Pomáhá ruským atletům krevní doping?

ČTK, SportPlus
11. 8. 2006 14:24
Barcelona - Ruští atleti čelí na mistrovství Evropy z různých stran obviněním, že si ke svým dominantním výkonům pomáhají dopingovými látkami.

Nejprve své podezření vyslovil podle agentury SID nejmenovaný německý účastník šampionátu v Göteborgu, nyní se přidal i španělský list El País. Podle něho se v ruském týmu používá krevní doping EPO.

Ve článku s titulkem Krev obávané Rusky autor tvrdí, že pokud se EPO podává v minimálních dávkách, je stále velice účinné, ale současnými analytickými metodami neodhalitelné. Podle průzkumu renomovaného španělského listu patří Rusko společně s Marokem k hlavním zemím, které EPO vyrábějí a volně s ním obchodují.

Více o krevním dopingu čtěte ZDE

Infobox

KREVNÍ DOPING

Doping je definován jako přítomnost zakázané látky v těle sportovce, použití nebo pokus o použití takové látky či podvádění při kontrolách. Za doping hrozí sportovci při prvním porušení pravidel zákaz činnosti na dva roky, při druhém až doživotní zákaz činnosti. Porušení pravidel zjištěné testováním při soutěži vede automaticky k anulování výsledků a případně k odebrání cen.

Krevní doping je metoda, při které jsou sportovci odebírány jeho vlastní červené krvinky, skladovány a před výkonem opět podány. Zakázány jsou všechny metody krevního dopingu tedy podání jak transfuze vlastní, tak cizí krve i koncentrátu červených krvinek. 

EPO (erythropoietin) je zakázaná látka, která zvyšuje tvorbu červených krvinek. Tím urychluje okysličování organismu a zlepšuje práci svalů.

Zdroj: www.antidoping.cz

"Ještě uvidíme, co nám předvedou běžkyně na 400, 800, 1500 a 5000 metrů," citoval list nejmenovaného španělského trenéra. Podle něho je krajně podezřelá novopečená mistryně Evropy Inga Abitovová, jež si ve finále závodu na 10.000 metrů zlepšila osobní rekord o více než minutu na 30:31,42.

Rusové zatím šampionátu vládnou. Během tří dnů nasbírali 14 cenných kovů, z toho pět zlatých.

Mezi podezřelými atlety je podle El País i marocká rodačka Latifa Essarokhová, který měla na trati 1500 metrů reprezentovat Francii, jejíž národní rekord nedávno vylepšila na 3:59,61 minuty. Do Göteborgu ale nedorazila údajně kvůli zranění, vedení francouzské federace jí vzápětí ze "zdravotních důvodů" zastavilo závodní činnost.

Předseda federace Bernard Amsalem odmítl říci, zda je běžkyně podezřelá z dopingu. "Dalšími komentáři bych porušil pravidla vztahu mezi lékařem a pacientem," řekl rozhlasové stanici RTL.

Atletku pozastavení činnosti překvapilo. "Musím se tomu smát, protože jsem s doktorem zrovna mluvila a o ničem se nezmínil. Chodím o berlích, podle vyšetření mám natržené lýtko," řekla listu L'Equipe Essarokhová, která zaběhla 25. července národní rekord časem 3:59,61 minuty.

Obrana proti dopingu

Evropská atletická asociace plánovala na evropském šampionátu v Goteborgu nejméně 315 kontrol. Ty se mají týkat i  kontroly i  erythropoietinu (EPO).

Na mistrovství tak EAA provede třikrát více zkoušek než před čtyřmi lety v Mnichově, kde se uskutečnilo 97 dopingových testů. Před zahájením šampionátu to řekl šéf EAA Hansjörg Wirz.

Všechny zkoušky v roce 2002 byly negativní, ale šest šampionů z Mnichova uvízlo v síti dopingových kontrol později.

Potrestáni byli řečtí sprinteři Kostas Kenteris a Ekaterini Thanuová, maďarští vrhači Robert Fazekas a  Adrian Annus, turecká běžkyně Sureya Ayhanová a britský sprinter Dwaine  Chambers, který dodatečně přišel o titul ze stovky i ze štafety na 4x100 m.

Poslední velkou dopingovou aférou v atletice byl dopingový nález olympijského vítěze a spoludržitele světového rekordu v běhu na 100 metrů Justina Gatlina, jenž byl pozitivně testován na testosteron.

I pod vlivem tohoto čerstvého skandálu chce Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) zdvojnásobit trest pro atlety při prvním porušení dopingových pravidel.

Její předseda Lamine Diack chce čtyřletou suspendaci za doping navrhnout před příštím kongresem IAAF v Ósace, který se bude konat v srpnu 2007.

Šéf světové atletiky se domnívá, že atlety už hrozba dvouletého dopingového trestu tolik nestraší, proto by měl být postih již při prvním přistižení dvojnásobný.  IAAF již čtyřletý trest praktikovala v letech 1991 až 1995.
 
Zákaz startu na čtyři roky by se podle návrhu IAAF měl týkat nejvážnějších provinění jako užívání steroidů či krevního dopingu, zatímco například postih při braní stimulantů by nemusel být tak tvrdý.

 

Právě se děje

Další zprávy