Praha - Moderní pětibojař David Svoboda si prozatím může oddechnout. Po patnácti měsících, během nichž kvůli zraněné noze nezávodil, pomohl štafetě na mistrovství světa ke čtvrtému místu a po sezoně se může dál věnovat dlouhodobé regeneraci.

Vše směřuje k obhajobě zlata na olympiádě v Riu, kam by se rád dostal po boku svého dvojčete, triatlonisty Tomáše.

Mistrovství světa jste i přes dlouhou zdravotní pauzu zvládl. Vaše regenerace však ještě není u konce. Jak se nyní dál dáváte dohromady, abyste své zdraví a formu vyladil na olympijskou sezonu co nejlépe?
"Je po sezoně, a tak mám relativně hodně času věnovat svému zdraví víc, než když jsem se musel připravovat na závody. Teď mě čekají tři nebo čtyři týdny pravidelných terapií s lékaři a intenzivní léčby. S doktorem i trenérem od toho očekáváme výrazné zlepšení. Když jsem závodil a trénoval, tak se léčba zpomalila, nyní doufám, že se zase naopak popožene kupředu a že to bude dobré."

Po doběhnutí štafety, které jste pomohl ke čtvrtému místu, jste se cítil dobře. Bylo tomu tak i následně?
"Těsně po závodě jsem byl v euforii, protože jsem měl velkou radost, že můžu po tak dlouhé době zase závodit. Je však pravda, že pár dnů poté mě už ta noha zase dost bolela. Proto jsem pak nenastoupil do smíšené štafety, která byla s otazníkem, jestli do ní půjdu. Nakonec jsme se rozhodli, že ji vynechám, protože bych sice asi mohl nastoupit, ale nevím, jaký výkon bych tam vůbec předvedl."

Říkal jste, že absolvujete různé terapie. Čeho konkrétně se týkají?
"Příčína mých problémů s nohou začíná už někde v bederní páteři. Proto je potřeba zvýšit hybnost dolní části páteře. K tomu slouží různá speciální cvičení. Jelikož mám teď od závodění klid, mohl by efekt těch cvičení být větší. K tomu je nutné uvolňovat konkrétní svaly v bérci levé nohy, aby nebyly neustále v napětí."

Kolik hodin těmto cvičením denně věnujete?
"To se vůbec nepočítá na hodiny, spíš na minuty. Víc to ani být nemůže. Když jsem to zadání dostal, tak jsem právě cvičil víc, než bylo potřeba, a bylo to naopak kontraproduktivní. Je to zhruba patnáct až dvacet minut denně, takže nic náročného. Potom se samozřejmě přidávají návštěvy u doktora a jeho vnější zásahy, intenzivní spolupráce s fyzioterapeutem, maséry a dalšími lidmi. Celkově to tedy je tak hodinka a půl, dvě hodiny. Víc ale ne."

A samotnému sportování se nyní věnujete, nebo si dáváte pauzu?
"Úplný voraz si nedávám. už jsem líný na to, abych si dával volno. Zní to sice zvláštně, ale je to z toho důvodu, že jsem rád, že jsem se po tom zranění dostal do nějaké formy, a nerad bych ji ztratil. Taková ta typická tréninková dřina to však není, nejdřív se musím uzdravit."

Máte tak víc času i na další aktivity, kterých je od olympijského vítězství docela dost. Nyní podporujete svou tváří Sazka olympijský víceboj pro české školáky, ale účastníte si i různých společenských akcí a lidé vás zaregistrovali i jako modela.
"Ano, věnuju tomu hodně času. Ale zrovna nedávno jsem si uvědomil, že bych je měl trochu omezit. Rozhodl jsem se, že k nim zaujmu střízlivější postoj, a proto si už mnohem pečlivěji vybírám, čeho se zúčastním. Co se týče projektů pro děti nebo charitativních akcí, tak tam je to v pořádku. Ale ty mimosportovní výrazně omezím nebo se jim budu snažit vyhnout."

Máte na mysli různé propagační akce a předávání cen?
"Chci celkově omezit společenské akce, být méně vidět. Vybírám si, co budu podporovat a samozřejmě primárně akce na podporu sportu dětí."

Proč je z vašeho pohledu podpora sportovních akcí pro děti důležitá?
"Dnešní doba fandí jiným věcem, než je pohyb. Děti mají plno dalších možností, jak trávit volný čas, a sport je trochu v ústraní. V módě je hlavně počítačová a internetová zábava. Na tom není nic špatného, já se tím bavím taky, nicméně je důležité také si najít prostor pro pohyb, což u dětí není dnes obvyklé. A je potřeba je k tomu trochu přimět nebo jim napovědět, že je to pro ně dobré. Nemůžeme je k tomu samozřejmě nutit, je lepší jim ukázat, že sportování je také zábava a mnohdy ještě větší než počítače a internet."