I přes vydařené výsledky zůstává česká plavecká jednička nohama na zemi a pečlivě se připravuje na další závody. Začátkem prosince ji v Glasgow čeká mistrovství Evropy. "Cílem je postup do finále a v něm bych chtěla bojovat o některou z medailí," netají Seemanová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na Světovém poháru v Berlíně jste se poprvé v kariéře radovala z prvenství na tratích 400 i 200 metrů. Čekala jste takové nádherné vysvědčení?
Nečekala! Do Berlína jsem jela se snahou podat kvalitní výkon, který bude stačit na postup do finále a při neúčasti některých špičkových světových kraulařek případně i na medailové umístění. Dvě první místa pro mě byla obrovským zážitkem. Na čtyřstovce jsem druhou Goughovou z Austrálie porazila o sedm setin a v nádherné dramatické dvoustovce jsem dohmátla o pouhé dvě setiny dřív než Švédka Colemanová. V obrovské bitvě na poslední padesátce jsem si sáhla až na dno svých sil a dočkala se zlaté odměny.
Takže stoprocentní spokojenost?
Plavalo se mi pocitově skvěle a hlavně jsem nasbírala další velice cenné zkušenosti i motivaci do tréninku. Jen se mi na čtyřstovce nepodařilo dosáhnout času, který jsem chtěla zaplavat. Bylo to tím, že závod jsem rozjela pomalu, a tak jsem se v cíli musela spokojit s tím, že jsem zůstala pár desetin za svým osobním rekordem. První místo však toto manko smazalo.
Víte o nějakých rezervách, jejichž odstranění by vaše časy ještě zlepšilo?
S trenérkou Petrou Škábovou na nich stále pracujeme, pořád je co zlepšovat. Například v dalších dvou závodech na stovce a padesátce, v nichž jsem skončila na pátém a šestém místě, mi chyběla větší rychlost. Tou neoplývám ani na začátku čtyřstovky, i když si myslím, že by mi síly pro finiš nesebrala. Od začátku sezony jsme však právě rychlosti věnovaly menší pozornost, šlo nám o kvalitní výsledky na delších tratích.
O víkendu jste zářila v Plzni. Co pro vás znamenala účast na Českém poháru?
Byl to oblíbený test na mých tratích, ale i příjemný start v doplňkových disciplínách. A můžu říct, že jsem hodně spokojená. Vždyť na čtyřstovce se mi nečekaně podařilo téměř o dvě vteřiny posunout český rekord na 4:03,42, jen těsně jsem zůstala za svým osobním maximem na dvoustovce a velkým překvapením bylo překonání pět let starého českého rekordu Báry Závadové na 200 metrů motýlek.
Začátkem prosince vás čeká mistrovství Evropy v Glasgow. S jakým vystoupením byste byla spokojena?
Plně se soustředím na co nejlepší výkon v kraulařské dvoustovce. Prvním cílem je postup do finále a druhým pak bojovat o medailové umístění. Nad startem ve čtyřstovce mám zatím otazník. Ten mám zatím i nad přesným programem předolympijské přípravy, i když je samozřejmě už dnes jisté, že v něm nebudou chybět soustředění ani závody.
Nedávno jste se zmínila o svém přání vydat se po olympiádě v Tokiu do Spojených států. Co je ve vašich plánech nového?
Už jsem se domluvila, že od podzimu příštího roku budu studovat a zároveň se snažit zlepšovat své plavecké výkony na univerzitě v Louisville ve státě Kentucky. Před časem jsem tam byla na soustředění a velice mě zaujalo celé jejich tréninkové zázemí.
Co ještě rozhodlo pro Kentucky?
Měla jsem sice ze Spojených států více nabídek, ale plavecký kouč Albiero, který v Louisville působí už přes 15 let, přijel dokonce do Prahy a jeho celkový realistický pohled mě přesvědčil. Nic nesliboval, ale chci to zkusit a čas ukáže, zda mé rozhodnutí bylo správné.
