Jak jste prožívala včerejší finálový běh Zuzany Hejnové?
Je to obrovská škoda, že zůstala, stejně jako loni na olympiádě v Riu, těsně pod stupni vítězů. Nemalou roli hrála asi psychika, protože chtěla dokázat, že má na některou z medailí. Věřila, stejně jako já, že si doběhne pro medaili, ale asi nezvládla příliš velký vnitřní psychický tlak.
O výborné formě se přesvědčila už v rozběhu a hlavně nejlepším časem v semifinále. Naopak obě největší soupeřky ze Spojených států nějakým excelentním výkonem nepřesvědčily. O zlato měla bojovat především s Muhammadovou, ale nakonec bylo všechno jinak. Pro titul si doběhla v pohodě běžící Carterová a pro bronz dost nečekaně Jamajčanka Traceyová. Zuzce viditelně ve finiši chyběla potřebná síla a jako příčinu viděla příliš rychlý začátek tohoto závodu.
Nepodepsala se na jejím výkonu také až v průběhu května trenérská změna?
S Němcem Balzerem si moc nerozuměli, a to jazykově i skladbou tréninků, v nichž chyběla větší pozornost potřebné vytrvalosti. Nebyla to pro ni před mistrovstvím světa optimální situace. Nelze však zároveň přehlédnout, že ještě v červenci nemohla pořádně běhat, a proto se kvůli bolesti v oblasti achilovky nezúčastnila ani mistrovství Evropy družstev. Díky trenérce Daně Jandové a řadě dalších odborníků se však dostala do pohody i dobré formy, což potvrdila vítězstvím v závodě Diamantové ligy v Rabatu. Takže trenérská změna jí spíše pomohla.
Kdy začala vaše spolupráce a co všechno u vás absolvovala?
Se Zuzkou jsem v kontaktu průběžně přes dva roky a nejednou se mi jako kamarádce svěřovala se svými problémy, o nichž s nikým nemluvila. S Danou Jandovou jsem pak často diskutovala o náplni jejích tréninků a některých jsem se i zúčastnila. Za Zuzkou jsem byla i na závěrečném soustředění před mistrovstvím světa v Nymburku. Často se samozřejmě řešila i její achilovka.
Znáte podobný příběh, v němž by se dlouhodobě nemocná atletka znovu vrátila na profesionální scénu a opět se zařadila do elitní světové společnosti?
Bez nejmenší nadsázky: Zuzka je zcela výjimečný případ. K řešení svých zdravotních problémů potřebuje málo, hlavně klid. Něco podobného jsem prožívala s vynikající půlkařkou Ludmilou Formanovou.
Zuzaně Hejnové je 30 let. Nemáte obavy, že zklamání z Londýna ji může dovést až k rozhodnutí o ukončení závodní kariéry?
Také na toto téma jsme spolu už hovořily a snažila jsem se ji přesvědčit, aby u vrcholové atletiky ještě zůstala. Třeba do olympiády v roce 2020 v Tokiu. Sportovní život, pokud mu to dovolí zdravotní stav, by si měl každý prodloužit. A já věřím, že loučení ještě odloží, vždyť atletika je její láska.
