V pavoucích elitních turnajů okruhu ATP ho příští rok budou fanoušci hledat marně, ale úplný konec kariéry ještě nehlásí. Příští rok se zřejmě představí na prostějovském challengeru a uvažuje také o extralize družstev.
"Chtěl bych startovat třeba v Prostějově, protože mi to bude moje žebříčkové umístění umožňovat. Na začátku roku neobhajuju žádné body," řekl Novák v telefonickém rozhovoru z Basileje.
Tenisovou raketu tak zatím natrvalo odložit nehodlá. "Musím se trochu hýbat, protože bych jinak mohl mít také problémy s váhou," poznamenal.
Nechce přemýšlet o tom, že by si ještě mohl zahrát v Davis Cupu. "Vždycky jsem byl týmový hráč, ale věřím, že je tady dostatek mladých hráčů, kteří na rozdíl ode mě budou hrát turnaje," vysvětlil, proč by měli šanci dostat jiní.
V případě mimořádně kritické situace by však vzhledem ke svému nadšení pro týmovou soutěž možná ještě váhal. "Kdyby byla úplná nouzovka, třeba by se o tom ještě dalo uvažovat."
Kvůli zranění paty na přelomu loňského a letošního roku osm měsíců nehrál a vypadl z nejlepší světové stovky, která zaručuje start v hlavních soutěžích velkých turnajů. Podnik v Basileji, na němž ve čtvrtek vypadl ve druhém kole, byl poslední akcí, kde mohl využít chráněného žebříčku zajišťujícího stejnou pozici jako před zraněním.
V příští sezoně by tak musel hrát kvalifikace, což podstupovat nehodlá. "Přeci jen jsem byl zvyklý na něco jiného. Je deprimující, když se člověk najednou potácí za světovou stovkou. Nedokázal jsem se do ní vrátit, bylo příliš málo času," vysvětlil.
Hlavním důvodem jeho odchodu z tenisového kolotoče však byla rodina. S manželkou Kateřinou má osmiletého syna Jakuba a dvojčata Jiřího a Kateřinu, kterým je pět a půl roku.
"Je to ideální čas, děti jsou ve věku, kdy potřebují tátu doma. Snažil jsem se vždycky pro rodinu dělat všechno, ale kvůli tenisu jsem byl často pryč," svěřil se.
Doma ho však k odchodu nikdo netlačil. "Bylo to naprosto moje rozhodnutí. Rodina byla proti tomu, abych končil. Říkali mi, abych to ještě zkusil."
Největšího úspěchu dosáhl v roce 2002, kdy se vyšplhal až na páté místo světového žebříčku a postoupil do semifinále Australian Open. "Pro mě to byla jednoznačně úspěšná kariéra. Když jsem byl mladý, tak jsem si ani nemyslel, že bych se tenisem mohl živit," pochvaloval si.
Jako rozhodující okamžik své tenisové kariéry označil politické události roku 1989.
"Největším zlomem byla určitě 'sametová revoluce', kdy se otevřely hranice. Mohl jsem se měřit s konkurencí v zahraničí a dostat se do žebříčku ATP. Pak samozřejmě spousta věcí jako rodiče, trenér a tak dále," řekl hráč, kterého do světové špičky dovedl kouč Jan Kukal.
Kvůli vleklým zdravotním problémům uvažoval o konci kariéry už v březnu, ale nakonec si na podzim ještě zahrál. Postoupil do osmifinále grandslamového US Open a v Nizozemsku pomohl českému týmu k návratu do Světové skupiny Davisova poháru. "Určitě jsem šťastný, jak jsem z velkého tenisu odešel," uvedl.
Na nejbližší týdny plánuje především odpočinek mezi svými blízkými v Prostějově. "Pak uvidím, co bude dál, nechci hned vtrhnout do něčeho jiného. Ale nejspíš u tenisu zůstanu, radou bych třeba mohl pomoci," naznačil své plány, které se týkají spíše manažerské než trenérské činnosti.
