Praha - Vuelta 2014 je minulostí, peloton po 21 etapách a 3 241 kilometrech dojel do cíle netradičně umístěného do města Santiago de Compostela, kde se jela závěrečná krátká časovka, ta však již na pořadí v čele neměla žádný vliv.

Červený dres lídra až sem přivezl Alberto Contador, který byl korunován vítězem poslední Grand Tour sezony. Zelený dres pro vítěze bodovací soutěže získal Němec John Degenkolb a vrchařskou soutěž ovládl domácí závodník Luis Leon Sánchez, paradoxně spíše časovkář.

Vítěz bez vítězných ambicí

Pro jednatřicetiletého Španěla žijícího ve švýcarském Luganu nebyla korunovace králem Vuelty novou zkušeností. Na domácím závodě Contador startoval potřetí a zatím marně hledá přemožitele. V roce 2008 jeho tehdejší stáj Astana nebyla pozvána na Tour a „El Pistolero“ tak po Giru vyhrál i španělský závod. Před dvěma lety se na start poslední Grand Tour roku postavil necelý měsíc po vypršení dopingového trestu a červený dres získal díky předlouhému úniku v etapě do Fuente Dé.

Při letošním, třetím startu lídr týmu Tinkoff-Saxo rozhodně nebyl největším favoritem. Po zlomenině nohy, kterou utrpěl v desáté etapě Tour de France, si sám svou formou nebyl jistý. Počítalo se se soubojem dvojice Quintana-Froome, na kterou měl dorážet věčný čekatel Rodriguez, ale nakonec bylo všechno jinak.

Favorit zaváhal v časovce

Přestože jel Contador od počátku nad očekávání, neustále své ambice mírnil slovy: „Budu brát etapu za etapou a uvidíme.“ Pak však přišla desátá etapa, sedmatřicetikilometrová časovka, v níž kvůli pádu Quintana prakticky ztratil naděje na celkové prvenství a Froome na Contadora, který se zde oblékl do červeného, ztratil téměř minutu. Přitom právě časovka měla být hlavním rozdílovým prvkem ve prospěch Brita oproti španělsky mluvícím vrchařům.

Když měl pak Froome viditelné problémy v horských dojezdech etap číslo 14 a 15, jednoznačným favoritem se stal „Pistolník z Madridu“ a červený dres dovezl až do úplného závěru, přičemž si „po cestě“ připsal ještě dvě vítězné etapy.

„Jsem z toho vítězství nadšený. Vyhrát třikrát Vueltu je sen, něco nečekaného. Fanoušci mě v průběhu hodně podporovali a dávali mi sílu k dalšímu boji. Tým odvedl skvělou práci, bez nich bych vyhrát nemohl,“ vyznal se v cíli vítěz.

Druhý skončil Chris Froome, pro něhož to také není nová pozice. Právě druhým místem na Vueltě 2011 se poprvé výrazně zapsal do paměti cyklistických fanoušků a své umístění nebere jako neúspěch: „Když vezmu v úvahu můj stav na startu závodu, jsem s druhým místem spokojený. Rád bych se sem jednou vrátil a vyhrál. Tohle pódiové umístění mi dává spoustu motivace do budoucnosti a nadcházející sezony. Alberto byl prostě nejsilnější a zasloužil si vyhrát.“

Opakování boje o třetí příčku

Pořadí na třetí a čtvrté příčce kopíruje loňskou výsledkovou listinu. Vlastně i průběh poslední horské, rozhodující, etapy, jako by byl opakováním minulého roku. Ve 20. etapě Vuelty 2013 se Joaquim Rodriguez snažil při cílovém výjezdu na Angliru vzít krajanovi Valverdemu jeho třetí místo, chvíli se zdálo, že se mu to snad i podaří, ale nakonec jej Valverde v etapě porazil a třetí místo uhájil. Prakticky totéž jen v kulisách stoupání na Puerto de Ancares se opakovalo ve 20. etapě letošního ročníku.

Valverde si uhájením bronzové příčky připsal na své konto již šesté pódiové umístění na domácí Grand Tour a špičkovou výkonnost tak udržel prakticky celou sezonu.

„S třetím místem a výkonností v posledních třech týdnech jsem skutečně spokojený. S výjimkou té nešťastné havárie, která potkala Naira (Quintanu), to bylo ze strany týmu na jedničku. A myslím si, že kdyby s námi Nairo byl i ve druhé části závodu, mohl být pro nás ještě úspěšnější,“ prohlásil v cíli Valverde.

Na Rodrigueze tak opět zbyla „pouze“ čtvrtá příčka. Oba Španělé mohou litovat, že nevyužili slabých chvil Chrise Frooma v horských etapách třetího víkendu. Tehdy se na ně kvůli přílišné pasivitě zlobil i Contador. „Poprvé od roku 2010 jedu z Vuelty domů s prázdnýma rukama,“ komentoval závod bez pódiového umístění a vítězné etapy Rodriguez.

Talenti Aru a Barguil

Pátou příčkou a dvěma vítěznými etapami se blýskl čtyřiadvacetiletý Ital Fabio Aru. Třetí muž letošního Gira tak potvrdil pověst velkého talentu italské i světové cyklistiky. Pověst velkého talentu potvrdil také Francouz Warren Barguil, který je ještě o dva roky mladší než Aru.

Barguil loni ve Španělsku vyhrál dvě etapy, letos sice etapový triumf nezískal, ale dojel celkově osmý. Týmu Giant-Shimano, za který jezdí, nemuselo vadit, že Barguil vyšel etapově na prázdno. Čtyři etapy a bodovací soutěž totiž vyhrál John Degenkolb.

„Dnes jsme dokončili nejlepší Grand Tour v historii našeho týmu. Čtyři etapové výhry a zelený dres pro Johna Degenkolba, to je něco, co jsme dokázali už předtím, ale poprvé jsme měli také jezdce pro celkové pořadí a umístění v elitní desítce Warrena Barguila výrazně vylepšilo naši bilanci,“ zhodnotil Vueltu sportovní ředitel týmu Giant-Shimano Christian Guiberteau.

Zatímco letošní Giro bylo galapředstavením Kolumbijských závodníků, Quintana, Uran ani Arredondo, kteří tak zářili v Itálii, se ve Španělsku ani nedostali do cíle. Jejich čest tak aspoň etapovým vítězstvím zachraňoval Winner Anacona.

Letošní Vuelta je příslibem pro budoucí bitvy, potvrdila, že Alberto Contador ještě zdaleka neřekl poslední slovo a příští sezony můžou fanouškům nabídnout spoustu strhujících bitev. Doufejme, že tentokrát početnější českou účastí.