Jakub Vadlejch hodil těsně před odletem osobní rekord. Šlo formu naladit líp?
Tohle je zrádné. V oštěpu se musí spojit technika, rychlost a psychika dohromady. Potom máte šanci uspět. Doufám, že se mu to povede, hrozně bych mu to přál. Ale není to jen o Jakubovi, je tam také Peťa Frydrych a Víťa Veselý. Oba to na závodech taky umí.
Máte za sebou řadu olympiád. V čem je pro vás tato jiná?
Určitě nejsem tolik nervózní, jako závodník jsem býval hodně nervózní. Jde o to, jak se tomu přizpůsobíte, jak chytíte momentální formu. Jedu už na osmou olympiádu, takže je to pro mě známé prostředí a tolik to neprožívám. Uvidíme, co se bude dít na stadionu.
Ožívají ve vás vzpomínky na zlaté medaile, když se vydáváte na takovou akci?
Zatím ne, možná to přijde s tím, až uvidím olympijské kruhy a vlajku. Nějaké vzpomínky se mi vybaví, ale pro mě už kariéra skončila a byla krásná. Mám hodně zážitků, ale teď už jsem trenér. Sloužím klukům a snažím se sám sebe upozadit, i když to není jednoduché.
Je to pro vás nejexotičtější olympiáda?
Asi jo. Nic podobného ještě nebylo, ale věřím, že to pořadatelé zvládnou. V Brazílii už jsem byl, i když ne v Riu, ale v Sao Paulu. To bylo hodně exotické, na jednu stranu se mi tam hodně líbilo. Na druhou stranu mi tak monstrózní město nesedělo a ven jsem moc nechodil. Rio vypadá zajímavěji, takže někam určitě půjdu. I když určitě ne do favel, protože to se neodvážím ani v Africe.
Máte ze Sao Paula nějakou zkušenost, na kterou si v Riu vzpomenete?
Když jsem vyšel ven, tak jsem byl hodně překvapený. Viděl jsem, jak lidé žijí a bydlí ve slumech a pod mosty. Člověk si uvědomí, že se máme velice dobře. U nás jsou také rozdíly, ale rozhodně ne tolik markantní. Z tohoto pohledu je cestování velice důležité, protože potom když člověk přijede domů, tak se na věci dívá jinak.
Před vámi odletělo do Ria už několik sportovců. Je pro vás dobře, že vám ušlapali cestičku?
Vždycky jsou na začátku problémy. Například na zahájení, a to se netýká jen olympiády, jsou potíže s dopravou. Je tomu tak vždycky. Další dny už si to sedne a dobrovolníci vědí, co mají dělat. Drobné problémy s cestováním, ubytováním a dalšími úskalími odpadnou. Věřím tomu, že z tohoto pohledu to bude dobré.
Má pozdější odlet i nějakou nevýhodu?
Vzhledem k tomu, že závodíme na konci, tak to pro sportovce bude složitější. Řada sportovců už bude mít závody za sebou, budou šťastní a spokojení anebo budou na jiné vlně, což má na člověka vliv.
Rio obklopuje prales. Jaký vliv bude mít klima?
Na podzim to naštěstí není tak špatné. Vzhledem k tomu si myslím, že to nakonec bude i lepší než třeba na olympiádě v Pekingu.
Oštěp je na olympiádě taková česká medailová jistota. Věříte, že se vám letos podaří navázat?
Bylo by to hezké. Jedou tam včetně Báry Špotákové čtyři lidi, takže šanci máme. Olympiáda je ale specifická tím, že je jen jednou za čtyři roky a tlak je tím větší. Navíc v mužském oštěpu je mezi zápasy daleko víc volna oproti mistrovství Evropy a mistrovství světa, takže mezitím tlak na sportovce působí. Uvidíme, snad to zvládnou.
Co rozhodne o případném úspěchu nebo neúspěchu?
Nejdůležitější bude projít přes kvalifikační limity a potom zůstat na správné vlně. Pak už zbývá trefit jediný dlouhý hod.
