Lze říci, že jste do letošní sezony vstupoval v pohodě? protože výsledky jsou zatím spíše průměrné.
Určitě! Fyzicky jsem byl připravený jako nikdy a na "letních můstcích“ jsem pozoroval stále se lepšící techniku. Po velice užitečné přípravě v Norsku jsem do sezony nastupoval s velkou chutí a dobře naladěný. Navíc jsem se stal otcem, čímž se touto radostí změnil můj život. A proto jsem se chtěl ve vrcholných závodech prosadit mezi světovou elitou.
V čem vidíte hlavní příčiny, proč se vám to nepodařilo?
Moc jsem chtěl, ale vůbec mi nevyšel začátek sezony. Přitom v trénincích bylo a stále je všechno v pořádku, ale přijde závod a hlavní roli převezme psychika. Říkám si, že už to konečně musím prolomit, což se však stane jen občas. Pořád je to nepříjemný "systém“ nahoru a hned zase dolů.
Moc jste se těšil na Turné. Jak jste ho prožil?
V nepohodě, vždyť jsem bodoval jen ve dvou závodech a v konečném účtu uzavíral třetí desítku. O určité spokojenosti jsem mohl mluvit po vystoupení v Ga-Pa, ale naopak Innsbruck byl propadák. Psychicky mě trápily tyto kolísavé výkony a po zlepšení zase vyřazení už v kvalifikaci.
V posledních dvou závodech však přece jen začalo svítat na lepší časy...
Také si to myslím. Včera v Zakopaném jsem byl dokonce z českých skokanů na 15. místě nejlepší. A co pro mě ještě cennější, tak oba skoky byly stejně dlouhé a dokonce jen o čtyři metry kratší, než měl vítězný Polák Stoch. Vidím to jako příslib, že snad už konečně půjdu ve svých výkonech jen nahoru.
Jaký je váš nejbližší program?
Ještě chci absolvovat dva závody Světového poháru v Evropě a pak se vydám do Asie. Nejprve do Japonska a potom do Koreje, kde mě bude zajímat prostředí, v kterém se bude příští rok konat olympiáda. A zároveň to bude generálka na mistrovství světa, které se koná na přelomu února a března ve finském Lahti. Věřím, že s trenérem Richardem Schallertem najdeme k šampionátu takovou cestu, která mě v soubojích se světovou skokanskou elitou vrátí do jejich společnosti.
