Praha - Skokanský svět nevěřícně kroutí hlavou. Kdyby někdo před sezonou tvrdil, že fenomenálnímu Rakušanovi Gregoru Schlierenzauerovi bude letos šlapat na paty třiatřicetiletý Čech Jan Matura, posílali by jej experti skoku na lyžích přinejlepším do psychiatrické léčebny.
Když Matura vyhrál v polovině ledna v Sapporu, množily se hlasy, že jde o náhodu. Ojedinělý úspěch, který se nebude opakovat. Jenže rodák z Českého Krumlova vyhrál další závod hned druhý den. A naprosto nečekaně na špičce zůstal. Další dvě umístění na stupních vítězů přidal v neděli na mamutím můstku v Harrachově.
Velký zázrak s malým rozpočtem
V českých podmínkách malý zázrak. V konkrétním případě Matury spíš větší. Rozpočet českých skokanů je třeba vůči tomu rakouskému jako hora Říp proti Mount Everest. "Peníze, které máme k dispozici na celou sezonu, mají Rakušané jen na vývoj svých kombinéz," dává reprezentační kouč David Jiroutek jednoznačný příklad.
Češi jezdí na soustředění jedním autem. Nemají dost peněz na kvalitní regeneraci, či stravovací doplňky, které by zlepšovaly jejich sílu. Nemohou si připravit lyže vyloženě na míru.
Před sezonou bych nevěřil, říká Matura
Český "chuďas" Matura mohl v nedělním odpoledním závodu rakouskému "boháčovi" Schlierenzauerovi, mimochodem nejlepšímu skokanovi všech dob, uštědrit šokující porážku. Škoda, chybělo necelých pět bodů.
"Pro mě je i druhé místo úžasné, třetí to samé. Jasně, vítězství by bylo sladší, hrála by se česká hymna, ale myslím, že všichni fanoušci byli nadšení a měli radost i z úspěchu," prohlásil Matura po nedělních závodech.
"Kdyby mi před sezonou někdo řekl, že se budu pohybovat takto vysoko, tak bych nevěřil. Mám obrovskou radost," zopakoval letos již poněkolikáté.
Outsider, se kterým nikdo nepočítal
72. místo, 51. místo, 44. místo, 34. místo, 57. místo, 44. místo, 66. místo, 53. místo, 27. místo a 52. místo. To je umístění Matury v celkovém pořadí Světového poháru od roku 2003. Shrnuto, podtrženo: s tímhle skokanem už nikdo nepočítal. Možná ani on sám. Dost možná ani jeho trenér.
"Říká se nikdy neříkej nikdy. Ale upřímně, před sezonou jsem tohle vážně nepředpokládal," přiznal v rozhovoru pro Aktuálně.cz kouč Jiroutek. Zároveň ale podotýká, že na Maturovi byla znát touha ještě něco dokázat. Byť na sklonku kariéry. Možná i to hraje v Maturově příběhu důležitou roli. Nikdo už od něj nic nečekal. Neměl co ztratit. A ve skocích je čistá hlava polovina úspěchu. Když až příliš chcete, většinou to nejde.
"Člověk o tom pak začne až moc přemýšlet, moc se soustředí na to, aby se zlepšil. A to je paradoxně chyba, protože se vytratí ta spontánnost. Není to uvolněné," naznačil Jiroutek, v čem tkví Maturův úspěch.
Začínal jako sdruženář, ale v běhu vždy ztratil
Další věc, kterou je třeba zmínit. Závodník Dukly Liberec se začal skokům věnovat naplno až ve svých jedenadvaceti letech. Předtím byla jeho zaměřením severská kombinace. Jenže v této disciplíně něco těžce haprovalo. A sice běh. Maturovi závody byly jako přes kopírák. Dobrý výkon ve skoku, konec nadějí v běžecké části.
Poslední velký sdruženářský závod absolvoval v roce 2001 na MS ve Finsku. Skončil až čtyřiačtyřicátý. To byla poslední kapka. Jdu skákat, zahlásil tehdy mladý sportovec.
Jenže i ve skocích se dlouho musel prát s rolí takzvaně "neúspěšného". V roce 2002 sice vyhrál mistrovství republiky na velkém můstku, bodovaná umístění ve Světovém poháru však sbíral spíše sporadicky.
Přemlouvali ho, ať raději ukončí kariéru
Nedávno přiznal, že ho v posledních letech hodně lidí přemlouvalo, aby raději ukončil kariéru. "Ale já si říkal, že když skáču tak dlouho, nemůžu toho nechat, aniž bych byl aspoň jednou na stupních vítězů," svěřil se Matura.
Jeho obdivuhodná vůle mu nakonec přinesla vše, po čem kdy toužil. A jeho až neuvěřitelná pohádka nemusí končit. Další výzvou je medaile ze světového šampionátu, který hostí od 20. února italské Val di Fiemme.
"O tom ještě nepřemýšlím. Chci se teď udržet v nejlepší desítce Světového poháru a vyhnout se kvalifikaci," potvrdil nově zrozený sportovní hrdina, že velké plány nikdy neměl v krvi.
Ale milovníci velkých příběhů jsou přesto v pohotovosti. Hvězdný Schlierenzauer skloněný před čistým sportovním nadšením českého Honzy, to by bylo něco extra. Obzvlášť na mistrovství světa.
