Premiér Andrej Babiš slíbil navýšení rozpočtu na sport a další plány na nové haly včetně oválu. Jak se vám to poslouchá?

Jsem ráda, že zájem z téhle strany je, ale uvidíme, jak to bude pokračovat. Ale dokud to nebude stát, nebo se alespoň nezačne, tak pro mě je těžké tomu uvěřit. Už na to čekám dlouho, poprvé se o tom začalo mluvit v roce 2006. 

Po takové době ve vás musí růst pesimismus, ne?

Už se pomalu dávám na víru. (smích) Jsem víc realista než optimista, ale když se o tom takhle veřejně mluví a častěji, tak je to jen dobře. Jsem ráda za každou pozitivní informaci. Těžko teď na to něco říkat, po olympiádě ve Vancouveru se o tom taky hodně mluvilo, a nic se nestalo. I kdyby to nedopadlo, aspoň že se o tom mluví.

Takže se té myšlenky, že by někdy vyrostla v České republice rychlobruslařská hala, nevzdáváte?

Bylo by to fajn, kdyby to u nás bylo. Spousta lidí říká, že pro halu nemáme bruslaře, ale oni nemají kde být vidět, takže kvůli dětem bych byla ráda, kdyby to dopadlo. Bylo by fajn trénovat tady v hale a nevyvážet je ven z republiky, tak jako to dělá s námi Petr. Mě jen mrzí, že ty mé úspěchy s tím dosud nic neudělaly. Já pro to jako sportovec víc udělat nemůžu.

A teď z jiného soudku, jak trávíte dovolenou po olympijské sezoně?

Nic nedělám. Jen jsem jezdila po České republice, začala jsem trochu běhat, ale jinak nic moc. Když jsem jezdila za známými a byla jsem zrovna v té či oné části republiky, tak jsem podívala, kde něco je zajímavého. Takhle jsem se zastavila třeba v Adršpachu.

Související

Další Sáblíková na obzoru. Bára je paličatá a ctižádostivá, říká rychlobruslařské eso o své sestře

Jak vám to šlo, vůbec nic nedělat? 

Kvůli zdravotním problémům jsem byla donucená si odpočinout. Skoro měsíc jsem měla klid, což bude asi můj rekord. Hlavně kvůli kolenu, které mě trápilo na konci uplynulé sezony. To se nějak uklidnilo, můžu právě i trochu běhat, tak jsem ráda.

Takže bolavému kolenu nakonec pomohl jen odpočinek?

Všichni říkali, že to potřebuje hlavně klid, po nějakých třech týdnech se koleno opravdu začalo rapidně zlepšovat. Pak jsem dostala povoleno se jít i na nějakých 30 minut proběhnout, to se mi ale chtělo skoro brečet, protože to ani nevyběhnu z baráku za takovou dobu. Příští týden bych ráda i na kolo. Už mi pohyb chyběl.

Takže už máte i plán od trenéra Petra Nováka, kdy a jak s čím začnete?

Zatím od něj žádný plán nemám, jen vím, že by někdy v půlce května rád udělal nějaké soustředění, které bude hlavně o tom, že se budeme pohybovat všichni pohromadě, a tréninková dávka bude přibývat postupně. Zatím jsem ale ráda, že můžu mít čistou hlavu.

Musíte kvůli všem těm zraněním, která vás v průběhu minulé sezony potkala, dělat něco jinak?

Vždycky když ráno vstanu, tak musím jít kvůli zádům a kolenům cvičit. Rapidně se mi tím změnil život. Přitom když jsem dřív viděla mamku nebo babičku, jak se ráno rozhýbávají nebo cvičí, tak jsem si vždycky říkala 'ježišmarjá, co to dělají'. Teď už to chápu. Takovéhle cvičení dělám třikrát až čtyřikrát denně a pomáhá to.