Pro oba nebyl pozitivní nález testosteronu jejich prvním prohřeškem. A to automaticky znamená doživotní stop na atletických oválech.
- Je zpět - doping jménem testosteron
První hřích se jmenoval amfetamin
Šestadvacetiletý rodák z Brooklynu začal s vrcholovou atletikou na střední škole na Floridě a poté na Univerzitě Tennessee. Tam Justin Gatlin svůj zájem dělil mezi hladké sprinty a překážky, vždyť na školu přišel jako talent na 110 m přes překážky.
Postupně však překážky opustil a pod vedením kouče Vince Andersona se postupně specializoval na nejkratší sprinty.
V té době přišly první dopingové problémy mladého Američana. Při náhodném testu byly v jeho vzorku nalezeny stopy amfetaminu, za což mu hrozil automatický dvouletý stop.
Gatlin se bránil tím, že všechno způsobily dlouhodobě užívané léky. Pomohly mu i lékařské analýzy a v červenci 2002 byl omilostněn.
To mu pomohlo k nejúspěšnější univerzitní sezoně, v níž ještě do konce roku 2002 nasbíral hned šest celoamerických titulů
S takovouto bilancí nebylo nic těžkého přejít k profesionálům.Gatlinova hvězda zářila stále silněji a už v roce 2004 se v Aténách stal časem 9,85 vteřiny nečekaným olympijským vítězem v běhu na 100 metrů.
"O něčem takovém jsem snil od chvíle, co jsem začal závodit. Pro tenhle okamžik jsem žil. Byl to skvělý závod, hvězdný," radoval se Gatlin krátce po doběhu životního závodu.
"I pro mě je ale takový výsledek překvapením. Budu teď slavit s celým světem," dodal.
Z Řecka si nakonec odvezl kompletní sbírku medailí, protože se štafetou USA na 4x100 m byl stříbrný a v individuálním běhu na dvojnásobné trati bronzový.
Další velké zlato vybojoval loni na světovém šampionátu v Helsinkách. Ve finské metropoli porazil obhájce titulu Kima Collinse a při neúčasti největšího rivala Asafy Powella vyhrál s historicky největším náskokem v dějinách MS.
V cíli běhu na 100 metrů mu časomíra naměřila čas 9,88 vteřiny, druhý Jamajčan Frater si připsal mezi světovou špičkou nijak excelentní výkon 10,05 vteřiny.
"Je tady rychlá dráha. Kdybych měl větší konkurenci, mohl bych běžet ještě rychleji," prohlásil Američan okamžitě po doběhu pro finskou televizi YLE.
To však v Helsinkách nebylo jeho poslední slovo, protože Gatlin se postavil do startovních bloků i ve finále dvoustovky. A vedl si tam stejně úspěšně jako na poloviční trati.
Stal se tak po Maurice Greenovi teprve druhým atletem historie, který dokázal na MS vyhrát v jednom roce oba nejkratší sprinty.
"Chtěl jsem co nejrychleji vyběhnout zatáčku a pak se jen soustředit na rychlost a techniku," popsal 11. srpna 2005 další úspěšný závod.
Ani dva tituly mistra světa a olympijské zlato nevzaly Gatlinovi chuť vítězit. Pořád před ním stála výzva v podobě velkého rivala Asafy Powella z Jamajky.
I když se oba sprinteři vzájemnému souboji vyhýbali jako čert kříži, jednoho srovnání se ubránit nemohli: porovnání svých časů.
Držiteli světového rekordu Powellovi asi zatrnulo, když viděl razanci, s níž Gatlin letos 12. května vyrovnal jeho excelentní čas 9,77 vteřiny.
Čtyři dny byl dokonce držitelem rekordu jen sám Gatlin. Původně katarská časomíra naměřila 9,76 sekundy, ale Mezinárodní atletická federace oznámila, že skutečný čas byl 9,766, tedy po zaokrouhlení na dvě desetinná místa 9,77 vteřiny.
Krátce na to se oba rivalové sešli na jednom mítinku, ale pořadatelům v Oregonu se je nepodařilo postavit proti sobě. Každý běžel v jiném rozběhu a lépe si vedl Gatlin (9,88 s). Powell zaběhl 9,93 vteřiny.
Gatlin a Johnson: Podobnost čistě náhodná?
Šok však nastal v pátek, kdy agentura Reuters přinesla Gatlinovo oficiální prohlášení, že měl pozitivně nález testosteronu. Tedy stejné látky, která byla nalezena i u vítěze cyklistické Tour de France Floyda Landise.
Američan se dušuje, že žádnou zakázanou látku nebral. "Neumím si tento výsledek testu vysvětlit, protože jsem nikdy vědomě neužil žádnou zakázanou látku, ani jsem nepověřil nikoho jiného, aby mi takovou látku dal," uvedl.
S pozoruhodnou teorií přišel i Gatlinův kouč Trevor Grahame, podle něho je atlet obětí spiknutí. Zakázaný testosteron mu měl před osudným štafetovým závodem podstrčit člověk, s nímž se Gatlin krátce před tím pohádal.
"Víme, kdo to udělal. Zkusíme ho usvědčit a doufáme, že se nám to povede," prohlásil podle ČTK Graham v televizním rozhovoru ze svého domova na Jamajce. "Jsme si na sto procent jistí její identitou," dodal.
Podle Gatlinova kouče byl atletovi hormon vmasírován do svalu. To je ale podle odborníků velmi nepravděpodobné.
"Neslyšel jsem o tom. V literatuře existuje samozřejmě kromě nitrožilní aplikace, také aplikace orální, gelová a z náplastí na citlivých místech jako například v podpaží," říká Jan Nekola, ředitel Antidopingového výboru České republiky.
Vmasírovat testosteron do svalu za účelem regenerace považuje Nekola za "právnickou kličku" a nesmysl.
Pokud se tentokrát americkému sportovci nepodaří dokázat, že za doping nemůže, bude jeho osud zpečetěn. Druhý pozitivní nález ho totiž bez pardonu pošle do předčasného sportovního důchodu. V tom jsou pravidla boje proti dopingu nekompromisní.
Johnson ani v ofsajdu nouzí netrpí
Ale doživotní suspendací pro sportovce život nekončí, jak ukazuje příběh Bena Johnsona. Kanadský sprinter patřil mezi atletické ikony druhé poloviny osmdesátých let. Řadil se mezi hvězdná jména jako Carl Lewis či Sergej Bubka.
Jeho světový rekord na stovku v hodnotě 9,79 sekundy z olympiády v Soulu se zařadil mezi největší sportovní výkony lidstva. Jenže sláva vydržela Kanaďanovi pouhých čtyřiadvacet hodin. 25. září 1988 oznámila soulská laboratoř, že ve vzorku Bena Johnsona se nacházely stopy anabolického steroidu.
Z národního hrdiny se doslova přes noc stal vyvrhel. Johnson musel okamžitě vrátit zlatou medaili a ještě týž večer odletěl ze Soulu domů, kde jej čekalo další vyšetřování.
Během něj kouč Charlie Francis kromě jiného přiznal, že Johnson bral steroidy už od roku 1981. Kanadský sprinter samozřejmě přišel o světový rekord.
Sprinter se s dvouletým zákazem nechtěl smířit a prohlásil, že bude opět v původní formě. Vrátil se k prvnímu kouči Percy Duncanovi, změnil jídelníček a dlouhé hodiny trávil s psychologem.
Na trať se vrátil v roce 1991 na halovém mítinku v Hamiltonu, kde skončil na hladké padesátce druhý v čase 5,77 sekund. Na MS se téhož roku nekvalifikoval, ale dokázal se dostat na olympiádu v Barceloně.
Čtyři roky po korejské ostudě skončila jeho pouť v semifinále, kde nezvládl start z bloků. Do původní formy se už nikdy nevrátil. Po návrtu na tartan zaběhl stovku nejrychleji za 10,16 vteřiny, tedy o 0,37 sekundy pomaleji, než byl jeho "steroidový" světový rekord.
Do halové sezony 1992/93 jakoby přišel úplně jiný běžec.V Grenoblu byl jen čtyři setiny od světového halového rekordu na 50 metrů.
Jenže v lednu 1993 neprošel dopingovou zkouškou. Stejně jako nyní u Gatlina se v jeho vzorku objevil testosteron.
Ben Johnson se však v žádném případě nestáhl do ústranní. A že by dvojnásobný doping nějak uškodil jeho životní úrovni, to se také nedá říct.
V Kanadě si zavedl prosperující módní značku Ben Johnson Collection, movitým zájemcům nabízí individuální trénink a co je pozoruhodné, v jeho portfoliu jsou i výživové preparáty.
Kanaďan se o svém dějuplném životě chystá napsat knížku. Už nyní je jasné, co v ní bude chybět: lítost. "Nikdy jsem ničeho nelitoval. To, že mě rodiče viděli jako nejrychlejšího člověka planety, je pro mě nad všechny medaile," nechal se Ben Johnson slyšet.
