Praha – Má za sebou účast na olympiádě, ne příliš vydařený evropský šampionát do 22 let, přesto zůstává nejúspěšnější český amatérský boxer Zdeněk Chládek současnosti optimistou.

Především proto, že došlo ke změně na pozici reprezentačního kouče. Spolupráci s ruským odborníkem Vasilem Larionovem si totiž dvaadvacetiletý ústecký boxer nemůže zatím vynachválit. Do nového roku, jehož vrcholem bude srpnové mistrovství světa, tak vstupuje pln odhodlání a také očekávání.

Český box, ať již profesionální, tak především ten amatérský totiž nutně k lepším zítřkům potřebuje velký mezinárodní úspěch. Jen tak může zastavit propad žebříčkem sportů v Česku do míst, kam s ohledem na historii a tradici rozhodně nepatří. I o tom je rozsáhlý rozhovor, který poskytl rodák z Krupky deníku Sport.Aktuálně.cz.

Zdeňku, vezměme to postupně. Jak jste si užil jarní finále ústecké Grand Prix, kde jsi v krásném souboji padl s Kubáncem Ronielem Iglesiasem Sotolongem?

Také s ohledem na to, že později na olympiádě se stal šampiónem v mojí váhové kategorii (do 64 kilogramů), jsem moc rád, že jsem se s ním mohl utkat. Samozřejmě bych byl radši, kdybych ho porazil, ale třeba se ještě potkáme a porážku mu oplatím.

Když zmiňujete olympiádu, na kterou jste se kvalifikoval až dodatečně na základě výsledků z posledních světových šampionátů coby nejlepší Evropan, jak vzpomínáte na de facto měsíční rychlo-přípravu?

Určitě to bylo narychlo, ale bohužel. I tak ale musím poděkovat všem, kteří se mnou spolupracovali a dostali mě na vrchol. Samozřejmě můj zápas mohl být lepší, ale den jsem na víc neměl, v ringu jsem nechal jako vždy všechno (Chládek prohrál v 1. kole s pozdějším bronzovým medailistou s Mongolem Munkh-Erdene Urančimegem, pozn. autora).

Považujete za svůj největší letošní úspěch vítěznou sérii v německé bundeslize, kde se navíc boxuje netradičně na čtyři místo třech kol?

Těžko hodnotit, každopádně jsem odboxoval tři zápasy a dvakrát vyhrál, bohužel kvůli přípravě na evropský šampionát do 22 let jsem musel dva zápasy vynechat.

Budete v německé soutěži, která je považována za jednu z nejlepších, pokračovat i nadále?

Měl bych a moc se těším, první zápas mne čeká v únoru.

Vyzdvihl byste nějaký letošní triumf nad ostatní? Říct o nějakém vítězství, že bylo to nej v roce 2012?

Těžko říct, pro mě je každé vítězství úspěch a z každého mám stejně velkou radost. Každopádně největší radost jsem měl v okamžiku, kdy jsem zjistil, že jedu na olympiádu.

Je čas rekapitulací a ohlížení se. Děláte to také? Říkáte si někdy, co jste mohl udělat lépe nebo jinak?

Samozřejmě se snažím ponaučit se z chyb, ale čas už nevrátím, je důležité se dívat vpřed a dělat vše proto, abych byl lepší. Pochopil jsem, že se musím vrátit v některých ohledech i na samotný začátek a opakovat věci, které mi nejsou tak příjemné. Nyní ale už vím, že mě mohou posunout dál...

Nejspíše to souvisí i se změnou reprezentačního kouče, kdy tuto pozici převzal Vasil Larionov. V čem se například změnil národní tým co se týká systému, tréninků?

Hlavní rozdíl je v tom, že máme nyní stanovený dlouhodobý plán, který je pro nás důležitý a na který se soustředíme. Také nás čeká více soustředění a mezinárodních sparingů, což nám může hodně pomoci.

Mezinárodní boxerská asociace (AIBA) zkouší poloprofesionální ligu, uvažuje o účasti profesionálů na olympiádě. Jak se vám nejen tyhle aktivity a novinky zamlouvají?

Zatím to neřeším, pořádně ani nevím o co všechno jde a co za změny se chystá. Ale měli bychom se to dozvědět někdy po novém roce, tak uvidíme, co z toho bude.

Jednu konkrétní změnu bychom zmínit mohli. AIBA plánuje, že i amatéři budou boxovat bez nátělníků a helem...

Tahle konkrétní změna by mi určitě nevadila, bylo by to asi atraktivnější pro fanoušky, ale říkám, uvidíme, jak to dopadne.

Na domácím šampionátu zazářili z vašeho ústeckého klubu především Viktor Agateljan, daří se i jeho bratru Erikovi, a také mladý Petr Masorčič. Jak se ti líbí tahle mladá krev?

Všechny je znám a samozřejmě se mi líbí, je skvělé, že se jim daří a že jsou tu takoví mladí talentovaní kluci.

Žijete trochu kočovný život. Pocházíte z Krupky, trénujete střídavě v Ústí a Praze, přítelkyně Markéta bydlí v Brandýse. Jak to zvládáte? A jak dlouho to jste ještě schopen takto praktikovat?

To je otázka... Nevím jak dlouho, ale přítelkyně mě maximálně podporuje a moc jí nejen za to miluji a ona mě myslím také (úsměv). Takže určitě doufám, že nám to vydrží, nestěžuji si na to a ani mi to nevadí.

S přítelkyní jste si zahráli i v seriálech. Markéta v Gymplu švédskou studentku Britu, která svedla syna ředitelky, vy trochu nafoukaného fitness trenéra v Ulici. Jak jste si to užili?

Já náramně a přítelkyně také. Vždycky jsem si přál vyzkoušet si filmování, takže jsem moc rád, že to vyšlo. Zařídila to právě moje přítelkyně, která mne seznámila s produkční. Určitě by mne to bavilo i dále.

S přítelkyní mimo jiné máte vlastní cestovní kancelář, jak se vám v podnikání daří?

Já si myslím, že celkem dobře. Samozřejmě se naplno věnuji boxu, proto se o vše stará přítelkyně a jde jí to skvěle. Stejně jako cokoliv jiného to chce svůj čas, ale naši klienti byli vždy se službami spokojení a to je to nejdůležitější.

Když se nyní ohlédneme do budoucna, s kým ze světové špičky byste si chtěl v příštím roce zaboxovat?

Nevím, asi bych si přál, kdyby došlo na ústecké Grand Prix na odvetu se Sotolongem. (úsměv)

Jaké plánujete pro rok 2013 vrcholy?

Určitě evropský šampionát a pak ten světový, který se uskuteční v srpnu. To jsou mé dva vrcholy, na které se chci připravit. Mezitím chci skloubit dohromady extraligu, bundesligu a přípravné turnaje.

A čeho byste chtěl na mistrovství světa dosáhnout?

Samozřejmě, že medaile, která mi na seniorské úrovni stále chybí. Ale bude to velmi těžké. Každopádně do přípravy dám jako vždy maximum, aby ta cesta v ringu byla snadnější.

Jak vy osobně vidíte celkově úroveň českého amatérského boxu a reprezentace? Lze se odrazit k lepším zítřkům?

Na tuhle otázku mi nepřísluší odpovídat, tu je třeba směřovat jinam. Já se soustředím na sebe a myslím, že všichni chtějí a přejí si, aby nějaký velký úspěch už brzo přišel.