Praha – Zámořský hokej se zásadně mění. Krvavých bitek, které s ním byly neodmyslitelně spjaté, rapidně ubývá. A události posledních týdnů naznačují, že tento trend bude pokračovat.
Už v následující sezoně ztíží rváčům život farmářská AHL, která nedávno posvětila nová pravidla. To znamená, že změny by brzy mohly prosáknout i do slavné NHL, která nižší soutěž v mnohém považuje za svou "laboratoř". V minulosti zde testovala, jaké ohlasy vyvolá hybridní icing nebo prodloužení tři na tři.
Tentokrát bude sledovat, co vzejde z tvrdšího trestání pěstních soubojů. Vyhlášení ranaři musí nově počítat s tím, že pokud shodí rukavice těsně před nebo po vhazování, půjdou okamžitě do sprch. Za deset bitek (v jakékoliv fázi zápasu) pak automaticky přijde stopka na jedno utkání, která se za každou další rvačku bude opakovat. Od 14. bitky čeká na hříšníky už dvouzápasový trest.
Někteří hokejisté se tak budou muset krotit, pokud nechtějí vysedávat na tribuně. V uplynulém ročníku AHL zažilo alespoň deset pěstních duelů hned 22 hráčů. Nejaktivnějším z nich byl s 20 rvačkami Michael Liambas. Podle aktuálních pravidel by za to vyfasoval stopku na 18 duelů.
Historie vs. současnost? O stovky bitek méně
Vskutku vysoké číslo, ovšem z pohledu historie ne až tak děsivé. Dřívější experti, jakým byl například Polák Krzysztof Oliwa, se i na farmě prali tak často, že by nyní neměli šanci odehrát většinu sezony. Z toho je patrné, jak se hokej za mořem mění. Nové předpisy tento trend podporují.
Počet bitek v NHL za posledních deset let
2015/16: 344 (průměr na zápas 0,28)
2014/15: 391 (0,32)
2013/14: 469 (0,38)
2012/13: 347 (0,48)
2011/12: 546 (0,44)
2010/11: 645 (0,52)
2009/10: 714 (0,58)
2008/09: 734 (0,60)
2007/08: 664 (0,54)
2006/07: 497 (0,40)
Zdroj: hockeyfights.com
Rich Clune, který shazuje rukavice s železnou pravidelností, ale k tomu rovněž sbírá body, tvrdí: "Nová pravidla jsou skvělá. S bitkami není konec, zato s hráči, kteří za nic nestojí, ano."
Platí to rovněž pro NHL. Fanoušci už se těžko dočkají týmu, který by vyhrával Stanley Cupy i s pomocí brutality, jako to v 70. letech dělal klub Philadelphia Flyers. Právě v tomto období začal počet bitek růst až k absurdní tisícovce na konci 80. let. Ano, pěstních soubojů mezi hokejisty tehdy bylo víc než samotných zápasů.
Funkcionáři slavné soutěže samozřejmě pouze nepřihlíželi a "boxerům na bruslích" vymýšleli různé překážky. Zakázali například, aby se do rvačky dvou hráčů přimíchával někdo další. Jindy zase začali trestat toho, kdo bitku rozpoutá.
I to přispělo k současnému stavu. V minulém ročníku NHL viděli diváci podle webu Hockeyfights.com pouze 344 pěstních duelů, to dělá 0,28 bitky na utkání. Podobný průměr držela slavná liga naposledy v 60. letech.
Neumíš bruslit, máš smůlu
Pro příliš ostré chlapíky zkrátka není místo, zvlášť když už nejsou příliš v kurzu ani podlé bodyčeky či jiné způsoby zastrašení protivníka. "Všichni si dávají pozor na to, co dělají, protože vědí, že někdo je pozoruje, aby jim případně mohl dát pokutu nebo je suspendovat," tvrdí obránce Winnipegu Mark Stuart.
Manažeři klubů hledají především hokejovou kvalitu. "Hra se mění, je rychlejší. Mění se čtvrté lajny. Přichází stále víc mladých hráčů," přidává Stuartův kouč Paul Maurice.
Rychlé nohy jsou důležitější než pohotové pěsti i pro ty, kteří v pozadí týmových hvězd odvádějí černou práci. "Pokud neumíte bruslit, těžko se dostanete na soupisku," má jasno útočník Anaheimu Ryan Garbutt.
Novou éru podtrhují také poslední dva vítězové Stanley Cupu. Hokejisté Pittsburghu svedli v mistrovské sezoně jen devět bitek, jejich kolegové z Chicaga se rok předtím dostali na číslo 15. V obou případech je lhostejností ke rvačkám předčil pouze Detroit.
Pro samotnou NHL je důležité, že s úbytkem pranic nepřichází o popularitu, spíš naopak. Libují si i mnozí z vyhlášených tvrďáků. Třeba Jágrův floridský parťák Shawn Thornton dřív večer před zápasem sondoval, proti komu by se další den mohl prát. Teď mu nepříjemná starost ubyla. "A konečně nemám problém usnout," podotýká.