Analýza - Elektrickou Formuli E čeká v sobotu v Long Beach šestý závod premiérové sezony. Na to, jak si zatím nový šampionát v režii Mezinárodní automobilové federace FIA vede, odpoví tato analýza.

I když pro skalní příznivce motoristického sportu je tiché bzučení monopostů poháněných bateriemi něco zcela proti jejich přirozené touze slyšet řvát výkonné motory a cítit pach spáleného paliva, nový seriál si od nich zaslouží (aspoň dočasně)  "milost". Přináší totiž tolik nových prvků, že se absence hluku dá při troše dobré vůle odpustit.

Návrat závodů do center měst

Pouze tiché elektrické vozy bez spalin mají šanci ovládnout aspoň na den centra světových metropolí. Jak jinak by se závodní vozy dostaly na bývalé letiště Tempelhof v jižní části centra Berlína, do těsného sousedství moskevského Rudého náměstí a Kremlu nebo do Battersea Parku v samém srdci Londýna pouhých šest kilometrů od Toweru?

"Jednání o závodě Formule E v Londýně probíhala dlouhé měsíce a jsme rádi, že nakonec vedla k úspěšnému konci. Je skvělé, že úvodní sezonu zakončíme dvojzávodem právě zde," uvedl šéf seriálu Alejandro Agag.

Tady je nutné připomenout, že Formule E se jezdí podobným stylem, jako se hrají fotbalové ligy. Právě probíhající sezona má v záhlaví ročník 2014/15 a v Londýně bude vrcholit poslední červnový víkend.

Součástí modelu Formule E je navíc zcela opačný přístup k divákům, než jak jsme u motoristického sportu zvyklí. Žádné cestování za okruhem kamsi za humna, ale pěkně vám postaví trať přímo pod okny v atraktivní části města, která se bude vyjímat před televizními kamerami.

Ostatně není to nic jiného, než jak šli Rusové na svoji Grad Prix formule 1, která projíždí olympijským areálem v Soči. Vždyť vůbec první závod elektrického seriálu se jel "pro změnu" kolem stadionu Ptačí hnízdo v Pekingu, jenž byl centrem olympiády v roce 2008.

Jednotné vozy = drama na trati i v boxech

Každá novinka má své "mouchy", proto v inaugurační sezoně Formule E zatím nejsou k dispozici tovární stroje. Každý z deseti týmů používá jednotné monoposty Spark-Renault s šasi Dallara, na jejichž vývoji se ale podílely také specializované divize stájí formule 1 McLaren a Williams.

Vozy jsou stejně dlouhé a široké jako současné monoposty F1, ale jsou o plných 30 centimetrů vyšší a také skoro o 200 kg těžší. Vyšší váhu mají na svědomí především baterie, u nichž se předpokládá největší vývoj směrem ke zvýšení kapacity a snížení hmotnosti.

Právě jejich nedostatečná kapacita je příčinou asi nejbizarnějšího manévru v boxech celého závodního světa. Zatímco ve formuli 1 se hraje o každé přezutí pneumatik, ve Formuli E se musí vyměnit celý vůz. Prostě proto, že dál než do půlky Grand Prix akumulátory nevystačí.

Aktivní účast fanoušků

To, že mají všechny vozy stejný výkon, sice znamená absolutní vyrovnanost jezdeckého pole, ale také fakt, že se někdy jinak rychlejší jezdci nedostanou před své soupeře.

Proto mají jezdci - podobně jako například v zámořském seriálu IndyCar - k dispozici tlačítko pro okamžité zvýšení výkonu. Na pět vteřin získají rázem o čtyřicet koní pod kapotou víc než jejich soupeři.

Toto privilegium není pro každého. Další novinkou Formule E je hlasování fanoušků na oficiálních stránkách seriálu, kde před každým závodem rozhodnou o trojici vyvolených, kteří dostanou tzv. "Fan Boost", a v závodě tak mohou podle svého uvážení na pět vteřin zrychlit.

Zjevně nejsilnější základnu fanoušků má Bruno Senna, jenž uspěl ve čtyřech z pěti dosud uskutečněných hlasování. Další expiloti F1 Nick Heidfeld a Jean-Éric Vergne "mačkali čudlík" třikrát.

O vyrovnanosti seriálu svědčí fakt, že s "Fan Boost" si pro vítězství dojel zatím pouze Luca di Grassi v úvodním závodě v Číně, od té doby nikomu dodatečný výkon na triumf nestačil.

Šance pro bývalé hvězdy formule 1

S tím, jak ve formuli 1 ubývá postupně stájí a přichází nová generace mladíků, stalo se mnoho z dosud pravidelných účastníků Velkých cen "přebytečnými". A právě Formule E jim, vedle třeba vytrvalostních závodů, jako je 24 hodin v Le Mans, umožňuje pokračovat v kariéře na té nejvyšší světové úrovni.

V úvodních pěti podnicích elektrické formule se na startu objevilo celkem 16 závodníků s aspoň jedním startem v Grand Prix formule 1. Jen pro připomenutí, je to o jednoho jezdce víc, než kolik jich stálo na startu letošní Velké ceny Austrálie F1, a o pět víc, než jich v Melbourne vidělo šachovnicový prapor.

"I když jsem s takovým typem závodění neměl zkušenosti, moc jsem se na svůj první závod Formule E těšil. Bylo to jak cesta do neznáma, ale užívám si to," řekl Vergne, který do šampionátu naskočil ve třetím závodě sezony v prosinci v Uruguayi poté, co přišel o místo v týmu F1 Toro Rosso.

Útok na americký trh

Formuli E se zatím daří to, o co formule 1 marně usiluje už třicet let - etablovat se na lukrativním americkém trhu.

14. března měla "éčka" premiéru v Miami. 20 000 diváků na Floridě bylo sice trochu vyvedeno z míry nezvyklým svistem vozů s hlukem maximálně 80 dB (starší desetiválce F1 měly 130 db), ale díky řadě soubojů na trati a velkému zájmu Američanů o elektromobily má elektrický šampionát potenciál se právě za mořem prosadit.

Otazníky zůstávají

Ale aby tento článek nevypadal jako neplacená reklama na Formuli E, seriál má také řadu much. Slabé baterie, které nutí jezdce přebíhat v garážích z vozu do vozu, jsou terčem mnoha vtipů.

Ani samotná zaštiťování udržitelným a ekologickým pohonem není tak úplně košer, protože většina elektrické energie určená na dobíjení elektromobilů na celém světě stále pochází z elektráren na fosilní paliva. A aby měl doma každý solární nabíječku, se právě v těchto zasněžených dnech jeví v české kotlině jako nonsens.

A ke všemu to nezvyklé pískání jako v trolejbusu.