"Říká se, že štěstí přeje připraveným - a já připravený jsem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz někdejší evropský šampion a úřadující mistr republiky.

Jak jste se na halovou sezonu připravoval a do jaké míry splnila vaše představy?

Od listopadu do ledna jsem byl deset týdnů na Kanárských ostrovech, konkrétně na Tenerife. Ve zdravotní pohodě, v ideálních tréninkových podmínkách a při teplotách kolem 20 stupňů Celsia. Své představy o přípravě na halovou sezonu se mi proto podařilo splnit. Vrátil jsem se ve výborné kondici a se záměrem prosadit se i v soubojích se zahraničními překážkáři.

Co vám napověděly první závody v Praze a v Düsseldorfu?

V prvním únorovém závodě v pražské Stromovce jsem 60 metrů překážek zvládl za 7,66 vteřiny, což nebyl špatný čas. Jenže potom mě přepadla chřipka a po ní přibrzdila i malinká trhlinka třísla, takže v dvoutýdenní přestávce jsem trochu ztratil na síle. Proto také výkon v Düsseldorfu (7,68 a 7,74) nemohu považovat za kvalitní, ale ani za směrodatný.

Generálkou na mistrovství světa byla vaše vítězná vystoupení na domácím šampionátu v Ostravě a minulý týden na mítinku v Bělehradě. Takže spokojenost?

V Ostravě jsem jen potvrdil roli favorita, a protože jsem ve finále pokazil start, tak s časem (7,77) jsem spokojený nebyl. Do srbské metropole jsem se pak vydal autem přes Prahu a letadlem s mezipřistáním v Mnichově. Cesta trvala deset hodin, takže jsem byl trochu unavený a dokonce uvažoval, zda se mám závodu zúčastnit. Přesto i za tohoto stavu jsem šedesátku běžel za 7,65, a navíc při vedení trochu vypustil závěrečné metry. A tak jsem zjistil, že při plné síle mám určitě na lepší čas.

Máte za sebou spoustu dlouhodobých a vážných zdravotních problémů. Jak na náročnou současnost reaguje vaše tělo?

Až se někdy divím, že ji zvládá velice dobře, i když samozřejmě na větší náročnost reaguje jinak než ve třiceti. Techniku mám zažitou, takže jde spíš o sílu a dynamiku. Proto jsme s trenérem zavedli v přípravě víc volna a hlídáme optimální zátěžovou hranici, abychom ji nepřekročili.

S jakými záměry se na šampionát vydáte?

Už nemám čas na spokojenost, že se mi podařilo splnit stanovený limit a mohu se mistrovství světa zúčastnit. Na posledním šampionátu před čtyřmi lety jsem skončil v semifinále časem 7,61. Teď si věřím, že z rozběhu zase postoupím do semifinále, a v něm chci úspěšně bojovat o finále, což je mé jednoznačné přání. Bude to asi chtít čas kolem 7,55, ale tělo mi prozrazuje, že je v mých silách ho dosáhnout.

Do kdy byste chtěl mezi vrcholovými atlety zůstat?

Vždy jsem měl sen zúčastnit se tří olympijských her. V roce 2008 jsem se kvalifikoval do Pekingu a osm let později do Ria. Londýn a Tokio mi "utekly", takže mi nezbývá nic jiného než vydržet ještě dva roky do olympiády v Paříži. Mezi českými překážkáři nemám zatím vážnějšího soupeře, nikdo se na moji pozici netlačí, takže při dobrém zdravotním stavu by se mi to snad mohlo podařit.