"Po včerejším sonu mám od lékařů příjemnou informaci o výrazném zlepšení, takže na šampionát mohu odjet," prohlásil Staněk na tiskové konferenci před odletem do Dauhá.
Jaký je tedy váš současný zdravotní stav?
Do plné zátěže to ještě bude několik dní trvat, ale jsem moc rád, že moje léčení je na dobré cestě. Měl jsem štěstí, že v tříslu nebyla jedna větší trhlina, ale několik malých. Už jsem trochu zkoušel posilovnu, postupně budu zvyšovat zátěž a vůbec všechno, co tříslo bez bolesti dovolí.
Nemáte obavu, že tato nucená přestávka negativně ovlivní vaši formu?
V létě jsem na dovolené také odpočíval a potom zjistil, že to bylo správné rozhodnutí. Ukázalo se, že dát určitou dobu tělu klid je potřeba. Proto věřím, že i současná přestávka mně spíš pomůže. Navíc kvalifikace koulařů je až 3. října, takže snad budu mít ještě potřebný čas na závěrečnou přípravu.
V Dauhá jste se letos v květnu zúčastnil jednoho ze závodů Diamantové ligy. Jaké zkušenosti jste si z Kataru přivezl?
Je jisté, že se tam budu víc prát ze zimou, než s vedrem. Na tamější podmínky nejsme zvyklí, především na velké změny v teplotě třeba na ulici a v uzavřených klimatizovaných prostorech. Rozdíly jsou 20 - 30 stupňů. Chce to tedy mít sebou hodně triček, několik ponožek a celkově teplé oblečení. Bude nutné častěji se převlékat a dávat si i něco přes ústa. Je to samozřejmě pro všechny Evropany i většinu Američanů novinka, včetně avizované klimatizace na stadionu.
Co byste řekl na adresu vaší konkurence?
Je doslova obrovská a nevím, kde se tak najednou všichni "vyrojili." Asi to je dobrá generace. Není to tak dlouho, když jeden koulař dosáhl jednou za rok výkonu přes 22 metrů. Letos jich je už osm a já jsem ve světových tabulkách až jedenáctý. A navíc - všichni jsou schopni své vynikající hody téměř v každém závodě opakovat. Navzdory ne zrovna ideálním podmínkám.
Máte nějaký konkrétní případ?
Třeba na Diamantové lize v Bruselu. Rozcvičovali jsme se na náměstí, na betonu mezi popelnicemi a přitom na bronzovou medaili bylo potřeba 20 metrů, osm centimetrů. Proto v Dauhá nemusí stačit na některý z cenných kovů ani 22,20 metru.
Takže s jakými představami se do Dauhá vydáte?
Věřím, že připravený budu dobře. Zjistil jsem, že moje forma se stále zlepšuje, takže si jen přeji, aby se mi už něco nepříjemného nestalo. Mým záměrem je postup z kvalifikace do finále a vylepšit si letošní maximum 21,67 metru. K výkonu kolem 22 metrů je potřeba, aby se všechno sešlo do optimální podoby. Některé tréninkové hody mi však dávají reálnou naději, že poslední černé mraky se rozplynou a zase bude svítit sluníčko.
