Wade se dal na sportovní byznys. Trojnásobný šampion NBA koupil část týmu Utah Jazz

ČTK ČTK
16. 4. 2021 22:16
Někdejší hvězdný rozehrávač Dwyane Wade se stane spolumajitelem týmu NBA Utah Jazz. Devětatřicetiletý trojnásobný šampion zámořské ligy bude podílníkem jako člen vlastnické skupiny, kterou řídí podnikatel v oboru technologií Ryan Smith. Ten má v klubu většinu od konce loňského roku.
Dwyane Wade.
Dwyane Wade. | Foto: Reuters

"Dwyane není jen basketbalová legenda, je i skvělý lídr, byznysmen a člověk," uvedl Smith v prohlášení klubu, který aktuálně vede ligu s bilancí 41 vítězství proti 14 porážkám.

Wade odehrál v NBA 16 sezon, z toho celých 14 za Miami, s kterým se stal v letech 2006, 2012 a 2013 mistrem ligy. Kromě toho třináctinásobný účastník Utkání hvězd a olympijský vítěz z Pekingu 2008 působil i v Chicagu a Clevelandu, kariéru ukončil po sezoně 2018/19.

Wade se zařadí mezi další slavné hráče, kteří figurují v majetkových strukturách klubů NBA, jako jsou například Grant Hill (Atlanta), Shaquille O'Neal (Sacramento) či většinový vlastník Charlotte Michael Jordan.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy