Tahle generace je drzejší, říká Vrbata. Ale vlna českých hvězd v NHL zase přijde

Michal Šenk Michal Šenk
12. 12. 2016 11:02
Arizona Coyotes se od startu letošní sezony pohybuje na samém chvostu tabulky NHL. Radim Vrbata, který se do týmu vrátil po dvou letech strávených ve Vancouveru, naopak v tabulkách vyniká. Je na špici v bodování mezi spoluhráči Coyotes i mezi českými hráči za mořem. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Vrbata popisuje své další plány. Až mu letos skončí smlouva u Coyotes, chtěl by získat novou. Až skončí v NHL a s hokejem, chce se s rodinou vrátit do Čech. Bude přemýšlet o tom, jak se dál angažovat v klubu BK Mladá Boleslav, jehož byl donedávna spolumajitelem, a dál bude dohlížet na rozjezd nového sportovního webu bezfrazi.cz.
Radim Vrbata se v Arizoně zase našel
Radim Vrbata se v Arizoně zase našel | Foto: ČTK

Jak zatím hodnotíte vstup Coyotes do sezony?

Ukazuje se, a ne že bychom to dopředu nevěděli, že máme mladé mužstvo. Hned druhý zápas sezony se nám zranil první brankář, chyběl Martin Hanzal. Osm devět kluků je tu prvním nebo druhým rokem. Nezkušenost je znát.

A jak se cítíte vy osobně?

Zatím si není na co stěžovat. Začátek sezony z osobního hlediska je celkem dobrý. Teď už jen aby se přidaly výhry pro tým.

Kvůli sázce na mladé hráče – je to třeba v klubu postavené tak, že se nemusí hned letos vyhrát Stanley Cup?

Zřejmě ano. Před sezonou vyměnili manažera, teď v létě se tedy začalo s něčím, co asi může být chápáno jako dlouhodobý plán. Na čtyři pět let. Na druhou stranu ani tak není možné jen tak obětovat sezonu. Jen na ohrávání hráčů. Nezačali jsme nejlépe, to je jasné, ale do konce sezony je pořád spousta zápasů a čas s tím něco udělat.

Nový manažer John Chayka je ve svých sedmadvaceti letech velmi mladý oproti manažerům jiných klubů. Jaké to s ním je?

Je to něco nového. Vždy jsem měl zkušenost jen se staršími pány. Kteří měli u ostatních respekt už jen z titulu věku. Náš nynější manažer je o osm let mladší než já, ale když s ním mluvíte o hokeji, je vidět, že ví, o čem mluví. A vlastníci asi věděli, komu dávají důvěru.

Vaše osobní statistiky kariéry v NHL vypadají tak, že byste ještě v této sezoně měl překročit hezkou hranici 1000 utkání. Vnímáte to nějak?

Bylo by to krásné. Věřím a doufám, že se k tomu číslu dostanu. Je to meta. Moc hráčů v historii NHL se na ni nedostalo. S tím, kam hokej spěje – jsou mladší a mladší hráči v lize –, to bude do budoucna ještě těžší. Byl bych na to hrdý.

Kontrakt máte pouze na tento rok, chcete pokračovat?

Zatím o tom moc nepřemýšlím. Vzhledem k situaci v NHL a mému věku už to musím brát tak, že rozhodnutí se budou už dál dělat rok od roku. Bude taky záležet, co rodina.

Před touto sezonou jste měl i jiné možnosti než Arizonu?

Ve hře byl ještě jeden tým, s nímž to bylo hodně navážno. Dva měsíce do startu sezony byly ještě tři čtyři týmy, které připadaly v úvahu.

Rozhodla slabost pro skoro domovský tým?

Když se to sečte, je to moje sedmá sezona tady. Z pohledu hokeje i rodiny se mi tu vždy líbilo a dařilo se mi tu. Před dvěma lety, když jsem podepisoval Vancouver, jsem nechtěl odcházet. Ale finanční situace klubu nebyla ideální, a i když jsme se snažili do poslední chvíle najít cestu, jak se domluvit, tak to nakonec nevyšlo a musel jsem se koukat jinde. Když byla teď možnost se vrátit, byla to jasná první volba.

Takže nyní v Arizoně už není žádný strach z krachu klubu, stěhování licence jinam?

Oproti předchozím sezonám to nyní vypadá stabilně. Předtím ale vlastník pořádně nebyl, patřilo to NHL, nevědělo se, co bude.

Změnilo se něco pro hráče z hlediska komfortu?

Ne. Komfort byl vždy stejný. I když to vlastnila NHL, bylo to stejné jako teď. NHL dávala peníze, aby to bylo na úrovni. Dotýkalo se to jen té nejistoty, jestli se budeme stěhovat do Seattlu, Quebecu, nebo kdovíkam.

V NHL je vás Čechů stále méně. Proč?

Nemáme takové úspěchy u mládeže jako dřív, ta doba je pryč. Ale je to vždy v cyklech, třeba zase dobrý cyklus přijde. Kolem roku 2000 jsme to byli my, pak přišli Švédi, teď se mluví o mladých Finech. Kanada změnila hodně věcí.

Když jste třeba dřív řekl, že jste z Česka, mělo to větší zvuk?

To ne. Je tu každý sám za sebe a je jedno, jestli je z Čech, Slovenska, Německa, Švédska. Ale možná při draftu to dřív trošku pomáhalo, že se sem dostávali i někteří kluci, kteří se svezli na té vlně úspěšného českého hokeje a normálně by po nich třeba kluby nesáhly.

Jsou dnešní dvacetiletí hráči jiní, než byla vaše generace? V čem?

Určitě jsou rychlejší, silnější. Lépe bruslí. Moje generace poznala pořádný trénink až tady v NHL. Teď ti kluci, kteří přicházejí do ligy ve dvaceti, trénují stejně už od patnácti. A pak jsou také drzejší, odvážnější. Chodí víc jeden na jednoho, zkoušejí se prosadit sami. Není to tolik jako dřív o chytrosti a nahrávkách, každý vidí McDavida, Matthewse a chce je napodobit.

Vy jste byl donedávna také spolumajitelem klubu v Mladé Boleslavi, proč jste svůj podíl prodal?

Domluvili jsme se tak s Honzou Plachým. Když jsem do Boleslavi vstoupil, spadlo se a další dvě sezony byly prvoligové. Nějak se to nastavilo a během sezony nebylo moc co řešit. V extralize těch starostí přibylo a bylo to na dennodenní bázi. Plachý, já a město jsme měli třetinové podíly, každý k jakékoliv věci musel říct svůj názor a takové rozložení spíš klub brzdilo. Můžete to řešit po telefonu, ale chybí vám potřebný obrázek z místa. Domluvil jsem se proto, že z toho na chvíli vystoupím, prodal jsem svůj podíl Honzovi. No a uvidíme, co dál.

Je pro vás do budoucna lákavé být majitelem klubu, manažerem?

Určitě to byla zajímavá zkušenost. Poznáte hokej z jiné stránky. Nestaráte se jen sám o sebe. Až skončím s kariérou, zase si sedneme a pobavíme se dál. Ale od doby, kdy jsem z toho vyskočil, se nám narodili další dva kluci. Teď se soustředím na sezonu tady, na děti doma, a co bude pak, zatím nechávám být.

Víte nebo tušíte, zda po konci hráčské kariéry budete chtít zůstat za mořem, nebo se vrátíte do Česka?

Vrátíme se do Česka. Tak na 90 procent. Muselo by se něco stát, ale nevím co, aby to tak nebylo.

Jste také jedním ze zakladatelů nového webu, který publikuje příběhy a zkušenosti sportovců bezfrazi.cz. Jak jste se k tomu dostal, jaká je v projektu vaše role?

Novinář František Suchan za mnou přišel kvůli rozhovoru. A popisoval mi, jak by chtěl něco takového nastartovat. Přišlo mi to zajímavé, něco podobného funguje i tady v Americe. Spojil se ještě s Kubou Korejsem z Plzně. Je to zajímavá věc, která v Česku myslím chyběla. Asi dva měsíce jsme venku, ohlasy jsou pozitivní. Jinak já jsem jeden ze tří zakladatelů, investor, supervizor. Hodně nám taky pomáhá Hanka Švábová s marketingem a další lidi. Díky našim investicím je zajištěné financování na dva roky, zatím máme v plánu to nechat čistě bez reklam, ale na druhou stranu se nebráníme jakékoliv spolupráci. Pokud nás někdo s něčím osloví, je to k jednání.

Máte nějaké další, řekněme podnikatelské aktivity?

Ne. Snažím se své peníze rozumně investovat, ale je to spíš pasivní investování. Mám finanční poradce v Americe i v Česku. Jsem konzervativní investor. Takže dluhopisy a tak, do riskantnějších věcí se nepouštím. K tomu nějaké nemovitosti, nedávno jsem například koupil byt v Praze. Zase nemá smysl mít peníze jen tak v bance. Stejně se snažím diverzifikovat, i co se týče měn. Něco mám v amerických, kanadských dolarech, něco v korunách.

Když si chcete odpočinout, do čeho se pustíte?

Občas si jdu zahrát golf. Tady ve Scottsdale, kousek od domu, máme krásné hřiště, kde se hraje i velký turnaj PGA. V Česku mám domácí Mladou Boleslav, občas si zajedu na Albatross nebo na Konopiště.

 

Právě se děje

Další zprávy