Komentář - Česká multisportovní hvězda Martina Sáblíková v sobotu na spojeném šampionátu českých a slovenských cyklistek opět deklasovala startovní pole.
V reakci na to se znovu objevuje kritika české profesionální cyklistky, které opět vládne sportovkyně se zcela jinou profesní orientací. Situace ale není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát.
Martina Sáblíková je bez sebemenších pochyb talentovaná sportovkyně s obrovskou vůlí, což jí pomohlo navzdory startovním podmínkám stát se tím, čím je – živoucí legendou českého sportu. Tento komentář rozhodně nemá za cíl jakkoli zpochybňovat její výkony nebo výsledky. Ale nářky nad českými cyklistkami v tomto nejsou fér.
Rychlobruslařka už nestrádá
Doby, kdy Sáblíková na dlouhých soustředěních musela jíst i plesnivý chleba jsou dávno pryč. Dnes má díky komerčním sponzorům, ale také podpoře Ministerstva vnitra podmínky odpovídající profesionálnímu sportovci. Ať už se jedná o materiální, zdravotnické, finanční zabezpečení nebo dostupnost různých soustředění.
To je oproti jejím soupeřkám na českých silnicích obrovský rozdíl. České profesionální cyklistky v tomto smyslu bychom zřejmě napočítali na prstech dvou rukou, velká část z nich navíc na šampionátu ani nestartovala, protože se věnuje jiným cyklistickým disciplínám. Už samotný počet 27 žen na startu hovoří za vše.
Na startu většina amatérek
Česká rychlobruslařka tak na stupních vítězů stála například s lékárnicí na plný úvazek Zuzanou Neckářovou nebo teprve devatenáctiletou nadějí české horské cyklistiky Barborou Průdkovou, která se ještě před třemi lety věnovala na reprezentační úrovni lyžování.
Ze startovní listiny pak k cyklistkám na plný úvazek můžeme ještě zařadit snad jen dvojici dráhařek pražské Dukly, zkušenou Martinu Růžičkovou, cyklokrosařku Martinu Mikuláškovou a Pavlínu Šulcovou, která kombinuje horská kola se silničními.
Mistrovství se opět nezúčastnily nejlepší české závodnice v olympijském cross-country horských kol. Kateřina Nash pomalu končí kariéru a Tereza Huříková v sobotu zápolila na maratonském šampionátu v Itálii. A nezúčastnila se ani Karla Štěpánová, Jitka Škarnitzlová nebo Pavla Havlíková.
Výčet cyklistických profesionálek se zřetelně omezuje zejména na závodnice pohybující se především v terénu. Čím to je? Předně v podstatě vůbec neexistuje ženská silniční reprezentace. Respektive donedávna neexistovala.
Český svaz cyklistiky (ČSC) tato oblast nezajímala, neexistoval nikdo, kdo by měl ženskou reprezentaci na starosti. Není divu, že s ČSC mívala značné rozepře svého času i Lada Kozlíková, která patřila na přelomu tisíciletí ke světové špičce.
Situace se zlepšuje
Adeptky reprezentace si tak samy sháněly finance, aby občas mohly vyjet na nějaký závod. Za tímto účelem postupně například nafotily několik kalendářů. Svaz pak v podstatě pouze půjčil dresy. Přesto se stávalo poměrně běžně, že oba české mezinárodní etapové závody žen zůstávaly bez obsazení domácí reprezentací.
Situace se začala nepatrně zlepšovat až v minulém roce, kdy se organizace ujali ve svém volném čase nadšenci jako je Jaromír Friede nebo Michal Frantík.
Přesto na loňský světový šampionát jela pouze Martina Sáblíková, která díky své sportovní historii přináší cyklistice mediální pozornost, aniž by pro to svazoví funkcionáři museli cokoli udělat. Česká republika měla sice „vyjeta“ dvě místa, ale po onemocnění původně nominované (chodkyně) Anežky Drahotové se nikdo neobtěžoval s dopisováním jiné závodnice. Pavlína Šulcová s Martinou Růžičkovou tak závod prožívaly pouze jako spolukomentátorky České televize a domácí jedničce nemohly nijak pomoci.
Věřme ale, že i české ženské silniční cyklistice se postupně blýská na lepší časy. Například v osobě stále ještě juniorky Nikoly Noskové, která se na sobotním šampionátu jako jediná dokázala dlouho držet Sáblíkové a která na loňském světovém mistrovství sahala po medaili. Dále u nás díky velké popularitě různých závodů horských kol pro širokou veřejnost, tedy struktuře v podstatě nezávislé na svazu, mohou vyrůstat (a vyrůstají) další závodnice.
