Lovosice - Magdaleně Nové je 14 let. Věnovala se gymnastice a tenisu, před dvěma lety si jen tak zkusila skok vysoký ve školním Poháru rozhlasu. Bez předchozích zkušeností skočila 135 cm.
Tehdy si ji všiml trenér Miroslav Pavlík a od té doby ji vede. Po dvou letech tréninku se zlepšila skoro o půl metru a již dvakrát přepsala národní žákovský rekord.
Ten až do letoška držela neuvěřitelných 29 let Ivana Geržová a měl hodnotu 180 cm. Magdalena Nová ho o jeden centimetr vylepšila na konci srpna na Velké ceně Kolína, začátkem září přidala na závodech v Čáslavi další centimetr.
O dalších atletických talentech čtěte ZDE
Jen pro srovnání, ve finále na MS v Ósace se začínalo o pouhé tři centimetry výše.
"Je za tím spousty práce. Velkou zásluhu má na rekordu i můj trenér," prozrazuje k 182 cm čtrnáctiletá atletka.
O krok napřed
Kategorie starších žákyň je samozřejmě jejím veleskokům malá. Průběžné tabulky vede téměř o 20 cm. Na výšce, na které ostatní závodnice končí, ona začíná.
182 cm v nohách jí umožňuje hodně postupných výšek vynechávat. "O základu se radím se svým trenérem. Záleží na tom, jak mi to zrovna jde. Většinou ale začínám tak na 160 cm," říká Nová.
Coby žákyně se letos účastnila dorosteneckého mistrovství světa v Ostravě, příští rok se chce coby dorostenka kvalifikovat na juniorský světový šampionát. V České republice soutěží v dresu TJ Lovochemie Lovosice většinou za ženy, které jsou mnohdy o deset, patnáct let starší.
"Nemám s tím problém, jsou to kamarádky," komentuje generační propast výškařka.
Do pravého závodního "laufu" se však dostala až v posledních týdnech. Přes zimu se nad laťkou hledala a trápila, na červencovém MS do 17 let v Ostravě dala "jen" 174 cm a obsadila až 9. místo.
"Dostávala jsem se z toho, bylo to hodně i o psychice. Teď jsem našla tu správnou stopu," pochvaluje si.
Když viděl trenér Pavlík její zlepšení, prorokoval jí, že může pokořit i letitý národní rekord. Moc tomu nevěřila. "Ukázalo se ale, že měl zase pravdu," usmívá se.
Vlašičová je mým vzorem
Soutěž výškařek na MS v Ósace bedlivě sledovala. Jejím vzorem je Blanka Vlašičová. Sleduje její techniku, ale okoukat se toho prý příliš nedá.
"Styl mám jiný než ona. Ono také na 205 cm se skáče trochu jinak než na 180 cm."
Nebere-li v potaz pouze výšku, bez váhání uvádí jako atletický vzor ruskou fenoménku ve skoku o tyči.
"Určitě to je Isinbajeva. Je to taková pohodová holka," říká.
Mistr světa z Ósaky, bahamský výškař Thomas, skákal s tretrami bez hřebíků na patě, momentálně nejlepší český závodník Tomáš Janků se zase často rozbíhá s jednou nohou naboso. Ona ke svým nadprůměrným skokům žádné zvláštnosti ve výbavě nepoužívá, nedá ani na nějaké rituály.
"Skáču s oběma tretrami," směje se. Akorát si čtu před závody knížku. V sektoru tedy už ne, tam se snažím soustředit na výkon a povídám si s trenérem."
Na otázku, zda by chtěla u atletiky zůstat, proniknout mezi elitu a třeba si jednou zazávodit i s Blankou Vlašičovou, odpovídá: "Kdo by nechtěl. Ale spoléhat se na to nedá. Můžu se zranit a bude po atletice. Hlavní je proto udělat si školu."
Příští rok má v plánu mistrovství světa dorostenek i juniorek, ale za stěžejní cíl pokládá dostat se na gymnázium a odmaturovat.
