Vedle krásných okamžiků při přebírání vítězné trofeje od vévody z Kentu se dnes Kodešovi při vzpomínce na Wimbledon vybaví především jeho boj s trávou. "Ten se ovšem netýkal jen Wimbledonu, ale tohoto povrchu obecně. Zatímco na jiných, hlavně na antuce, se mi dařilo, s trávou jsem se dlouho trápil. Hrozně mi to vadilo a chtěl jsem si dokázat, že i na ní jsem schopen se prosadit," řekl. V sobotu 7. července 1973 nastupoval Kodeš do wimbledonského finále jako ostřílený borec. Vedle dvou vítězství v Paříži měl za sebou i finále na US Open 1971, wimbledonské semifinále 1972 a tři finále z mistrovství Itálie v Římě. Do dějin světového tenisu se však nejvýrazněji zapsal právě po finále ve Wimbledonu, v němž po 107 minutách porazil Gruzínce Alexandra Metreveliho ve třech setech 6:1, 9:8, 6:3. V souvislosti s jeho wimbledonským vítězstvím se však někdy připomíná, že ve třiasedmdesátém roce se turnaje nezúčastnili někteří přední hráči. Ti svým bojkotem podpořili jugoslávského tenistu Piliče, který odmítl reprezentovat svou zemi v Davisově poháru a byla mu zastavena činnost. Dva měsíce po Wimbledonu ve Forest Hills, kde už hrála kompletní světová špička, se ale Kodeš probojoval do finále a potvrdil tak, že jeho wimbledonské vítězství nebylo náhodné. Celkově ve své profesionální kariéře od roku 1968 dominoval na devíti turnajích ve dvouhře a sedmnácti ve čtyřhře. Během let 1970 až 1974 se držel v první světové desítce, byl 12 let prvním hráčem Československa a 17 let reprezentoval v Davis Cupu. V něm dosáhl rovněž historického úspěchu: v roce 1980 byl vedle Ivana Lendla, Tomáše Šmída a Pavla Složila členem vítězného týmu, který ve finále Davisova poháru porazil Itálii. V roce 1990 byl Kodeš uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. "Tenis mi dal moc. Byla to nesmírná dřina, ale díky němu jsem objel svět a udělal si obrázek, jak to na zeměkouli funguje," vzpomínal muž, který se i po ukončení aktivní činnosti v roce 1982 tenisu věnoval jako člen výkonného výboru Českého tenisového svazu a od roku 1994 byl čtyři roky jeho prezidentem. Za tuto činnost byl později hodně kritizován, ale s typicky kodešovskou bojovností odrážel i tyto útoky. Koordinoval výstavbu tenisového areálu na Štvanici a zajistil organizaci 12 ročníků turnaje ATP Tour Czech Open. "Jenže v českém tenisovém hnutí se začaly ozývat hlasy, že Prahu upřednostňujeme před regiony. Podruhé jsem do funkce zvolen nebyl a od roku 1998 pro český tenis neexistuji," posteskl si v jednom z rozhovorů. Inženýr Jan Kodeš se narodil 1. března 1946 v Praze, kde také dnes žije a podniká. Několik let byl jednatelem firmy pro prodej zboží značky Hugo Boss, ale před časem svůj podíl ve firmě prodal. Dnes se stará o činžovní dům a pomáhá synovi s tenisovou akademií. Je rozvedený, z manželství má syna Jana a dceru Terezii, s přítelkyní Martinou, která je o 18 let mladší, dceru Annu. "Děti a starost o majetek mě plně vytěžují," říká. A jak často se wimbledonský šampion objevuje na tenisových kurtech? "Daleko méně než v minulosti. Snažím se hrát alespoň dvakrát nebo třikrát týdně. Občas hraju nějaké veteránské soutěže a různá exhibiční vystoupení, pravidelně se zúčastňuji všech grandslamových turnajů, kde, i když třeba nehraju, tak se účastním všech akcí, které s tím souvisí. Dá se říct, že jsem tam i váženou osobou, daleko váženější než v českém tenise."