Praha - Radek Jaroš předloňským výstupem na vrchol velehory K2 získal po zdolání všech čtrnácti osmitisícových velikánů jako patnáctý horolezec světa Korunu Himaláje. Po letošním klidnějším programu však prozrazuje svůj další záměr, kterým je zisk Koruny světa.

"K tomu  je potřeba vystoupit na vrchol nejvyšších hor ve všech světadílech. Budu na to potřebovat dva až čtyři roky,“ prozradil v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletý horolezec.

Pokud se mu podaří nový cíl splnit, stane se teprve pátým českým horolezcem, který této mety dosáhl. Před ním Korunu světa dobyli Miroslav Caban, Vladimír Nose, před pěti lety i bývalý primátor Prahy Pavel Bém a naposledy Renata Chlumská.

Končí rok 2015. Jaký byl?

Pro mě téměř nulový (smích). Přesněji řečeno v mé horolezecké kariéře byl historicky první, v němž jsem nepodnikl ani jeden výstup a dokonce si ani nesáhl na skálu.  Bylo to způsobeno zraněním ramene, které jsem si způsobil před loňskými Vánocemi v Rakousku na snowboardu. V březnu jsem pak na téměř už vyléčené rameno znovu upadl, což si vyžádalo několik měsíců klidný režim. Ostatně ještě dnes jsem byl na rehabilitaci.

Čím jste tedy letošní rok vyplnil?

Na sport jsem v rámci svých "ramenních možností“ samozřejmě nezapomněl. Například na kole jsem najezdil kolem osmi tisíc kilometrů, z toho více jak čtvrtinu v Toskánsku a na Mallorce. Jinak to byl hlavně pracovní rok. Dokončoval jsem v něm film Cesta vzhůru, psal knížku, věnoval se zhotovení kalendářů a řadě dalších věcí, které jsem potřeboval zpeněžit. Zdolání jakékoliv osmitisícovky mě totiž neživí.

Zaujal vás některý horolezecký výstup?

Přiznám se, že raději se horolezectví věnuji, než abych sledoval pokusy o zdolání jakékoliv hory. Nicméně snaha mého dobrého známého, prvovýstupáře Marka Holečka, byla pro mě výjimečně velice zajímavá. Jeho cílem byl Gašerbrum, o což jsem se prvovýstupem před pěti lety také pokoušel. Naše expedice se tehdy snažila najít nějakou schůdnou cestu, což se nám nepodařilo. Navíc nás přepadlo husté a trvalé sněžení, což náš záměr definitivně smazalo.

Upřímně řečeno: nevidím místo, kudy by se prvovýstupem dalo na vrchol prolézt. Holeček i po třech nevydařených pokusech přesto stále věří, že se mu jeho velké přání splní.  Pokud se mu to podaří, tak se zapíše zlatým písmem do historie himalájského lezení a já se před ním hluboce skloním.

Máte už v hlavě program na příští rok?

Chystám se vydat za získáním Koruny světa, čili zdolat nejvyšší  vrcholy ve všech světadílech. Láká mě spojení výstupů s cestováním a poznáváním dalších míst na zemi. Korunu světa už sice získaly stovky horolezců, ale se svým dlouholetým parťákem Petrem Maškem chceme zvolit pestřejší, a tím i těžší cestu.

V čem by měla být výjimečná?

Na nejvyšší horu Severní Ameriky Denali, vysokou 6100 metrů, se chceme vydat v květnu. Nachází se v národním parku na Aljašce a nabízí se tam pádlovat k ní na mořském kajaku. V září bychom se pak chtěli vydat na kole z Vysočiny ke kavkazskému Elbrusu, vysokému 5642 metrů. Ale jen k jeho úpatí, na vrchol to asi nepůjde (smích). Tím bychom si cestu dlouhou kolem tří tisíc kilometrů patřičně okořenili. V mých představách na příští rok je také lyžování ve Švédsku a opět cyklistika ve Španělsku.

Vstup do nového roku si prý chcete zpestřit svým startem v populární Jizerské padesátce...

A to hned třikrát. Měl bych být na startu závodu na 30 kilometrů, ve štafetě s bývalými vynikajícími sportovci Květou Peckovou i Martinem Doktorem a snad nebudu chybět ani v maratonu na 50 kilometrů. Bude to asi dost náročné, ale nejde mi o vítězství, pojedu pro radost. Mám už za sebou různé vytrvalostní závody, Jizerku však pojedu poprvé. Je to pro mě určitá výzva a navíc letošní ročník je vzpomínkovou akcí na rok 1970, kdy skupina českých horolezců skončila v Peru pod lavinou.