8.9. Vrcholový pokus mýma, teď už rozmrzlýma, očima. celý příspěvek

4.9.ČAS NA OSLAVNÉ PÍSNĚ (...a odpočinek) "Jsme v BC! Po dlouhém putování zase "doma". Ten sestup byl ohromně náročn. Kvůli lavinám, trhlinám a padajícímu kamení jsme museli být neustále v pozoru. Děkuji Vám moc za podporu, která lítala všude kolem a zpříjemňovala nám už tak pěkné lezení. Vrchol nevyšel, ale třeba někdy příště. Mějte fajn den a my jdeme odpočívat. Salam alejkum!"

3.9.SESTUPOVÝ OČISTEC. Jsme na sestupu, dnes se nám to hodně protáhlo. Jsme hooodně unaveni. Platí stará známá pravda, že dolů to je daleko těžší než nahoru! Posíláme všem pozdrav bez lavin, trhlin a padajícího kamení! :) Myslete na nás. Díky. Dobrou.

3.9.URAGÁN NÁM TO VYSVĚTLIL JASNĚ - JDĚTE DOLŮ. Pro letošní rok musíme sestoupit, 100km uragán na vršku po další čtyři dny nám nedává jinou možnost. Teď ještě bezpečně sestoupit! Máme to dolů na 2-3 dny. Moc se netěším, sestup je vždy o něco horší, ale motivace je veliká. Dole bude krásné teplo a hlavně kuchař! :)

2.9.VELÍME ÚSTUP. ZATÍM. Dnes jsme museli kvůli silnému větru opustit naše lezecké pozice a docela milou plošinu. Po pár slaněních a hlavně slézání jsme o 400 výškových metrů níž. Trochu jiný směr než jsme doufali… :/ Teď už máme postavený bezpečný bivak a dokonce nám je i teplo! Jsme v pořádku, jen už do sebe nejsme schopni dostat moc jídla (dnes dva+ čaje a půlka tyčinky) Zítra dáme vědět, co bude dál.

2.9.VÍTR NÁS NECHCE PUSTIT. Naše momentální souřadnice jsou 35.2331600N, 74.5863800E (MAPA). Zatím (12:00) fouká tolik, že jsme nazačali lézt.

1.9.“PODLAHA” POD STANEM MIZÍ. Už nám ujela půlka "podlahy". To bude noc... Zítra to bude zase těžké, tak uvidíme. To bude zase mrznutí na štandu!

1.9."ZÓNĚ SMRTI" NA DOHLED. Uff, konečně jsem se trochu zahřál a můžu napsat. Dnes jsme lezli hodně dlouho a velmi těžké úseky. Spíme na náváté sněhové plošince velikosti 2,5×1,2 metru! V sedácích a zajištění ke skále. Pod námi je díra asi 400 metrů. Výšku odhadujeme na 7 800 m. n. m. Je tady kosa! Dobrou.

31.8.VYPADÁ TO PŘÍSNĚ. Dnes lezení nad 7000 m. n. m. No…, nepotkali jsme ani živáčka. :) Počasí se ale umoudřilo. Vítr fičel jen občas i sluníčko párkrát zasvítilo. Lezení je tu fakt náročné, stejně jako dýchání. Pokud bude zítra pěkně, pokračujeme dál skalnatým žlabem. Vypadá docela přísně. Teď jsme ve výšce okolo 7400 m. n. m. a máme postavený stan. Dobrou noc.

30.8.JEŠTĚ “KILÁK”. Ahoj, zdravíme z výšky cca 7 100 m. n. m. Dnes za sebou máme 7 hod lezení převážně v mlze, sluníčko vykouklo jen občas. Těžší úseky už se vydýchávají hodně obtížně. Výška už je znát. Náš ultramalý stan je opět “zaparkován” pod serakem. Přiznám se, že se mi moc dobře nespí. :) Vaříme čínskou polévku se sýrem a salámem a jako desert fíky. Tak dobrou chuť, dobrou noc a držte nám palce.

29.8.NAHORU A DOLŮ. Dnes to šlapalo dobře až do 6400 m. Pak ale přišlo sněžení a mlha. Proto jsme museli postavit stan v seraku. V 13 hodin jsme opět vyrazili, dali jsme 200 výškových metrů, pak ale znovu přišla mlha a nebylo vidět na krok. Hodinu jsme hledali a pak raději sestoupili do 6400 m. Zítra bude snad lépe.

28.8.TĚŽKÁ ŠICHTA. Ahoj, zdravíme Vás ze 6000 m. n. m. Máme za sebou 10 hodin lezení. Náročného a nekonečného. Teď lehce sněží. Jsme ok, jen unavení.

27.8.VZHŮRU NAVZDORY PODMÍNKÁM. Počasí stále není ideální, ale už nemůže dál čekat. Vyrážíme nahoru a uvidíme, jestli se povětrnostní podmínky umoudří a kam až nás hora pustí. Základní tábor jsme opustili odpoledne a dorazili zhruba do výšky 4700 m.

24.8.Kultura je zde zásadně odlišná od té naší evropské. Já mám však Pákistán docela rád, i když s některými místními názory nelze souhlasit. Je v ní plno míst s hezkou přírodou, dobrými lidmi a hlavně s vysokými horami. No a při tom nekonečném čekání na lepší počasí jsme se vypravili dokoupit trochu zásob do města Astor, našli jsme si samozřejmě i nové kamarády… :)

21.8.HORA SE BRÁNÍ. Nanga Parbat se před námi schovala do mraků a nahoře rozpoutala uragán. Prostě nás zatím nahoru nechce pustit. Nezbývá než čekat a doufat, že se slituje. A abychom se tady neučekali, rozhodli jsme se na opustit na jednu noc pozice a vzdálit se do vesnice. Od 24. máme nenápadný příslib lepšího počasí, tak snad se vyplní! ;)

16.8.Dnes v sedm jsme vyrazili s Márou omrknout Rupálskou stěnu do výšky 4700 m a taky se rozdýchat, od 4100 m už to bylo docela technicky náročné. Po sedmi hodinách jsme zpět, víme co od výstupu v dolních pasážích zhruba čekat. A teď už jen odpočinek, pákistánský čaj a pohoda v bejzu

16.8.Pakistan Zindabad! Nečekaný zážitek v základním táboře. Dorazili motorkáři a místní domorodci a oslavili Den nezávislosti. To byl cirkus, Pákistánci to opravdu umí rozjet! celý příspěvek

15.8.BOUŘÍ SE, BOUŘÍ. Skrz základní tábor se prohnala bouře. A to ten druh bouře, při které ani nemusíte vylézt ze stanu - střevní. :) Nejdřív stihla mě, potom i našeho fotografa. Teď už se vracíme do normálu a čekáme na ideální počasí, abychom s Márou mohli vyrazit na ještě jeden aklimatizační výstup. Tentokrát už přímo do Rupálské stěny.

13.8.DALŠÍ AKLIMATIZAČNÍ VÝSTUP. Pokud nám to počasí dovolí, dnes chceme vyrazit na další výstup a dostat se výš než minule. Tentokrát už se chceme pohybovat přímo v Rupálské stěna, v blízkosti Messnerovi cesty. Dál bych zatím nepředbíhal. Uvidíme, jak se nám bude dařit.

11.8.Z BASE CAMPU. Místní lidi vůbec neřeší, jaký je den ani kolik je hodin. Žijí v malých v malých příbytcích poskládaných z kamenů do výšky max. 1,5 m, se střechou z klád utěsněnou bahnem. Díra uprostřed nahrazuje komín. Muži nedělají nic jiného než sekání dřeva. Ženy dřou na polích. Zatímco muži posekají strom a pak se vrhnou na hraní her a popíjení čaje, ženy se nezastaví celý den.

8.8.Sestup trval nekonečných 13 hodin, vzali jsme to zdánlivě kratší variantou, nakonec asi bezpečnější. Čekalo nás hodně, ale opravdu hodně lezení směrem dolů, ty nejtěžší úseky jsme se “jistili”. Jeden leze dolů a jednou za 20 metrů zavrtá šroub a pokračuje dál. Lezeme souběžně, není čas. Slézáme obrovskou stěnou, která je rozpraskaná, předělená mnoha hřebeny a seraky. Je to jeden velký labyrint. Lezeš jen tak “na pocit”. Co nejde slézt, slaňujeme. Vybereme vhodné místo, vysekáme do ledu “hrušku”, útvar, přes který se obhodí lano a slaňujeme. První slaňuje, druhý kontroluje, zda lano sedí v obhozu jak má no a je to! :) Už jsme ani nedoufali, že to stihneme a dojdeme alespoň na spodní ledovec, nakonec to ale pustilo a my to dali přes trhliny a pak travnatým údolím až do BC. Máme radost, totálně omlácená záda z těžkých batohů a rozsekané nohy z výškových bot. Jsme plni zážitků a nekonečných horských pohledů. Někdo to asi nechápe. Je to nepřenosný pocit, proč to vlastně děláme.

7.8. ZPĚT V BASE CAMPU A AKLIMATIZACE SPLNĚNA :-) !!! A v nejvyšší čas, počasí na další dny se pokazilo a tak jsme dnešní "etapu" protáhli na 14 hodin a potmě došli až zpátky do základního tábora. Jsme unavení, jdeme si pořádně odpočinout, dobrou noc!

6.8.Včera večer se prohnala bouřka a foukalo přes celou noc až do 7 ráno. Vyráželi jsme v 9, už i s lanem a jištěnímm. Stan vydržel! Už ho máme zase postaven - odhad výšky je 6600 m. Naše momentální souřadnice: 35.25693'N 74.64458'E. (MAPA) Zítra asi nahoru. Postup je pomalý.

5.8.Dnes jsme byli už od 5 na nohou. Vystoupali jsme do 6080 m.n.m. a stavíme stan. Ani postup po hřebeni nebyl o moc snazší. Strmé stěny, přelézání docela velkých trhlin, místy hluboký sníh, seraky o velikosti opavského divadla, prostě Himaláje. Nádherné rozhledy, v dáli vidíme G1, Broad Peak, K2. K večeři čínská polévka a bramborová kaše se slaninou od šéfkuchaře Toma. Zítra ještě kousek výš a pak už zpět do BC.

4.8.Dnes jsme v šest ráno vyrazili zase o kus výš. Technickým žlabem plným ledu, sněhu a kamení jsme se pomocí cepínů vysoukali až na hlavní hřeben. Stan jsme postavili přímo na hřebeni v 5150 m.n.m. Batohy byly těžké jako bychom nesli kamení, jsme pěkně unavení, tak jdeme nabrat síly na zítřejší den... ale jinak je tu fajn :)

3.8.Tak pro dnesek koncime. Stavime stan ve vysce 4500 m a zitra pokracujeme v aklimatizacnim vystupu.

3.8.Počasí se umoudřilo, takže máme v plánu zahájit aklimatizaci. Jen tady k tomu nejsou úplně ideální podmínky. Není tady klasická snadná výstupová cesta, proto musíme improvizovat a půjdeme na kopec vedle BC a z něho hřebenem do stěny východního vrcholu Nanga Parbat.. Plán je dorazit do 7000 m a vrátit se zpět do BC. Mělo by nám to zabrat asi 3-4 dny.

2.8.Dnes kvůli počasí zůstáváme v base campu, chystáme věci na aklimatizační výstup. Další dny už hlásí docela pěkně. Cítíme se dobře, dnes proběhlo koupání!

29.7.Konečně jsme v "bejzu" (v základním táboře) zabydlení. Máme postavené stany, kuchyň, jídelnu a nejdůležitější z nejdůležitějších - “záchody”. Všude kolem běhají divocí koně a všudypřítomní svišti hájí svá teritoria.

29.7.BASE CAMP DOSAŽEN!!! A je to tu fajn... stanování na louce k prazdninám prostě patří. Společnost nám dělají divocí koně a svišti, snad nám nebudou uhlídat ze zásob...

29. 7.Přilétáme z Prahy do Islamábádu. Z Islamábadu vyrážíme malým autobusem s veškerým našim vybavením, cestou necestou přes sedlo Barbusar Pass, ležící ve výšce 4200 m. n. m. Zde dostáváme policejní ochranu, muže se samopalem a pokračujeme dolů do Chilasu. celý příspěvek

28. 7. NANGA PARBAT NA DOHLED! Po dvou dnech v autě a asi 500 km na Karakoram Hwy konečně můžeme protáhnout nohy. Dnes jsme vyrazili z vesničky Tarshing a před sebou máme pouhé dva dny stoupání do base campu .

26. 7. Dnešní průjezd přes horský průsmyk Barbusar Pass 4200m ️. Hlásím výbornou náladu v týmu! celý příspěvek

Čtvrtý úsekVětšina lidí zde přežije pouze s dýchacím přístrojem. Spát v takové výšce je extrémně nebezpečné, i proto bývá toto pásmo označováno jako zóna smrti (8 000 m n. m. a výš).

Třetí úsekTady už jde do tuhého. Postup do třetího bivaku leží v pásmu, které se označuje jako velmi nebezpečné (6 000–8 000 m n. m). V této nadmořské výšce již dlouhodobý pobyt není možný z důvodu postupné degradace organismu. Zdolání takové výšky je možné pouze při dodržení propracovaného aklimatizačního plánu.

Druhý úsekNa cestě z prvního do druhého bivaku se budou Tomáš s Markem pohybovat v tzv. nebezpečném pásmu (4 000–6 000 m n. m.), ve kterém neaklimatizovaným jedincům hrozí i výrazné projevy horské nemoci. Stále se ale jedná o výšku, na kterou se dá plně aklimatizovat a pobývat v ní i dlouhodobě. Nejvýše položené obývané vesnice na světě mají okolo 5 500 m n. m. Obyvatelé takových vesnic však disponují daleko větším počtem červených krvinek než lidé žijící v „normálních“ výškách.

První úsekVede převážně pásmem, které je popisováno jako málo nebezpečné (3 300–4 000 m n. m.). Riziko výškové nemoci v tomto pásmu není nijak fatální, ale pokud byste v něm chtěli přespat, už byste měli přemýšlet o aklimatizaci. Pokud do tohoto pásma vyrazíte v rámci jednodenního výstupu a následně k spánku sestoupíte do nižšího pásma, riziko je téměř nulové.

Základní táborZákladní tábor pod Nanga Parbat leží ve výšce cca 3500 m. n. m., narozdíl od většiny ostatních nestojí na ledovci, v místě bez života. Na jednu stranu je to výhoda, na druhou to však dokazuje, že lezení bude dlouhé a náročné. O tom svědčí i výška Rupálské stěny, která je s převýšením 4600 m nejvyšší stěnou světa.