V šestém kole zajel Hekele do depa a vyměnil kolo. Ale co čert nechtěl, při prvních několika šlápnutích utrhl řetěz, a tak se vrátil zpět pro nové kolo. To už ho ovšem zastavil rozhodčí a nedovolil mu v závodě pokračovat. Ani v 41 letech cyklokrosový veterán nezískal první medaili na domácí scéně.
Krátce poté pronesl v rozhovoru pro Českou televizi: "Bohužel cyklokros u nás řídí mafie a rozhodčí byl na mě nasazený. Nevyhovuje jim, že jsem z druhého místa porážel profesionály, byť jsem amatér. Zasloužil jsem si medaili. Rozhodčí nedělají, co by měli dělat. Tohle je pro sport špatně."
Hekele je dlouhodobým kritikem poměrů v české cyklistice, potažmo v odvětví cyklokrosu, a domnívá se, že právě proto je trnem v oku osobám z vedení Českého svazu cyklistiky. Připravuje se sám, mimo skupinu, na kolo vyráží často za tmy s čelovkou, a až po vlastní pracovní době.
V sobotním závodě na Holých Vrších, jehož největší událostí byl návrat nakonec čtvrtého Štybara k cyklokrosu, nebyl Hekele vyloučen z důvodu, že by v depu vícekrát měnil kolo. To pravidla nezakazují. Rozhodčí ho zastavil, protože se do depa nepovoleně vrátil. To Hekele odmítá.
Největší emoce pár dní po závodu, který vyhrál Michael Boroš, opadly, ale jisté rozčarování zůstává v Hekelem dál. Vadí mu sebestřednost vedení českého cyklokrosu a na únorovém MS v Dánsku je ochoten startovat jen za určitých podmínek. Jednou z nich je omluva svazu.
Po sobotním závodě jste mimo jiné prohlásil, že cyklokros řídí v Česku mafie. Stojíte si za tím, anebo to bylo přehnané tvrzení?
Věnuju se cyklokrosu dlouhá léta a dlouhodobě mám s lidmi, kteří řídí český cyklokros, špatné zkušenosti. Zní to špatně, ale firma, která cyklokros řídí, to dělá ku prospěchu sebe, ne závodníků. Pro ně to není výdělečné, a proto končí. Z cyklistiky se u nás stává amatérský sport, který dělají závodníci po práci. Placení jsou u nás v cyklokrosu pouze Tomáš Paprstka a Jan Nesvadba, což na náš sport vrhá stín. Nelíbí se mi to už dlouhá léta a kvůli tomu mě svaz pokaždé chtěl vystrčit z nominací na velké akce. Je to k neprospěchu cyklistů, kteří si platí veškeré světové akce sami. Buď neodjedete, protože na to nemáte peníze, anebo říkáte věci na rovinu jako já, což se jim nelíbí.
Proto si myslíte, že jste českému cyklokrosu nepohodlný?
Ano, neskrývám to. Nikdy jsem nikomu nelezl tam, kam leze někdo jiný. Říkám věci na rovinu, a proto mě nemají rádi. Kolem cyklistiky se motá spousta lidí, kteří jsou schopni poplácat vás v cíli po zádech, ale za minutu vás pomluví. Jsem v cyklistice od dětských let a realita je špatná. Je to vidět i na výsledcích českých závodníků. Bez fungujícího svazu nemá cenu jezdit do světa na závody.
Vy tedy stojíte trochu stranou a objíždíte závody na vlastní pěst?
Ano, jsem soběstačný, nic je nestojím. A například nemám rád, když někdo mluví pořadatelům do stavby tratí. V zahraničí jsou výkonností tratě jiné než u nás. Já jsem tu výkonnost v sobotu na Holých Vrších dokázal. V Česku jsou tratě rovinaté a s 400 zatáčkami, v cizině je jich třeba deset. Nikdy jsem v tomhle nebyl vyslyšený. U nás se to dělá tak, aby byly pěkně vidět reklamy, aby byly v zatáčce, aby šly peníze od sponzorů tam, kam mají jít. To je pro ně stěžejní. Výkonnost závodníků nezajímá nikoho.
Výsledky Čechů v poslední době vám připadají tak špatné?
Na mistrovství republiky dojelo do cíle osm závodníků, kdybych dojel já, bylo by nás devět v celém okruhu. Na to, jaká cyklokrosová velmoc jsme byli, je momentální výkonnost absolutně trapná. Přeskočilo nás strašně moc zemí. Na závodech ve Francii dojede do cíle bez toho, aniž by byli o kolo dojeti, aspoň 40 závodníků. Před 20 nebo 30 lety to bývalo i u nás. Pokud má být někdo od nás schopný konkurovat nejlepším, musí jezdit v cizině. Ať už to byl Zdeněk Štybar, když sbíral tituly, nebo teď Michael Boroš. Pokud se to bude u nás dále dělat stylem, jakým se to teď dělá, nezmění se nic.
Bavil jste se po závodě se Štybarem, který váš výkon chválil?
Zachoval se ke mně perfektně, před závodem i po něm. Povídali jsme si. Já jsem pro něho starší člověk, on je naprostá ikona cyklokrosu. Přesto přišel on za mnou, to je chování člověka k člověku. Já jsem si vědomý, co všechno lidé v čele cyklokrosu dělají, ale nedělají to pro závodníky, jen pro sebe. Pokud se to změní, nemám problém jim poděkovat.
Vraťme se k sobotní diskvalifikaci. Rozhodčí vás vyřadil kvůli tomu, že jste dvakrát měnil kolo, anebo kvůli návratu zpět do depa?
Není specifikováno, kolikrát si v depu můžete vyměnit kolo, pokud se stále pohybujete v jeho prostoru, který je ohraničen praporky. Když opustíte hranici depa, už musíte pokračovat po okruhu dál. Jenže já jsem depo neopustil, a tak jsem se mohl klidně desetkrát vrátit pro jiné kolo. Rozhodčí mi řekl, že jsem přejel depo, ale to není pravda. Praporek byl přede mnou zhruba o metr. Jsem ve 41 letech dost zkušený závodník, abych si to pohlídal. Navíc rozhodčí podle toho, co mi říkali různí svědci, stál úplně jinde, než by měl stát, aby to mohl posoudit. Byl to jeho zkrat, způsobený zřejmě nezkušeností a také tím, že jeden rozhodčí v depu neuhlídá 40 závodníků. Bohužel neexistuje videozáznam, který by prokázal, že mám pravdu, ačkoliv mi spousta lidí od soboty psala.
Říkáte, že rozhodčí zaváhal nejspíš kvůli nezkušenosti, ale v sobotu jste tvrdil, že byl speciálně na vás nasazený. Co myslíte teď?
Nemyslím, že by se mi někdo chtěl mstít. Ale zkrátka se jim nehodím do krámu, abych porážel závodníky jako Paprstku nebo Nesvadbu, za kterými si stojí. Byl jsem druhý, při dobré konstelaci bych možná zatlačil na Boroše, možná vyhrál. To jsou jen domněnky. Ale myslím, že to bylo zkratové jednání rozhodčího, které jim nahrálo do karet. Byl jsem v nesprávný čas na nesprávném místě. Ten rozhodčí měl vůči mně určité antipatie, už v kanceláři závodu měl připomínky, že jsem starý a veteráni tady nejedou. Jsem si jistý, že Štybara, Paprstku nebo Nesvadbu by takhle nevyloučil. Co zaslechli moji fanoušci u tratě na moji adresu od lidí z vedení cyklokrosu, se ani nedá vypovědět. Jen to dokazuje, že se jim nehodím do noty. Hekele nesmí být na pódiu.
Nebýt technického problému s řetězem, nejspíš byste medailovou pozici v posledním kole uhájil. O to více vás to mrzí?
Byl jsem na závod připravený psychicky i fyzicky, měl jsem vymyšlené, kdy budu v těch těžkých podmínkách měnit kolo. Bohužel osud byl proti mně a řetěz mi praskl. To se stane. Ale vyloučit druhého závodníka na základě domněnky, to je špatně pro celý sport. Můj názor je takový a omlouvat se za svá slova nebudu. Omluvit by se mi muselo vedení českého cyklokrosu a rozhodčí, kteří ovlivnili můj závod a potenciální spolupráci s mými partnery. To, že jsem nedorazil do cíle, se mi může stát v příští sezoně osudným. Nevím, kdo mě podpoří.
Před dvěma lety jste poprvé absolvoval MS v cyklokrosu a s elitou jste si zazávodil také vloni. Připadá za těchto posledních okolností třetí účast na únorovém šampionátu vůbec v úvahu?
Přišla mi zpráva, že se mám omluvit vedení cyklokrosu a že by o mně nějakým způsobem uvažovali. Já ale váhám a čekám na omluvu od nich. Pokud bych se měl MS účastnit, nechci za to platit, nemám na to peníze. Očekával bych, že mi reprezentace nebo svaz náklady zaplatí. Celou sezonu jsem svou výkonnost prokázal, jen je k zamyšlení, proč se moje výsledky nesledují. Z 24 závodů jsem byl třináctkrát na stupních vítězů, asi desetkrát na akcích UCI (Mezinárodní cyklistická unie, pozn. red.). Myslím si, že jsem na tom dobře, záleží na řídící agentuře cyklokrosu. Ale pokud budou podmínky pro závodníky takové, jaké jsou, po MS netoužím. Svůj cíl jsem si splnil už před dvěma lety.
Inkriminovaný okamžik začíná v záznamu České televize od času 47:50. Ale zdali se Hekele vracel zpoza zmiňovaného praporku, to vidět není.
