Vrchol MS je tady. Uspěje „Spartacus“, nebo domácí Španělé?

Ondřej Kurečka
28. 9. 2014 6:00
Světový šampionát v cyklistice čeká poslední závod. Závod mužů kategorie ELITE na 14 okruhů.
Takhle Portugalec Rui Alberto Faria da Costa slavil triumf na MS loni
Takhle Portugalec Rui Alberto Faria da Costa slavil triumf na MS loni | Foto: Reuters

Ponferrada (Španělsko) - Všechny sady medailí určené pro nejúspěšnější závodníky letošního cyklistického světového šampionátu jsou rozdány, až na jednu.

O závodníkovi, jenž bude následujících 12 měsíců oblékat prestižní duhový trikot, se ve španělské Ponferradě rozhodne až dnes. Závod mužů kategorie ELITE na 14 okruhů (255 km) odstartuje dvě hodiny před polednem i se třemi Čechy v pelotonu, titul obhajuje Portugalec Rui Alberto Faria da Costa.  

Celkově závodníci nastoupají 4 284 metrů

Závodní okruh, na němž se závod odehrává, je tradičně předmětem dlouhých diskusí o tom, komu bude a nebude vyhovovat. Okruh v okolí Ponferrady však každý pozorovatel „čte“ jinak. Zahrnuje sice, stejně jako loni, dva kopce, ale jedná se o kopce podstatně jednodušší, navíc po širokých silnicích a v otevřené krajině. Přesto závodníci během závodu nastoupají přes 4 200 výškových metrů, což je převýšení srovnatelné s náročnými horskými etapami.

 Odborníci se nemohou shodnout, zda to bude závod spíše pro klasikáře, vrchaře nebo se až do závěru v čelní skupině udrží i někteří sprinteři.  „Bude hodně těžké odpárat sprintery. Je to okruh pro jezdce dobré ve stoupáních, kteří jsou ale zároveň i dobří ve spurtu,“ okomentoval závodní trať světový šampion z let 1999, 2001 a 2004, Španěl Oscar Freire.

Závod může výrazně ovlivnit i počasí. Voda by na hladkém španělském asfaltu mohla nadělat pořádnou paseku. Zejména sjezd z prvního stoupání se zatáčkou k hrázi přehrady je nebezpečný i za sucha. A v neděli v okolí Ponferrady s velkou pravděpodobností pršet skutečně bude. „Pokud zaprší, bude to úplně něco jiného,“ tuší Freire.

Hlavním favoritem Gerrans

Vše, co bylo dosud uvedeno, dává tušit, že je okruh favoritů před závodem velmi široký. Na jednom jménu se však shodnou všichni. Tím jménem je Simon Gerrans. Čtyřiatřicetiletý Australan letos zářil na ardenských klasikách, v Lutychu dokonce zvítězil a po Tour de France se opět dostal do skvělé formy, když nedávno ovládl oba kanadské jednorázové závody.

V australské sestavě však nebude jediným lídrem, jeho týmový kolega Michael Matthews k taktice řekl: „Máme tady silný tým a pojedeme na tu nejlepší osobu. Kdo je nejsilnější, se rozhodneme v posledních kolech. Všichni jsme Australané a jsme tady se stejným cílem, a to vyhrát.“

Cancellara kvůli přípravě vynechal i časovku

Dalším velkým favoritem je švýcarský „Spartacus“ Fabian Cancellara. Čtyřnásobný světový šampion v časovce dokonce letos ani o pátý titul nebojoval: „Vynechal jsem časovku, protože jsem se chtěl stoprocentně soustředit na nedělní závod. Tak jsme to plánovali od začátku. Cítím se dobře, jsem připraven.“

Cancellara na jaře potřetí vyhrál Okolo Flander, v Roubaix byl navíc druhý a v San Remu třetí, čímž potvrdil pověst famózního klasikáře. Duhový dres pro světového šampiona v silničním závodě je poslední velkou trofejí, kterou by chtěla švýcarská hvězda získat, než pověsí kolo na hřebík. Proto také oproti svým elitním časovkářským rokům viditelně zhubl. Na závodním okruhu se Cancellarovi mohou velmi hodit také jeho skvělé sjezdařské schopnosti.

Degenkolb po nemoci

Připomenout je nutno také Němce Johna Degenkolba, kterého spolu s Gerransem a Matthewsem k největším favoritům řadí Oscar Freire. Degenkolb čtyřmi etapovými triumfy zazářil na Vueltě a mezi vyhlášenými rychlíky platí za výborného vrchaře, po španělské Grand Tour si však chvíli s antibiotiky poležel v nemocnici, kvůli infekci, která se mu do těla dostala při pádu v sedmé etapě Vuelty. Nad jeho formou tak visí otazník.

Silným týmem disponují Belgičané. Ti mohou vsadit hned na několik závodníků pro různé scénáře vývoje závodu. Lídrem by měl být Greg Van Avermaet, vítěz GP Valonska z minulého týdne. V sestavě bude i mistr světa z roku 2012 Philippe Gilbert nebo Tom Boonen, světový šampion z roku 2005, kdy se MS naposledy konalo na španělské půdě.

Boonen sice nebude jasným lídrem, ale bez šancí se necítí, jak lze vyčíst z jeho vyjádření: „Myslím si, že je Gerrans nejrychlejší ze závodníků, kteří jezdí závody jako je Lutych, jak jsme viděli v Kanadě, kde předvedl mimořádný sprint. Ale závodníci pro ardenské klasiky nejsou nejrychlejší na světě. Gerrans je závodník schopný vyhrávat takové závody, ale proti jezdcům jako jsem já nebo Degenkolb obvykle v závěru nemá velkou šanci.“

A co Sagan?

„Příprava, kterou jsem podstoupil, by měla být optimální, i když o tom poslední výsledky nevypovídají. Uvidíme, co přinese neděle a vývoj závodu,“ prohlásil Peter Sagan, o kterém se sice příliš nemluví, ale k favoritům určitě patří také. Loni dojel šestý, k ruce mu budou dvojčata Velitsovi.

Francie bude spoléhat především na Tonyho Gallopina, ale také rychlík Nacer Bouhanni v posledním roce výrazně zlepšil své vrchařské schopnosti a pokud se favoritů udrží až do závěru, jen těžko bude hledat soupeře.

Výborným klasikářem se solidním závěrem je také mladý Polák Michal Kwiatkowski. Nor Alexander Kristoff letos vyhrál dvě etapy na Tour, klasiku Milán-San Remu a těžké závody mu svědčí, spolehnout se také může na rychlý závěr a k favoritům patří také.

Tým Velké Británie bude pracovat pro Bena Swifta, jak potvrzují slova Chrise Frooma: „Nejradši bychom Swifta viděli v duhovém dresu. Náš tým je postavený kolem něj.“

Závod budou tvořit Italové a Španělé

„Tvrdit muziku“ a tvořit závod budou především týmy Itálie a Španělska, tedy dvou největších cyklistických velmocí. Ani jeden tým nedisponuje sprinterem, na něhož by se dalo spolehnout (jak by se Španělům hodil Oscar Freire…), Nibali, jeho parťáci i Valverde a spol. se tak budou snažit závod udělat co nejtěžší a co nejhůře kontrolovatelný pro Australany, kteří se zřejmě usadí na čele pelotonu.

Pětinásobný medailista ze světových šampionátů (dosud však bez titulu) Valverde povede žluto-červenou skvadru a tvrdí, že mu trať bude vyhovovat. Freire je však k Valverdeho šancím spíše skeptický: „Samozřejmě se mu může zadařit. Ale ostatní jezdci, jako je Degenkolb, Bouhanni nebo Gerrans budou s ním. Nemyslím si, že si může v posledním stoupání udělat náskok a výše zmíněné setřást.“

Češi pouze ve třech

Český tým tentokrát pojede v poloviční sestavě oproti loňskému šampionátu. Přesto mohl být Zdeněk Štybar velkou nadějí. Mohl, po těžkém pádu během Eneco Tour však pravděpodobně nebude, vypadl z tréninku a v kanadských jednorázovkách na začátku září neuspěl.

Zbraně však neskládá: „V přípravě jsem udělal maximum, co šlo. Měl jsem ještě hodně dobrý týden na Mallorce, kde jsem trénoval vyloženě na sílu, protože vytrvalost mi úplně neodešla. Odpracoval jsem, co jsem chtěl a viděl jsem každý den zlepšení.“

Okruh by mohl sedět i Petru Vakočovi, ten je však pravděpodobně ještě příliš mladý na to, aby se v popředí udržel až do závěru. Devátý muž středeční časovky, Jan Bárta má další šanci ukázat se v dlouhém úniku. Stejně jako vyhlášený dříč předvedlo na minulém šampionátu nebo při své premiéře v Mendrisiu před pěti lety.

 

Právě se děje

Další zprávy