, který kvůli MS v roce 2009 poněkud nešťastně umístěné můstky na Ještědu zrekonstruoval, i když tam se po příchodu soukromého investora snad začíná blýskat na lepší časy.  "My tady v Česku teď nemáme v zimě jediný skákatelný můstek, na kterém by mohli trénovat junioři," konstatuje Janda, sám frenštátský rodák a také vítěz Turné čtyř můstků z roku 2006.

Uzavření menších můstků v Harrachově se okamžitě projevilo na výkonech mladých českých skokanů a sdruženářů, kteří nemají kde doma trénovat. "Však se podívejte na naše výsledky na posledních třech mistrovstvích světa juniorů, ten trend zhoršování je jednoznačný. A to je jen jeden rok, kdy nebyl harrachovský areál v provozu. Tak si dovedete představit, když nebude další rok a pak třeba ještě další. Tak ta disciplína totálně skončí a je hotovo," říká Slavík, který sám působí jako stylový rozhodčí a pravidelně objíždí nejrůznější skokanské závody po světě. 

I proto se právě Stanislav Slavík společně s bratrem Josefem a Karlem Dolejším rozhodli nečekat na výsledek složitých jednání sportovních funkcionářů a státních úředníků o dlouho slibované generální rekonstrukci a založili veřejnou sbírku. Ta si klade za cíl zprovoznění klíčových středních a menších můstků, přinejmenším pak těch s kritickým bodem 40 a 70 metrů. Alespoň pro tuto zimu a ideálně i tu následující. 

Při pohledu z trávou zarostlého dopadu tří menších můstků se tento cíl zdá dosažitelný. Méně důvěryhodně sice působí dřevěné části, obstarožní vlek a nájezdová věž "devadesátky", naopak chlazení na jednom z nájezdů vypadá docela nově. "Jde hlavně o ta dřevěná bednění a vlek, ale i tak to jsou statisíce," potvrzuje Josef Slavík, který v Česku vystavuje pro můstky potřebné technické certifikáty. 

Přiláká Malysz potřebné statisíce?

Náklady na zprovoznění areálu menších můstků včetně nejnutnějších oprav, získaných prověrek a následného provozu by se podle bratří Slavíků mohly vyšplhat na minimálně milion korun. Na transparentním účtu se zhruba měsíc po vyhlášení sbírky nachází okolo 130 tisíc.

Víc než desetina cílové částky za měsíc vypadá jako poměrně slibný začátek, ovšem skokany tlačí čas. Aby se stihly nejnutnější opravy a od prosince se začalo skákat, je třeba nejpozději v září začít s opravnými pracemi. "My ale stále věříme, že se to rozjede, že se lidé ke sbírce přidají, když uvidí, že funguje," říká Stanislav Slavík.

Pro svůj optimismus má jeden dobrý důvod. Kníratý důvod. Svoji pomoc organizátorům přislíbil Adam Malysz, legendární polský skokan, který právě zde v Harrachově vyhrál své první závody v letech. V půlce srpna by měl přijet na tiskovou konferenci, kde společně s dalším skokanskými osobnostmi oznámí podporu sbírce. "Věřím tomu, že tím se to rozjede," říká Slavík.

Ostatně Malysz není jediným Polákem, který sbírku podpořil. Podobné nadšení jeví i starosta přeshraniční Sklarzske Poreby Miroslaw Graf, sám bývalý skokan, který údajně plánuje oslovovat místní podnikatele s žádostmi, aby na sbírku přispěli. I on si uvědomuje, jak jsou můstky pro celý mikroregion důležité. V souvislosti s masivně přestavovaným areálem běžeckých tratí v Jakuszycích, což je místo nacházející se na polovině cesty mezi oběma městečky, vzniká unikátní zimní středisko.

Ke zprovoznění můstku se snaží pomoci i lyžařský svaz, který s pořadateli sbírky aktivně jedná a snaží se zapojit i další instituce, které by mohly areálu pomoci, zejména město Harrachov a Liberecký kraj. Takže ani pokud se ve sbírce nevybere celá cílová částka, potřebné finance by se měly najít.

"Jsem přesvědčený o tom, že pokud budou všichni chtít, tak se tuto zimu skákat bude," tvrdí Lukáš Heřmanský, nový prezident SLČR. "Byla by velká škoda, kdyby Harrachov padl. Proto se snažíme s iniciátory veřejné sbírky najít nějaké řešení. Například jestli by se jim ty menší můstky nedaly za korunu pronajmout, aby se ze sbírky udělaly nejnutnější opravy a zajistil se kladný posudek, aby se tam dalo skákat."

Generální rekonstrukce je stále v jednání

Vyřešit tuto a následující zimu je ovšem jen jeden problém. Svaz lyžařů a obzvlášť skokané vyhlížejí zejména generální rekonstrukci areálu, včetně velkého a mamutího můstku. Její cena se pohybuje v úplně jiných dimenzích, celkově by mělo jít zhruba o půl miliardy korun. Tu by musel poskytnout stát.

Potřebné finance přitom premiér Andrej Babiš minulý rok v březnu předběžně skokanům přislíbil, ale jak sám uvedl, nejprve je třeba uspořádat majetkové vztahy v areálu, vyřešit problém s nájemní smlouvou na pozemky pod můstky a samozřejmě generální rekonstrukci přesně naplánovat.

Koordinaci majetkových vztahů, jednání se státem a dotaci na rekonstrukci si vzal na starost právě Heřmanský. Ten se během léta schází se zástupci všech zainteresovaných stran včetně vládního zmocněnce pro sport Milana Hniličky, jenž by se měl podle všech předpokladů stát hlavou nově vzniklé Národní sportovní agentury. "Stát je na to připravený. Pokud to bude majetkově vyřešené, je stát připraven peníze uvolnit a jít do generální rekonstrukce. My jako nové vedení chceme, aby se to vyřešilo co nejrychleji," říká Heřmanský.

Poslední podmínku, tedy podrobný plán rekonstrukce, si dává za cíl studie, kterou na své náklady nechá zpracovat Liberecký kraj, který rovněž už několikrát projevil zájem chátrajícímu areálu pomoci. I proto se podepsal pod červencové memorandum, v němž se ke spolupráci a sladění svých kroků zavazují také provozovatel areálu (Klasický areál Harrachov), Svaz lyžařů, Český olympijský výbor a město Harrachov.

Zdali se ovšem stihne všechno provést tak, aby se v roce 2024 konalo MS v letech už v rekonstruovaném areálu, ovšem jisté zdaleka není. "Když se to vyřeší majetkově a proběhne studie, tak si myslím, že by se to mohlo příští rok soutěžit, a kdyby se začalo v roce 2021 stavět, tak by se to stihnout dalo. Pokud se to bude protahovat o rok dva, tak ne. Ta rekonstrukce by měla trvat dva, maximálně tři roky," věří Heřmanský.

Sto let po prvním skoku

Na vysoké věži mamutího můstku se zdají vize o leteckém šampionátu na skvělém novém můstku jako přinejmenším vzletné proroctví.

V realitě horkého léta roku 2019 tu vypadá situace o poznání přízemněji. V nájezdové ploše mezi rozházenými kusy žlutého plechu fialově kvetou metrové vrbovky, pod odrazovou hranou z betonové zdi trčí kabely a kovové části ohryzává rez. Při pohledu směrem k dopadu navíc nelze přehlédnout rolbou pochroumaný dřevěný buben.

Památník slavných včerejšků i přes omšelý stav, velkou fyzickou náročnost a všudypřítomné zákazy vstupu přesto neúnavně prolézají desítky turistů, kteří chtějí na vlastní kůži pocítit alespoň odlesk sportovních dějin. A dávají tím nejen pořadatelům sbírky a funkcionářům, ale zejména skokanům naději, že zájem o tento sport přetrvá i současné trable harrachovského areálu.

Ostatně, právě letos v zimě to bude sto let, kdy se právě v Harrachově konaly první skokanské závody, na které později navázaly čtyři mistrovství světa, 39 Světových pohárů a další stovky větších či menších skokanských klání.

"A my bychom neradi oslavovali to stoleté výročí tím, že to bude zase zavřené," dodává Stanislav Slavík, který tak vyjadřuje vůli všech, kteří se snaží místní můstky zachránit. "Já věřím, že se tady ještě na závodech potkáme."

 

Právě se děje

před 57 minutami

Klicperovo divadlo muselo zrušit premiéru komedie Woodyho Allena kvůli autorským právům

Klicperovo divadlo v Hradci Králové muselo na poslední chvíli zrušit sobotní premiéru komedie Woodyho Allena Spáči kvůli neschváleným autorským právům k adaptaci hry, řekl mluvčí divadla Martin Sedláček. "Autorská práva jsou zatím v řešení. Tím, že vzniká úplně nová adaptace, musí se schvalovat. Některé věci vznikají přímo při zkoušení," uvedl Sedláček.

Divadlo informaci zveřejnilo krátce před představením a kromě premiéry odložilo i první reprízu naplánovanou na 21. října. Původně filmovou komedie z roku 1973, kde hlavní role zahráli Woody Allen a Diane Keatonová, adaptovali pro divadlo Adam Skala a Martin Satoranský. Prvně jmenovaný se ujal i režie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy