Hradec Králové - Na hradeckém stadionu, kde normálně sviští hokejisté, ukázala při tréninku nedlouho před mistrovstvím Evropy, co umí. Cepovaná anglickými pokyny trenéra sázela 30letá Kia Vaughnová, nová česká reprezentantka, jeden koš za druhým.
"To jsem zvědavá, kdo ji bude bránit," znělo z přihlížejícího hloučku mladičkých basketbalistek, které čekaly, až budou moct odstartovat vlastní trénink.
Vaughnová, rodačka z newyorského Bronxu, jednoduše budí pozornost. Nejen 193 centimetry a nepřehlédnutelnou silou, ale rovněž faktem, že jako první hráčka amerického původu oblékne na velkém turnaji český dres.
Od mezinárodní federace FIBA musela dostat asi před čtvrt rokem výjimku (v mládežnických kategoriích totiž hájila barvy USA). Ještě předtím získala díky přísaze a zvládnuté zkoušce nové občanství. "Nemám na to reprezentovat Spojené státy. Tady ale můžu pomoct," prohlásila v rozhovoru pro Aktuálně.cz (celý si ho můžete přečíst zde).
V Praze se cítí svobodně
Po naturalizaci zámořských hráček běžně sahají i další evropské státy, takový je trend. "Národní týmy tak zalepují posty, kde je nejvíce tlačí bota, ale u nás to tak není," upozornil před časem reprezentační kouč Ivan Beneš. "Kia je tu pět let a sama občanství chtěla."
Vaughnová de facto stíhá dvě angažmá. V prestižní WNBA, která probíhá od května do října, nastupuje za New York Liberty (dříve hrála za Washington Mystics) a jinak je hvězdou USK Praha, kde strávila posledních pět let.
Byť za tu dobu měla dost nabídek z Evropy, neodešla. Hlavní město Česka ji uhranulo. "Praha je takový malý New York. A co je důležité, je tu bezpečno," rozpovídala se. "Hrála jsem v Izraeli a tam máte na každém kroku strážníky se samopaly. Znám hráčky, které působí v Turecku. Já se chci cítit svobodně, když jdu do obchoďáku nebo třeba sama řídím auto, a necítit divné pohledy. Zkrátka tady nemám pocit, že mě někdo unese."
Čeština místo angličtiny
I když je vytáhlá pivotka v tuzemské reprezentaci poprvé, nezažívá úplně nové prostředí. Zhruba polovinu kádru zná z USK, které léta vládne domácí scéně a válí také v Eurolize. Proto je hlavní zásobárnou národního týmu.
Rodilá Američanka má dobré vztahy hlavně s Kateřinou Elhotovou a Ilonou Burgrovou, o nichž říká: "Jsou jako mé sestry."
Tahle "rodina" teď spolu s ostatními podstupuje dril v Hradci Králové, přičemž Vaughnová pozoruje jeden zásadní obrat. Kolem ní zní mnohem více češtiny. "Je to pro ni trošičku jinačí, protože v USK opravdu komunikujeme v angličtině. Tohle je nároďák, kde čeština bude vždycky vládnout," vysvětluje Burgrová. "Ke Kie se dostávají jenom takové ty hlavní informace, ale zvládá to dobře."
Když je třeba, zasáhne trenérský asistent a dvorní překladatel Stanislav Kára. "Zprostředkovává pro Kiu všechny důležité informace. Jinak holky ovládají angličtinu, takže není problém," dodává Burgrová, kterou ve 33 letech čeká poslední šampionát.
Ne všichni skáčou nadšením
Reprezentace prochází bolestivou generační obměnou, i proto se Vaughnová hodí.
Když po nedávném příletu z New Yorku naskočila v přípravě proti Chorvatkám, dala prvních šest bodů Češek a jen za úvodní čtvrtinu jich nastřádala jedenáct, čímž nastartovala jasnou výhru 75:51. "Přinesla do týmu sebedůvěru. S ní šla naše hra nahoru," uznal kouč Beneš.
Ne všichni ale zámořskou posilu radostně vítají. "Pro mě je to strašně dvousečné," řekla v únoru Deníku legendární Hana Horáková. "Tým se podle mě má skládat z Češek, z hráček, které tady mají kořeny. Na druhou stranu se jedná o výraznou hráčku, která družstvu pomůže. Ale za sebe si přeji reprezentaci jen z Češek."
Zatímco Horáková slavila v národním dresu několik medailí včetně evropského zlata a světového stříbra, její následovnice takové ambice nemají. Doufají ve čtvrtfinále. Zda uspějí, bude hodně záviset i na Vaughnové.
