Praha - Ze zápasu směřujícímu k poklidné výhře udělali hokejisté pražského Lva svým přičiněním drama. Ještě necelé čtyři minuty před koncem vedli v úvodním zápase čtvrtfinále Západní konference KHL nad Medveščakem Záhřeb 4:2, jenže pak soupeř zčistajasna snížil, a museli se tak až do konce zápasu obávat o výhru.
Přesně dvě minuty před koncem třetí třetiny navíc za oplácení odešel na trestnou lavici za oplácení Martin Ševc, a Medveščak mohl až do konce zápasu hrát přesilovku, kterou navíc zvýraznil hrou bez brankáře.
Lev se sice s vypětím všech sil ubránil a výhru udržel, podle útočníka Petra Vrány by se však příště mohla pražskému týmu podobná nedisciplinovanost vymstít.
"Dostali se do hry tím, že jsme začali dělat fauly. Hra se pak hodně vyrovnala. Nedodrželi jsme to, co jsme si říkali před zápasem. Udělali jsme hodně hloupých faulů, některé byly možná na hraně, ale bohužel, tihle rozhodčí je pískat budou. To si v příštím zápasem nemůžeme dovolit," řekl střelec jedné z branek Lva po pátečním zápase novinářům.
Petře, za stavu 4:2 jste měli několik gólových šancí, které jste nevyužili a málem jste za to pykali. Jak těžké bylo v závěru zvládnout oslabení o dva muže v poli?
V takových zápasech je to vždycky o nervy. Ale obrovsky nás podržel Veha (brankář Petri Vehanen), stejně jako celou sezonu byl skvělý. Dobře pracovaly i naše formace určené na oslabení, což je v play off také potřeba.
K závěrečnému tlaku ale vůbec nemuselo dojít, kdyby se Martin Ševc nenechal zbytečně vyloučit. Navíc druhý gól jste dostali v oslabení poté, co jeden z Vašich spoluhráčů oplácel soupeři faul...
Přesně tak. Jakmile jsme se začali nechávat vylučovat, tak se oni dostali do hry. Vyrovnalo se to, bohužel. My jsme si před zápasem říkali, že to nesmíme dopustit, věděli jsme že nás budou jejich Kanaďané provokovat. Jenže nakonec jsme udělali hodně hloupých faulů, možná něco bylo na hraně. Ale tihle sudí to pískat budou, takže si musíme dávat pozor.
Jak těžké pro Vás osobně je udržet se a neoplácet soupeři fauly?
Občas je trošku problém udržet nervy na uzdě. Oni jsou všichni ze zámoří zvyklí hrát do těla, provokovat. Budou to na nás zkoušet neustále a my nesmíme podlehnout. Chtějí nás rozhodit a dostat do pozice, kdy přestaneme hrát hokej.
Přitom vy máte v týmu řadu hráčů, kteří jsou na severoamerický styl hry zvyklí. Takže se hry do těla bát nemusíte, že?
Jasně. Máme v týmu dost kluků, kteří nějakým angažmá v Americe prošli a rozhodně se kontaktu u mantinelu nezaleknou. Není to náš styl, ale hrát to umíme. Nicméně radši bychom je dostali hokejově, to je naše cesta.
Dnes (v pátek) se vám však Záhřeb herně přehrát nedařilo. Čím to?
Nehráli jsme úplně optimálně, to je pravda. Nezůstávali jsme s naším systémem, musíme se v tom zlepšit. Víme, že všechny ty duely budou hodně kontaktní, agresivní. Je potřeba to zvládnout a nedat jim šanci s námi hrát otevřenou partii.
Vy spolu s Vaším spoluhráčem z útoku Martinem Thörnbergem jste zápas v úvodu třetí třetiny dvěma góly rozhodli. To musí být dobrá vzpruha do dalšího zápasu, ne?
Psychicky je to pro každého hráče pochopitelně vzpruha, když se mu podaří skórovat. Doufám, že nám to tam bude padat i dál. Hlavně jsme pak ale rychle dali ještě jeden a poslali se psychicky do klidu. To bylo super.
Mířil jste vůbec, nebo skončila Vaše bomba pod břevnem i dílem náhody?
Jestli se mi taková střela povede, tak maximálně jednou za sezonu (smích). Bylo to dobře mířené, ale docela z dálky. Tak si myslím, že to brankář možná i trochu podcenil. Ale jsem za to samozřejmě moc rád.
