Praha - Bereme jí jako samozřejmost, zařadili jsme ji do škatulky s nápisem vítězství a předpokládáme, že snad ani nemůže prohrát. Na olympijských hrách v Soči od ní očekáváme, že nás naplní hrdostí, získá zlaté medaile, zvedne nad hlavu českou vlajku a v slzách dojetí zapěje „Kde domov můj“. Jenže i Martina Sáblíková, světový rychlobruslařský fenomén, je jenom člověk.
Ve Vancouveru v roce 2010 pod pěti kruhy zazářila. Dvě zlaté medaile, na tříkilometrové a pětikilometrové trati a k tomu bronz z patnáctistovky. Tehdy dvaadvacetiletá drobná dívenka šokovala celý svět a stala se jednou z hlavních postav kanadské olympiády. Ve své domovině rozpoutala rychlobruslařskou horečku, stala se sportovní celebritou číslo jedna. Teď nastává čas, kdy má své famózní úspěchy zopakovat.
Získala třiadvacet medailí během sedmi let
Uběhly téměř čtyři roky a Sáblíková stále neuhnula z cesty. Jediné, co jí zajímá, jsou vítězství. „Je jako bejk,“ říká o ní trenér Petr Novák. Působí nenasytně, vítězných trofejí se ne a ne nabažit. Když se vrátila z Vancouveru, čelila otázkám o možné ztrátě motivace a nechuti k dalšímu tréninku. „Mě ale trénovat baví, těším se,“ reagovala tehdy se svou typickou nevinností v hlase.
Rodačka z Nového Města na Moravě od roku 2007 pokaždé ovládla celkové pořadí Světového poháru. Ze světových šampionátů přivezla během sedmi let deset zlatých, čtyři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Z mistrovství Evropy čtyři zlata a dva bronzy.
Stala se třikrát nejlepší sportovkyní své země a fanoušci už ji podvědomě považují za neomylný stroj na vítězství. Pokud probleskne zpráva o tom, že s někým na svých oblíbených delších tratích prohrála, nebo jí naději na úspěch sebral třeba pád, jde téměř o senzaci.
Vlastní suverenita ji dostala pod velký tlak
A tak je jasné, že pozice, do které se Sáblíková sama svou suverenitou postavila, není záviděníhodná. Její jméno se dnes rýmuje pouze se slovy jako triumf, fantazie, zlato, či výhra. Dokáže se šestadvacetiletá žena znovu zapsat do olympijské historie? Obhájí v Soči neobhajitelné? Pokud ano, čeká ji definitivní sportovní nesmrtelnost.
„Samozřejmě jsem si dobře vědoma očekávání, která mě budou provázet. Ještě dnes nemohu uvěřit tomu, co se stalo ve Vancouveru. Vím, že navázat na to bude hrozně těžké,“ je si vědoma 171 centimetrů vysoká závodnice. „Nevím kolik získám medailí, doufám ale, že nějaká bude. Věřím, že budu dobře připravená, ale soupeřky na tom budou stejně. A pak bude otázka, jestli bude někdo lepší než já,“ dodává Sáblíková.
Když zopakuje Vancouver, bude milionářkou
Lákadlem jsou pro ni také finance, Český olympijský výbor totiž za získané medaile v Soči vypsal rekordní prémie. Pokud by Sáblíková zopakovala svou nablýskanou úrodu z Vancouveru, vydělala by si téměř tři a půl milionu korun. Za zlato dostanou sportovci jeden a půl milionu, za stříbro 750 tisíc a za bronz 450 tisíc korun. Tři vítězství, což je ovšem poměrně nepravděpodobný scénář, by tedy znamenala zisk čtyř a půl milionu.
Nicméně hned na začátku olympijské sezony se pořádně rozezvučel varovný signál. Už loňská sezona byla pro Sáblíkovou v něčem nová. Vůbec poprvé se totiž musela potýkat s výraznějšími zdravotními problémy.
Ano, stala se mistryní světa na pěti kilometrech, vicemistryní na „trojce“, ovládla Světový pohár na dlouhých tratích, jenže tyto úspěchy musela vykoupit velkou bolestí. Epicentrem potíží byla záda. „Po jednom závodě na mistrovství Evropy nemohla ani stát na nohou,“ vzpomíná trenér Novák. Sama Sáblíková, jak je jejím zvykem, brala všechno pozitivně. Jak přiznává, byla pro ni novinka bojovat kromě soupeřek i s bolestí. Věří však, že jí zkušenost, kterou dosud nezažila, posune zase o kus dál.
Zdravotní problémy pokračují i v nové sezoně
„Jsem ráda, že to přišlo. Před olympiádou se z toho můžu ponaučit,“ řekla Sáblíková na tiskové konferenci po minulé sezoně a odjela do lázní. Jenže pozor, bolest v zádech sice ustoupila, letos však zdravotní trampoty pokračují. Už na druhém podniku sezony o minulém víkendu v americkém Salt Lake City fanouškům „českého blesku“ zatrnulo.
V sobotní patnáctistovce ujela Sáblíková ve vynikajícím tempu dvě kola, potom se ale na rovince s bolestivým výrazem ve tváři chytila za levé stehno a začala zpomalovat. Do cíle pak dojela jen proto, aby získala pár bodů za poslední místo. Vyšetření naštěstí odhalilo pouze natažený sval, jehož léčení by mělo zabrat pár dní.
Kouč Novák je přesto hodně obezřetný a svou svěřenkyni hodlá přibrzdit. Martina je totiž tvrdohlavý sportovní živel. Jak trenér poznamenal, nejradši by šla hned den po zranění na trénink, protože chce poosmé za sebou vyhrát celkové pořadí Světového poháru.
Přísný kouč ale nehodlal diskutovat a Sáblíkové naordinoval klid. Olympijské hry jsou za dveřmi a riskovat by se nemuselo vyplatit. Protože i ti největší fanoušci a optimisté teď už vědí, že česká rychlobruslařská megahvězda prostě není stroj.
