Jak se těšíte na MS a koho favorizujete?
Moc se na turnaj těším, po čtyřech letech bude kolem ragby opět velké haló. Zápasy budou v televizi, po dobu šesti týdnů se bude každou chvíli něco hrát. Favoritů je několik, já osobně vidím nejvýše Jižní Afriku. Nebezpečná bude Francie, která hraje doma. První v žebříčku jsou zase Irové, ale zatím nikdy neprošli ze čtvrtfinále.
Vy jste vloni v srpnu ohromil prostředí francouzského ragby výkony v týmu Monaka. Jak se to angažmá seběhlo?
Dostal jsem se tam přes trenéra Monaka, který spolupracuje s českými ženami a viděl mě na reprezentačním turnaji v Krakově. Pak to pro mě bylo takové hostování na dva turnaje série Supersevens. To je liga sedmičkového ragby ve Francii, odehrál jsem s Monakem dva kvalifikační turnaje v La Rochelle a Pau. Monako postoupilo i do velkého finále a později se stalo mistrem Francie, ale tam už jsem kvůli jiným pravidlům o počtu hráčů nehrál.
Jaké zkušenosti jste ve Francii za dva turnaje nasbíral?
Zprvu jsem byl překvapený, jak je to tam odlišné od ragby, s nímž jsem měl zkušenosti do té doby, třeba i z nároďáku. Viděl jsem velkou profesionalitu od všech, cítil jsem tvrdou konkurenci. S týmem jsem si sedl a v kariéře mě to posunulo.
Měl jste možnost poznat i v delším horizontu, jak se ve Francii trénuje a hraje?
Ano, s týmem jsem trénoval a učil se hrát rychlejší a fyzičtější ragby. Ve Francii chodí na zápasy hodně diváků, s tím je spojený větší tlak. I ty naše turnaje byly v televizi.
Hrajete sedmičky, což je olympijská varianta. Tradiční ragby se hraje s patnácti lidmi na každé straně a zápasy jsou delší. Můžete ale obecně říct, jak populární ragby ve Francii je?
Měl jsem ve Francii možnost trénovat i patnáctkové ragby v Toulonu. To je mužstvo z nejvyšší francouzské ligy Top 14. Byl jsem také na jejich ligovém zápase a musím říct, že atmosféra byla perfektní. Když se hraje, celé město se zasekne a jde podívat. Řekl bych, že ragby je ve Francii těsně za fotbalem sportem číslo dva. Stávalo se, že jsme třeba ráno trénovali na pláži a lidé se s námi fotili. Mě osobně sice nikdo neznal, přesto jsem se cítil jako hvězda. (úsměv)
Před domácím MS teď nejspíš turnajem žije celá země, viďte? Hned v pátek je na programu šlágr Francie s Novým Zélandem na stadionu v Saint-Denis pro 80 tisíc diváků.
Bude to asi blázinec, bude veselo. Navíc je to rok před olympiádou v Paříži. Na sedmičkách jsem zažil, že jsou fanoušci ještě divočejší. Chodí v různých kostýmech, ragby berou jako kulturní událost. Po tom, co jsem ve Francii zažil, beru jako sen, že bych se tam v budoucnu vrátil.
Hrajete především sedmičky, v této kategorii jste byl také vyhlášen českým Ragbistou roku 2022. Roste popularita této varianty?
Ve Francii získaly sedmičky na významu právě s příchodem těch turnajů Supersevens. Lépe se na to kouká. Je to rychlé, zápasy po 14 minutách jsou dynamické. Diváky to baví. Navíc jak jste říkal, sedmičky jsou olympijská varianta a zahrát si pod pěti kruhy je pro sportovce nejvíc.
Specializujete se v Česku čistě na sedmičky?
V Česku není specializace, nemůžeme se oddělit. Celoročně jsme hráči patnáctek, pak existuje projekt Dukla určený pro sedmičky. Ale pořád tady není tak široká hráčská základna a ani tolik peněz, aby se to dalo striktně dělit a náležitě podporovat.
Zahrál jste si na letošních Evropských hrách v Krakově, odkud české ženy přivezly bronz. Výrazně to pozvedlo povědomí o českém ragby, souhlasíte?
Jsem za holky i celé ragby moc rád. Bylo to vidět v médiích, pomohla i podpora českého olympijského týmu na sociálních sítích. Tím, jak jsou sedmičky rychlé, zápasy mohou skončit jakkoliv. Role favorita se nemusí projevit tolik jako při dlouhých zápasech patnáctek. Myslím, že i proto se v sedmičkách skrývá větší potenciál pro české ragby.
Nicméně nadcházející MS v patnáctkovém ragby má stále největší prestiž. Slibujete si také od něj, že k vám přitáhne více pozornosti?
Určitě. Každé čtyři roky ta pozornost stoupne, rok se drží a zase trochu upadá. Ale s každým dalším šampionátem se to zvedá. Ten sport je zajímavý, pozornost si zaslouží. Je vidět, že i laika, který třeba nemusí znát pravidla, zaujme fyzická hra a akce. Vydrží se na ragby koukat, protože se tam pořád něco děje.
