Předposlední květnový den se během prvních jedenácti sezon světového šampionátu formule 1 vždy jel závod na 500 mil v Indianapolisu. V té době to bylo pevné datum svátku padlých amerických vojáků, Memorial Day.
Svět Grand Prix měl od svých počátků velký zájem etablovat se v USA. Proto dostal podnik Indy 500 výjimku z technických pravidel a proto se v něm neobjevovali stálí účastníci šampionátu. Mezi lety 1950 až 1960 vyhrávali vždy Američané s vozy poháněné domácími motory Offenhauser.
"Stará cihelna", jak se oválu kvůli původnímu povrchu z cihel přezdívá, byla kvůli vysokým rychlostem vždycky velmi nebezpečným místem. Není divu, že právě zde došlo k první smrtelné nehodě v historii formule 1.
Američan Chet Mille nesoucí přezdívku "Dean of the Speedway" se zabil při tréninku, když boural v jižní klopené zatáčce 2,5 míle dlouhého oválu. Nebyla to jediná krutá daň, jež si Indy 500 v rámci mistrovství světa vybralo. Při trénincích nebo závodech se zabilo dalších šest pilotů včetně dvojnásobného vítěze Billa Vukoviche.
Přes Kalifornii a Texas zpátky do Indiany
To byl pádný důvod k tomu, že se nejvyšší představitelé světového motoristického sportu rozhodli hledat jiné okruhy. Už v roce 1959 se jela "skutečná" Grand Prix USA v Sebringu a o rok později v Riverside. To už byly Velké ceny vypsané pro monoposty postavené podle aktuálních regulí a roku 1961 Indy 500 z kalendáře formule 1 vypadlo.
Přes Watkins Glen, Long Beach, Dallas, Las Vegas, Detroit a Phoenix se šampionát do Indianapolisu vrátil o 40 let později.
V sezoně 2000 to už byla klasická Velká cena USA. Nejelo se na oválu, nýbrž jen na jeho části a zbytek trati tvořil úsek uvnitř klopené dráhy.
O rok později si právě ve státě Indiana ve své druhém závodě v životě objevil český pilot Tomáš Enge. V Prostu poháněném motorem Peugeot obsadil 14. místo se ztrátou jednoho kola na vítězného Miku Häkkinena s McLarenem.
Ostuda se šesti monoposty
Američtí fanoušci si začali na "evropské" formule pomalu zvykat, když přišel definitivní knock out. V roce 2005 se o něj postaraly pneumatiky.
Po těžké tréninkové nehodě Toyoty Ralfa Schumachera v extrémně rychlé klopené zatáčce se týmy používající pneumatiky Michelin rozhodly závod bojkotovat. Aby se vyhnuly sankcím, odjelo 14 monopostů zahřívací kolo, ale do samotné Grand Prix odstartovala pouze šestice vozů s gumami Bridgestone - po dvou monopostech Ferrari, Jordan a Minardi.
Americký divák samozřejmě nebyl na kroužení šestice výkonnostně výrazně rozdílných vozů zvědavý a za dva roky se F1 s Indianapolisem definitivně loučila. Po pauze převzal štafetu Austin, kde se zatím odjelo osm Velkých cen. Pětkrát se zde z triumfu radoval Lewis Hamilton.
Texaskou tratí ale touha současných majitelů F1, kteří sami pocházejí ze Států, po "invazi" do USA zdaleka nekončí. Už Bernie Ecclestone snil po závodě v ulicích New Yorku. Další variantou je podnik v New Jersey s panoramatem manhattanských mrakodrapů. Nejblíž realizace je zatím Velká cena v Miami. Tam ale pořadatelé bojují s odporem místních obyvatel a její premiéra v kalendáři se stále odkládá.
