Keňští atleti chtějí na olympiádu, obsadili sídlo domácího svazu

ČTK ČTK
23. 11. 2015 19:51
Keňští atleti zvolili hodně rázný způsob protestu proti současnému vedení svazu a domácího antidopingového systému.
Keňští atleti protestují proti vedení domácího svazu.
Keňští atleti protestují proti vedení domácího svazu. | Foto: ČTK

Nairobi - Skupina nespokojených keňských atletů obsadila sídlo národního svazu a požaduje odstoupení vrcholných funkcionářů včetně předsedy Isaiaha Kiplagata. Viní je z korupce a systematického dopingu, kvůli čemuž by keňským atletům mohl podobně jako ruským reprezentantům hrozit zákaz startu na olympijských hrách.

Asi padesátka protestujících, které vedl generální sekretář atletického svazu Julius Ndegwa, vtrhla podle agentury AP do budovy krátce po půl osmé ráno. Přítomné funkcionáře donutili opustit kanceláře, zamkli vstupní bránu a rozvěsili na ní plakáty s hesly. Na místě prý zůstanou do té doby, dokud Kiplagat neodstoupí.

"Za celou tuhle situaci a dopingovou hrozbu může Kiplagat. Chceme čistý sport, proto musejí být změny okamžité," řekl novinářům Ndegwa. V budově údajně nejsou žádní elitní keňští vytrvalci, naopak vítěz Londýnského a Berlínského maratonu Eliud Kipchoge nazval na twitteru celou akci "totální ostudou".

Kvůli protestu svaz odložil zasedání výkonného výboru, na němž se dnes mělo jednat i o možnosti předčasných voleb. Kiplagat má vést svaz do roku 2017.

Podle šéfa vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury WADA Dicka Pounda se v Keni zejména ve vytrvalostních disciplínách systematicky užívaly zakázané látky. Objevily se také informace o krytí dopingu, korupci a zpronevěřených penězích. Mezinárodní atletická federace IAAF se situaci v Keni věnuje už od března.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy