Praha - Stěhování extraligového klubu HC Mountfield z Českých Budějovic do Hradce Králové není v českých hokejových vodách ničím neobvyklým. Také řada dalších celků měnila v posledních dvaceti letech působiště.
Projděte si náš přehled nejznámějších případů, kdy město o svou vrcholovou soutěž přišlo jinou cestou než sportovně sestupovou.
Vsetín: Případ valašského klubu je zřejmě nejznámější kauzou, kdy klub zmizel ze své soutěže nesestupovým způsobem. Zde však nešlo o převod extraligy do jiného města. Vsetínu, jenž získal během třináctiletého působení v extralize šest titulů, nebyla kvůli vysokým dluhům udělena licence. Už po zisku poslední trofeje v roce 2001 se klub propadal, až nakonec hrál o holé přežití. Přesto statečně vzdoroval a zvládl i jednu baráž. Srazilo jej až vyloučení ze strany APK v roce 2007. Po roční pauze se baštu se skvělými fanoušky podařilo obnovit alespoň účastí ve 2. lize, kterou Valaši koupili od Blanska. V této soutěži působí i nyní.
Olomouc: V roce 1994 se stala Olomouc premiérovým českým mistrem, jenže o tři roky později klub z extraligové mapy zmizel. Práva na nejvyšší soutěž odkoupily od dvanáctého týmu základní části Karlovy Vary, které v témže roce neuspěly v baráži s Opavou. Zápornou roli odehrál kontroverzní manažer Pavel Čech, jehož podezřelé aktivity přispěly k pádu klubu velkou měrou. Olomouc hrála dva roky 1. ligu, kterou pak prodala Opavě a seniorský hokej zmizel z hanácké metropole úplně. Vzkříšení přišlo v roce 2001, kdy Olomouc koupila od Uherského Hradiště licenci na 2. ligu, v následující sezoně pak postoupila o soutěž výš, kde působí pod majitelem Jiřím Dopitou dodnes.
Opava: Klub ze srdce Slezska patřil k tradičním a ambiciozním klubům 1. ligy a v roce 1996 se mu podařilo po dlouhých 35 letech opět postoupit do nejvyšší soutěže. Jenže hned dvakrát se musel zachraňovat v baráži, a když už se ve třetí extraligové sezoně díky dvanáctému místu prolínací soutěži vyhnul, přišel tvrdý direkt od vedení klubu. Šéf Radim Masný, jenž si stěžoval na nedostatečnou podporu ze strany města i lokálních firem, převedl v létě 1999 extraligovou licenci do Havířova. Svou roli ve špatném fungování klubu sehrál opět Pavel Čech. Práva na 1. ligu však Havířovští postoupili Prostějovu, a tak ji Opava musela odkoupit až od Olomouce. Přes úvodní nadějné sezony klub v roce 2005 sestoupil a po roční přestávce hraje nyní 2. ligu.
Znojmo: V polovině 90. let se díky podpoře společníka česko-rakouské firmy Excalibur Jaroslava Vlasáka rozjel velký hokejový boom ve Znojmě, které z krajského přeboru rychle vystoupalo až do extraligy. Tu hrálo od roku 1999 celkem deset sezon. Poslední sezony Znojmo finančně držela především energetická společnost E.ON, ovšem po jejím odchodu se Vlasák rozhodl nejvyšší soutěž prodat. Licenci odkoupila Kometa Brno, která se po nekolika neúspěšných atacích sportovní cestou konečně dočkala vysněné extraligy. Znojmu tak zbyla 1. liga, v níž strávilo dvě sezony. Poté se rozhodlo připojit se k alpské EBEL lize.
Brno: Hokej v Brně v posledních dvaceti letech, to je kapitola sama pro sebe. Historicky druhý nejúspěšnější klub našeho hokeje v úvodu 90. let osciloval mezi extraligou a 1. ligou, do níž na trvalejší dobu spadl v roce 1996. Propad Komety se však nezastavil a v roce 2002 následoval sestup do 2. ligy. Aby se příští rok vrátila zpět, musela soutěž koupit od Žďáru nad Sázavou. V tomto období působila v 1. lize i Hvězda Brno (dřívější název Ytong Brno, ligu odkoupil od Mělníku). V roce 2003 Hvězda spadla do 2. ligy a následně prodala licenci Hodonínu. V roce 2006 se sloučila s Kometou. Ta o tři roky později odkoupila práva na extraligu od Znojma.
Havířov: V roce 1999 se do Havířova přestěhovala extraliga z Opavy, ovšem výkony týmu se ani zde příliš nezvedly. Po čtyřech sezonách tým sestoupil a působil v 1. lize. Jenže kvůli rostoucím dluhům byl v roce 2010 podán návrh na konkurz, a tak klub v rozehrané sezoně ze soutěže odstoupil (a automaticky sestoupil). Místní lidé však nenechali hokej v městě zahynout a založením nového občanského sdružení, přenesením licenčních práv a díky výrazné pomoci města se zde v další sezoně rozjela alespoň regionální 2. liga. Letos si ambiciozní celek vybojoval postup o soutěž výš.
Rosice: Velké ambice měl klub z Rosic. Při skomírání hokeje v Brně na přelomu tisíciletí táhnul tamní region, když v roce 1998 odkoupil prvoligovou licenci od Prostějova. Nevedl si špatně a několik let patřil ke štikám soutěže. V roce 2002 však soutěž prodal Žďáru nad Sázavou, ten ji však hrál pouze rok. Problémy Rosic se kupily i nadále, a tak v roce 2009 zastavily svou činnost.
Kralupy nad Vltavou: V roce 1995 odkoupily Kralupy od Hodonína prvoligovou licenci a na jaře 1997 se najednou dokonce ucházely o postup do extraligy. Ten jim v baráži s Jihlavou nevyšel a o dva roky později upadl klub opět do zapomnění, když prodal práva na 1. ligu Mělníku. Nyní hraje krajský přebor.
Tábor: V sezoně 2008/09 se Tábor probojoval do 1. ligy, ale za výrazné posílení kádru zaplatil velkými finančními problémy. Ty vyvrcholily v roce 2011 insolvenčním řízením, po němž se klub druhé nejvyšší soutěže vzdal. Po jedné sezoně strávené v krajském přeboru postoupil do 2. ligy.
Chrudim: Východočeši postoupili v roce 2008 do 1. ligy, kde jim pomáhali hráči zapůjčovaní z Pardubic. Po dvou letech mužstvo oznámilo, že končí, ale po finanční injekci ze strany města ještě jednu sezonu hrálo. Poté však klub definitivně zanikl. Jeho městský následovník, který však s původním týmem nemá nic společného, hraje nyní krajský přebor.
