Zářil v lize, teď rozváží hamburgery. Z 5000 sportovců v Česku myslí na život po kariéře minimum

ČTK ČTK
24. 4. 2017 14:31
Hledání nového uplatnění znamená pro sportovce po konci aktivní kariéry velkou psychickou zátěž. "Z našeho pohledu jedním z největších problémů je pád ze společenské pozice. Dost často se mluví o tom, že ten člověk spadne na úplný základ, na úplnou nulu. Má pocit, že nemá na co navázat. Je z toho velmi deprimovaný, ve špatné psychické kondici," uvedla na dnešní tiskové konferenci vedoucí výzkumu Zora Svobodová.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Profesionální sportovci se po skončení kariéry potýkají s finančním propadem i pádem ze společenské pozice. Musejí si sami organizovat čas a najít nové uplatnění. Pokud se tomu nevěnují během kariéry, bývá to obtížné, zjistil výzkum Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vycházel z rozhovorů se šestnácti bývalými sportovci z nejvyšších soutěží fotbalu, hokeje, volejbalu a basketbalu.

Autoři výzkumu se zaměřili na sportovce, kteří se kariérou finančně nezabezpečili na zbytek života. Takových je drtivá většina ze zhruba 5000 lidí, kteří se v Česku živí sportem. V době aktivní kariéry se budoucností zabývali především ti, kteří uvažovali o trenérské dráze. Ze šestnácti respondentů bylo několik let po skončení kariéry pět profesionálních trenérů.

Kariéru neřešil, teď prodává hamburgery

Hledání nového uplatnění znamená velkou psychickou zátěž. "Z našeho pohledu jedním z největších problémů je pád ze společenské pozice. Dost často se mluví o tom, že ten člověk spadne na úplný základ, na úplnou nulu. Má pocit, že nemá na co navázat. Je z toho velmi deprimovaný, ve špatné psychické kondici," uvedla na dnešní tiskové konferenci vedoucí výzkumu Zora Svobodová.

Bývalí sportovci bývají rozčarovaní z toho, že se jim najednou nikdo nevěnuje. Lépe přechod zvládají ti, kteří o budoucnosti přemýšleli při kariéře. Velká skupina sportovců to ale neřeší. Patřil mezi ně i bývalý pivot A PLUS Brno a české reprezentace Jan Svoboda. Následovníkům by to ale nedoporučil. "Pak to nějak dopadne, ale není to tak, že se mi to líbí. Měli by si vytvořit pozici sami, nenechat to plynout, jako jsem udělal já," řekl. Zažil rozčarování, když při pohovorech jeho sportovní úspěchy nikoho nezajímaly, chyběla mu praxe. Trenérská ani manažerská role ho neuspokojovala, nyní rozváží hamburgery.

K uvažování o budoucnosti by hráči mohli být motivováni v klubech, ale tam pro to většinou není prostor. Z vlastní zkušenosti to zná někdejší trenér bývalých fotbalistů Karel Večeřa, který se jako pedagog Fakulty sportovních studií MU na výzkumu podílel. "V okamžiku, kdy se nedaří, tak se řeší úplně jiné věci a nejsou k tomu lidé přístupní," poznamenal. Hráči na vrcholu kariéry navíc nebývají ochotní takovým radám naslouchat.

Studie bude pokračovat

Spíše než rady klubových funkcionářů by mohly sportovce zaujmout zkušenosti bývalých hráčů, kteří mají přechod za sebou. Studie proto navrhuje zřídit skupinu mentorů z řad bývalých sportovců, s nimiž by se mohli jejich nástupci radit. Český olympijský výbor má pro uplatnění vrcholových sportovců po kariéře projekt Duální kariéra. Ten se týká primárně olympioniků, takže převážně zástupců individuálních sportů.

Výzkum Fakulty sportovních studií MU bude pokračovat. Autoři plánují zmapovat také situaci v individuálních sportech, jako je atletika nebo gymnastika.

 

Právě se děje

Další zprávy