Kontiolahti - Pro biatlonistku Gabrielu Soukalovou jsou její výsledky na mistrovství světa překvapením. Vystoupení ve finském Kontiolahti dnes zakončila pátým místem v závodu s hromadným startem a domů si odveze zlato ze smíšené štafety a stříbro z vytrvalostního závodu.

"Je to největší překvapení za celou sezonu," hodnotila Soukalová po posledním vystoupení na šampionátu. A i tři dny po stříbru z vytrvalostního závodu nad úspěchem tak trochu kroutila hlavou.

"To je pro mě dosud nepochopitelný. Beru to jako odměnu za to šílený někdy i přemáhání se a za tu vůli, že jsem to nevzdala a snažila jsem se se sezonou prát," řekla pětadvacetiletá biatlonistka.

Z únavy se sbírá a je zase nadšená

Po předešlé úspěšné sezoně, v které vyhrávala závody Světového poháru a z olympiády v Soči přivezla dvě stříbra, řešila před tou novou různé problémy a učila se orientovat ve světě slávy. "Byla lehce rozpolcená. Hledala se a řešila, jestli má motivaci věnovat sportu dál tolik, co by měla," řekl šéftrenér Ondřej Rybář.

I proto dojela v prvním vytrvalostním závodu zimy až na 62. místě. Musela čelit kritice, ale především hledala sama sebe. Přesto se zlepšovala, jeden závod vyhrála a postupně se propracovala do desítky pořadí seriálu SP.

A vrchol přišel v Kontiolahti. Znovu patřila do špičky i běžecky. "Na začátku sezony jsem byla unavená po dvě stě metrech a teď až kilometr před cílem, což ukazuje, že se z té únavy pomalu sbírám. Jsem nadšená a baví mě to," tvrdila.

Především skvěle střílela, i když poslední ranou se v závodu s hromadným startem připravila o další cenný kov. "Snažila jsem se každou ránu precizně najet a zacílit," říkala.

"Odteď budu ještě větší drsoň"

Soustředěnost na střelnici dokazuje, že se dostala z krize a znovu se veze na vlně. Nyní na konci šampionátu sama mluvila o tom, že ze složitého období vyšla zkušenější, otrkanější. "Můžu vděčit okolnostem, že se nenechám snadno zlomit. Myslím, že tomu nebylo ani doteď, ale odteď budu ještě větší drsoň," usmála se.

Jak těžké pro ni bylo k tomu dospět? "Hodně. Víc, než jsem si myslela. Je to osvobozující pocit. Konečně jsem se trochu zformovala do odolnější ženy," řekla. Především dokáže rázně řešit věci v osobním životě. "Mám ostřejší lokty. Nenechám si podsunout něčí názor, spíš dělám víc, co chci," dodala.

Zlepšení viděl i kouč Rybář, kterému po stříbru děkovala za pomoc, ale zároveň věděl, že Soukalová ještě není na konci cesty. "Řekl bych, že s tím pořád musí pracovat, stále ji čeká dlouhá práce, protože tohle nejde vyřešit mávnutím proutku, ale je to o poznání lepší. Teď je v osobním životě spokojená a zároveň vidí, že se se sportem spojit dá. Byl bych rád, kdyby to tak bylo dál," řekl Rybář.

Soukalovou ještě čeká za týden finále Světového poháru, ale už teď bere úspěšné mistrovství jako vlaštovku naděje do dalších sezon. "Jak mi Ondra Rybář tvrdí, že je ve mně obrovský potenciál, že mi jen stačí, abych to nezahodila a pořádně trénovala jako předtím a trošku víc se soustředila, tak já mu budu asi věřit," řekla.