Praha - Bývalý reprezentační obránce, hokejový světoběžník a v současnosti asistent trenéra v Plzni Jaroslav Špaček se zájmem sleduje letošní mistrovství světa, které se koná ve Švédsku a Finsku.

Právě v zemi ´tři korunek´ totiž sám působil. S Färjestadem tehdy dokonce vyhrál titul.

Šampionát hostily už loni stejně země. Tehdy se turnaj stal diváckým propadákem, kdy fanoušci pořádně nechodili ani na domácí týmy. Letos je to lepší, přesto si organizátoři pochvalu zatím opět nevysloužili.

Jak vzpomínáte na švédské fanoušky z doby, kdy jste na severu působil?
"Když jsem ve Švédsku hrál, tak byli fanoušci vynikající. Chodili na všechny zápasy, podporovali své týmy."

Na domácích světových šampionátech v posledních dvou letech však Vaše slova příliš nepotvrzují...
"To mistrovství světa je trochu něco jiného. Je čím dál později, teď už se celé posunulo do května. Dozvěděl jsem se o těch jejich problémech z televize. Loni to byl opravdu velký propadák, tak to chtěli letos zlepšit. Přestože je šampionát rozdělený do dvou zemí, pořád to není ono."

Čím to podle Vás je?
"Pořád ta propagace mistrovství není taková, jaká by měla být. Je to škoda. Navíc jsou problémy s lístky, které jsou drahé a to pak pro lidi není jednoduché."

Říká se, že te největší hokejový boom už ve Švédsku opadl. Co je na tom pravdy?
"Hlad po hokeji je ve Švédsku obrovský. Navíc reprezentace hraje v posledních letech výborně a sbírá úspěchy. Ale prostě ta propagace ve Stockholmu... Třeba jsem od lidí, kteří jeli z letiště do města, slyšel, že za tu cestu viděli snad jen tři bilboardy k mistrovství, což je strašně málo."

Návštěvnost z velké části záleží na fanoušcích z jiných zemí, než je ta pořadatelská. Jenže Skandinávie je pro většinu lidí hodně drahá a zůstat na víc zápasů přijde na pořádný balík.
"Švédsko je drahá země. Můžu potvrdit, že není jednoduché tam žít. Bylo to tak už tehdy, když jsem tam před patnácti lety z Čech přicházel. Chodit na zápasy a ještě k tomu na všechny není rozhodně snadné, protože jich je opravdu hodně."

To způsobuje současný systém turnaje, kdy ještě před play off odehraje každý tým sedm utkání v základní skupině.
"Jsem za hráčskou asociaci v IIHF a tam se to rozebíralo, že je na šampionátu moc týmů. Jenže oni chtějí, aby tam bylo co nejvíc zemí z celého světa. Možná, že kdyby těch týmů bylo jen osm nebo deset, že by to vypadalo jinak. Takhle je tam dost nezáživných zápasů. A ještě když si fanoušci musí kupovat třeba balíčky na víc zápasů najednou, je to pro ně opravdu hodně drahé."

Naštěstí ale přece jen oproti loňsku tam ten pokrok vidět je, alespoň na těch prestižnějších zápasech, jako jsou duely domácích nebo dalších hokejových velmocí.
"Už se víc snaží. Třeba přivážejí na hokeje děti ze škol. Ale není to jednoduché. Zvláště v takových velkých halách pro 15 tisíc lidí."